Článek
Rutinu vojáků speciálních jednotek si my civilisté neumíme reálně představit. Zpravidla jsou vycvičení na vysazování za nepřátelskými liniemi, provádějí tajné operace a vystavují se extrémnímu riziku. Pro armády jsou těmi nejcennějšími bojovníky a jsou vybaveni nejmodernějším vybavením. A jedním z unikátních strojů vojenské minulosti je i nezničitelné japonské enduro s netradiční pohonnou jednotkou a taktickým vybavením.
Je to spolehlivá motorka Kawasaki KLR 650, která je už v základní verzi popisovaná jako „Toyota Hilux na dvou kolech“. Americká armáda už koncem devadesátých let vsadila na jedinečnou úpravu, díky níž se z původně benzinové motorky stal unikátní stroj se zvláštním určením. Nově pracoval s vojenským palivem JP-8, u silničních vozidel nahraditelným klasickou motorovou naftou. Armádní logistika vždy byla důležitá, a zatímco skoro všechna vojenská vozidla spalují naftu, většina motorek jezdí na benzin. A to byl problém.
Zásadním prvkem naftového Kawasaki pro americkou armádu je vznětový jednoválec. Vznikl radikálním přepracováním originálního benzinového motoru.
Jednu z mála úspěšnějších „dieselových“ motorek vyvinul Fred Hayes ze společnosti Hayes Diversified Technologies, když přepracoval u americké armády oblíbené enduro Kawasaki KLR 650. Ve spolehlivém originálním benzinovém jednoválci o zdvihovém objemu 652 cm3 nahradil vše, co nebylo vyhovující pro vojenské palivo JP-8. Nová konstrukce zachovala pouze klikovou skříň s převodovkou. Nový byl kapalinou chlazený válec s hlavou, píst s ojnicí, vstřikování paliva nebo výfukový systém.
Velkou změnou bylo i odstranění vyvažovacího hřídele. U původního benzinového motoru zlepšoval kultivovanost chodu, armáda potřebovala technické zjednodušení. Na výrazně větší vibrace si vojáci museli zvyknout. Konstruktér Fred Hayes vylepšil i přední a zadní zavěšení a vsadil na AGM akumulátor spolu s 23litrovou palivovou nádrží Acerbis. Klíčovým novým prvkem byl i „blackout“ vypínač pro vypnutí osvětlení motocyklu, což z něj dělalo ideální průzkumné vozidlo.
Naftové Kawasaki má ideální využití jako průzkumná motorka. Už v základu je vybaveno speciálním vypínačem pro okamžité zhasnutí všech světel.
V minulosti bylo jen málo podobných projektů reálně povedených, ale „naftové“ Kawasaki zvládlo vojenské testování a americká armáda začala uzavírat první objednávky. Pro nový stroj si připravila interní označení M103M1. Dodnes se ale neví, kolik motorek KLR 650 upravených pro spalování paliva JP-8 vzniklo. Využívali je zejména mariňáci a vojáci speciálních jednotek. Své nasazení motorka našla při operacích v Afghánistánu, Iráku nebo Kuvajtu krátce po začátku nového tisíciletí.
Naftové Kawasaki sice nikdy nedosáhlo dynamiky původní benzinové varianty, zato se pohybovalo terénem se spotřebou okolo 2,5 litru na 100 kilometrů při cestovní rychlosti 90 kilometrů v hodině. Maximální výkon a točivý moment motoru nejsou známy, ale údajně motorka jezdila nejvyšší rychlostí až 145 kilometrů v hodině. Jízdní dynamika však byla velmi vlažná a motocykl zrychloval pouze postupně. Zajímavostí je, že palivo zakládající na typu JP-8 spaluje i americký „neviditelný bombardér“ Northrop B-2 Spirit.
Motocykly mají ve světových armádách své využití už od počátku vývoje, ale významněji se začaly používat až v letech druhé světové války. Jedněmi z nejslavnějších vojenských motorek jsou americký Harley-Davidson WLA, německé BMW R75 a britský Norton 16H. V Československu se jezdilo zejména na motocyklech Jawa.