Historický Čmelák od BMW: Postavili jsme vedle sebe R 100 GS a R 1250 GS

Líbí se mi ta interpretace, že opravdový hlad po cestovních endurech vlastně odstartovala televizní show. V roce 2004 se skotská dvojice Ewan McGregor (ano, to je ten herec, co hrál Obi-Wana Kenobiho v trojici prequelů Star Wars) a Andy Boorman vydali na motorkách kolem světa. Ujeli 31 000 kilometrů cestou i necestou a jejich krásně zfilmované dobrodružství, které postupně běželo v televizních programech po celém světě, se stalo ohromně populárním nejen mezi motorkáři. A pod zadkem měli tihle dva dobrodruzi celou cestu BMW – konkrétně tehdy aktuální cestovní endura R1150 GS.

Jenže cesta GS (v němčině Gelände/Straße a později Gelände/Sport – Terén/Silnice nebo Terén/Sport) začala ještě dávno před tím, než tato dvojice herců-dobrodruhů před kamerami nakopla mašiny. Konkrétně začala v roce 1980, kdy se světu představil model R80 G/S (v první generaci do roku 1987 ještě psáno s lomítkem), který prakticky založil kategorii velkoobjemových cestovních endur. K němu se ve druhé generaci přidala ještě větší varianta R100 GS, která proslula mimo jiné svou černo-žlutou barevnou kombinací, díky níž získala přezdívku „čmelák“. Právě tohle barevné schéma představilo BMW loni pro speciální edice „40 let GS“.

Právě s originálním Čmelákem jsem se potom měl šanci naživo setkat, a dokonce se na něm krátce svézt. A samozřejmě jsem nemohl odolat příležitosti postavit vedle něj „pravnuka“ v podobě R1250 GS. To pro ilustraci, kam se řada GS za ta léta posunula.

BMW si u motorek vždycky potrpělo na inovace – vždyť celá řada GS byla koneckonců inovací sama o sobě. A můžu s naprosto klidným srdcem říci, že aktuální R1250 GS je jednou z nejmodernějších a technicky nejpokročilejších motorek na současném trhu. Má motor s variabilním časováním ventilů, přední zavěšení Telelever a zadní Paralever s adaptivním odpružením Dynamic ESA a automaticky nastavitelnou světlou výškou, naklápěcí LED světlomet, samozřejmě oboustranné rychlořazení a celou spoustu dalších drobností, díky kterým se s aktuálním velkým GS pozoruhodně jednoduše žije a cestuje.

Tomu se původní Čmelák R100 GS samozřejmě nemůže vyrovnat, na druhou stranu je potřeba mít na paměti, že tahle motorka vznikla na konci osmdesátých let a na svou dobu byla neméně inovativní a technicky zajímavá. Základ tvoří litrová verze dvouválcového boxeru s označením BMW 247, přezdívaného též „airhead“, což odkazuje na fakt, že je motor chlazen výhradně vzduchem, na rozdíl od pozdějších motorů „oilhead“, chlazených vzduchem a olejem. Motor podle původní konstrukce bývalého inženýra Porsche Hanse-Gunthera von der Marwitze byl už na počátku osmdesátých let (právě při uvedení R80 G/S) vybaven elektronickým zapalováním nebo válci s Nikasilem. Samozřejmostí byl taky elektrický startér, dvojice karburátorů Bing a pochopitelně ohromný benefit boxer motorů – kardan pohánějící zadní kolo.

Kardan prochází skrz zadní jednostranné zavěšení Paralever, které se na GS začalo montovat až od druhé generace od roku 1987. Prvních několik let se montovala jednodušší verze Monolever bez spodní vzpěry, která u Paraleveru slouží jako záchyt reakce točivého momentu. Zadní tlumič je jeden, vyosený na stranu kyvného ramene, o přední zavěšení a odpružení se stará klasická teleskopická vidlice. Přední brzda je kotoučová, zadní klasická bubnová.

I když je na tomhle konkrétním Čmelákovi pár novodobých úprav – jmenovitě přídavná světla na padacích rámech, větší brzdový kotouč a budík s malým digitálním počítadlem, je v detailech vidět, jak moderní byla tahle motorka na svoji dobu. Koneckonců na detaily nahlédněte do galerie:

Sedám na bohatě polstrované sedlo a jsem hrozně zvědavý, co mě vlastně čeká. Na místo shledání jsem přijel na nejnovější R1250 GS, což je, jak už jsem naznačil o něco výše, jeden z nejpohodlnějších cestovních „gaučů“ na dvou kolech, jaké si vůbec lze představit. Přesednutí na motorku technicky o několik dekád starší mě tedy trochu děsilo, čekal jsem spoustu vibrací a jezdeckých strastí, ale jak se záhy ukázalo, nemohl jsem se více mýlit.

V kontextu osmdesátých let je R100 GS dost velká motorka, oproti výrazně novějšímu následovníkovi je ale nepoměrně drobnější. Přesto se na ní sedí pohodlně a vzpřímeně. Startér nahazuje teplý motor „na drc“, a přestože tu volnoběžné vibrace jsou, je jich o dost méně, než jsem čekal. Spojka jde příjemně zlehka, řadičkou s krátkým a přesným chodem řadím za jedna a vyrážím.

Stačí pár metrů a mou přilbu vyplňuje uznalý výraz, protože tohle je moderní, kultivovaná motorka! Motor se silným zátahem v nízkých otáčkách má celkem plochou křivku točivého momentu, ale ve středním pásmu, kde se při jízdě pohybuji nejčastěji, prakticky vůbec nevibruje. Krom toho motorka krásně citlivě reaguje na plyn, dobře řadí, výkonu má hromadu a na silnici působí agilně a ovladatelně.

Ta uživatelská přívětivost se prostě u motorek od BMW nevzala přes noc. Je to výsledek dlouhodobé inženýrské práce, budování a zlepšování, na jehož konci stojí jedny z nejlépe jezdících motorek dneška. Mám velkou radost z toho, že se mi poštěstilo na vlastní kůži zakusit historii řady GS. Poskytne to širší perspektivu v nahlížení na to, jak tahle řada začala, kde se v současnosti nachází a kam asi bude směřovat dál.