Harley-Davidson Nightster vrací sportování do Sportsteru a nabízí pro každého něco

Začnu odzadu, a sice od ceny. Za Harley-Davidson Nightster dáte podle ceníku 14 908 eur včetně DPH, tedy v závislosti na kurzu nějakých 368 tisíc Kč plus mínus. A to je nejnižší částka, jakou aktuálně v cenících americké značky naleznete. Nightster tak přebírá štafetu po starém Ironu 883 v roli nejlevnějšího „vstupního“ Harleye. Oproti 883 se však jedná o ohromný krok kupředu, a to zejména po stránce výkonu.

Vidíte ty prďácké velké válce v šedé barvě, kontrastující s jinak černým středem motorky? To je agregát Revolution Max 975T (T jako torque – krouťák), jenž debutuje právě v tomhle stroji. Jeho větší brácha 1250T se už vozí v enduru Pan America a taky v silnějším Sportsteru S, ale o něm zase příště. Zajímavostí menšího motoru je variabilní časování ventilů pouze na straně výfuku, pořád ale velmi nadstandardní krouťák 95 Nm a výkon 89 koní. Možná si říkáte, že to není zase taková pecka, ale je potřeba zvážit jeden klíčový faktor – vedle toho, že je Nightster Harleyem nejlevnějším, je také nejlehčím – provozní hmotnost činí 221 kilogramů.

Jasně, můžete namítat, že jednou z cest k nižší hmotnosti je do určité míry „ztráta kovovosti“ – koneckonců plastových prvků je tady víc než kdy předtím. Na druhou stranu na nejlehčí ze vzduchem chlazených Softailů ztrácí Nightster nějakých 70 kilo, a i oproti přímému předchůdci – Sportsteru 883 – se pořád bavíme o nezanedbatelných 30 kilogramech.

Ta chybějící hmotnost je pak znát už když motorku napřímím ze stojánku. Nizounká stavba znamená taky nízké těžiště a neexistuje Harley, se kterým by se na místě manipulovalo snadněji. Drobné (leč očekávatelné) rozčarování však přichází po usednutí za řídítka. Jízdní pozice typická pro Sportstery totiž není pro každého a třeba mně úplně nevyhovuje. Sedlo je velmi nízko a „uprostřed“ umístěné stupačky znamenají celkem dost pokrčené nohy. Nízká řídítka mám pak daleko, takže se pro ně i přesto, že mám celkem dlouhé ruce, musím pořádně natáhnout.

I přes mou nesmiřitelnost s jízdní pozicí nicméně nemůžu Sportsteru upřít, že se po silnici pohybuje s obratností a lehkostí. Už první cesta z dealerství a proplétání se mezi auty ukazuje výhody úzkého a lehkého šasi, a jakmile vyjedu mimo město, nechá se Nightster radostně přehazovat ze zatáčky do zatáčky. Stačí trochu pracovat tělem, přenést hmotnost a motorka se ochotně pokládá do náklonů.

Tedy… pořád se tady bavíme o obratnosti na poměry Harleyů a nelze úplně očekávat, že by se americký cruiser choval podobně jako evropské naháče, ale stejně je poznat, že právě lehký a obratný Nightster vrací „sport“ do řady Sportsterů, nemluvě o tom, jak hluboké náklony umožní vysoko usazené stupačky. Charakteristické řinčení po zemi vláčených hlásičů náklonu mě zabrzdilo v rozletu až hodně pozdě.

Jenomže jenom málokterý majitel Harleye jezdí tak, aby běžně vláčel stupačky po zemi. Značná část jezdců se za ničím nehoní a preferuje poklidné tempo. A právě tady přichází na řadu motor, který má jednu velkou výhodu – umí totiž obojí.

Bezmála litrový dvouválec bez zadýchání funguje ve velkém rozsahu otáček a na povel plynové rukojeti umí kdykoliv statečně zabrat. Bez protestů se pozvolna kutálí v nízkých otáčkách kolem dvou tisíc, takže pohodové vyklusávání krajinou mu není cizí. Jenže pak za něj vezmu, z poklidných nízkých otáček přejde do silného středního pásma a dál zuřivě graduje.

Tam, kde vzduchem chlazené Harleye končí, rozehrává Nightster teprve to nejlepší a za hurónského řevu se radostně vytočí až do devíti tisíc za minutu. Výkon mu rozhodně nechybí a vezmu-li to kolem a kolem, právě neutahatelný motor mě na Nighsteru bavil asi nejvíc. Vlastně si docela umím představit, že Harley tenhle silný a živelný dvouválec jednoho dne zastaví do sportovně laděného naháče se stavbou a pozicí bližší třeba elektrickému Livewire. I ta menší litrová varianta by sem seděla krásně.

Nightster umí být rychlý, ale co je ovšem možná důležitější – umí být i pomalý a umí být i naprosto klasický Harley. Nová generace rodiny Sportsterů má skutečně o dost sportovnějšího ducha, ale bude přesně tím, čím chcete, aby byla. Vypadá naprosto klasicky, byť moderní přístupy v konstrukci jsou tady znát, a ne všichni je přivítají s otevřenou náručí – to je zkrátka úděl novinek, zejména když se odehrávají u tak tradiční značky jako Harley-Davidson. Jenže i když se vám možná nelíbí a máte s ním problém, stejně si ho běžte alespoň zkusit. Třeba budete překvapení, že má něco i pro vás…