Levně nejen po městě! Vybrali jsme nové i ojeté skútry (a motorky), které můžete řídit s řidičákem skupiny B

Určitě už víte, že řidičské oprávnění skupiny B vám umožňuje řídit i některé typy motocyklů. Pokud se jedná o stroj s automatickou převodovkou, objemu motoru do 125 cm3 a výkonu do 11 kW, můžete na něj jen s řidičákem na auto.

Do této kategorie spadá obrovské množství populárních „stopětadvacítkových“ skútrů, které splňují právě tyto parametry - motor 125 cm3, výkon do 11 kW (a s poměrem výkonu/hmotnosti nejvýše 0,1 kW/kg ) a automatická převodovka. Ale vejdou se sem i některé elektrické motorky, neboť nemají řazení. A pokud mají homologaci na 11 kW, můžete na nich jezdit jen s „papíry“ na auto.

Moderní skútry jsou velice propracované stroje a svou výbavou si nezadají nejen s plnohodnotnými motocykly, ale dokonce i s auty. Ani u běžných modelů nejsou výjimkou LED světlomety, nabíječky, vyhřívané rukojeti, stavitelná plexi pro lepší ochranu před nepřízní počasí, ABS, či dokonce kontrola trakce.

Moderní skútry jsou poměrně spolehlivé a nenáročné stroje a jedinou zradou u nich bývá po zimě vybitý akumulátor. K mechanickým závadám dochází vzácně, spíše si je způsobí sám uživatel extrémním vytěžováním a zanedbáváním údržby, případně humpoláckým zacházením a neřešením očividných poruch a poškození například po pádu. Když se totiž prorazí chladič, ale jezdec chce dojet dál, napáchá uvařením motoru mnohem více škod, než kdyby položenou motorku jen odstavil vedle na chodník a počkal na odtah nebo kamaráda s vlekem.

Těžko tak doporučit nějaký konkrétní skútr, protože spolehlivé jsou od zavedených značek všechny. Vybírat tak asi budete hlavně podle osobních preferencí, náklonosti k určité značce a třeba možností individualizace. Následující seznam tak berte spíše jako připomenutí různých strojů, které jsou k dispozici. Na trhu jsou ale desítky technicky velice podobných strojů.

Mezi cenami nových skútrů jsou obrovské rozdíly a zatímco ty nejlevnější se pohybují i pod 30 000 Kč, zavedené značky obvykle startují na minimálně dvojnásobné ceně, spíše víc. Má smysl si připlácet? Vždyť je to přece všechno stejné, ne?

Ne tak docela. Skútry od zavedených „velkých“ značek jsou opravdu celkově kvalitnější, mají lepší brzdy, lepší pneumatiky a při pečlivém servisu nemají problém vydržet klidně 100 000 km a třeba dvacet let. Navíc mají relativně slušné výkony a ovladatelnost, zatímco nejlacinější čínské stroje se výkonem rovnají spíše klasickým „padesátkám“.

Postupně se to ale mění a i Čína přechází třeba na licenční výrobu japonské techniky s lepšími parametry, ale tomu také odpovídá vyšší cena. Za všechny zmiňme třeba motocykly CFMoto, které jsou srovnatelné se zavedenými značkami. Ale také nejsou přehnaně levné. Na zůstatkové ceně značkových skútrů je vidět, že jsou to i po letech dobré stroje. Naproti tomu „no-name“ čínský skútr je za pár let prakticky na vyhození, neboť generální oprava motoru nemá u ojetiny se zůstatkovou hodnotou pár tisíc korun ekonomický smysl.

Na cenách je vidět, že PCX je dobrý a oblíbený stroj. I pětileté PCX s nájezdem 10 až 15 tisíc km bude stát klidně 60 000 korun, nejlevnější jsme aktuálně našli za 48 000 Kč (a to je z roku 2012 a najeto má 23 400 km). Nové PCX stojí zhruba 80 000 Kč, ale záleží na výbavě. V příplatcích je toho hodně a výsledná cena snadno přeskočí sto tisíc.

Honda PCX má jednoválcový čtyřtakt 125 cm3, vstřikování paliva, výkon 9,2 kW, elektrický startér, vodní chlazení a klasický řemenový variátor. Od semaforu se na 50 km/h rozjede za necelých pět sekund, maximální rychlost mírně překročí 110 km/h. Takže není potřeba se bát jezdit ani mimo město. Se spotřebou 2 až 3 l na 100 km vydrží osmilitrová nádrž opravdu dlouho.

Servis moc náročný není a po prvním zajetí (servis po 1 000 km) se prohlídky opakují po roce nebo 8 000 km. V motoru se mění 0,9 l oleje (SAE 10W-30 nebo 10W-40, norma API SG nebo vyšší), nic ale nezkazíte kratším intervalem výměny zhruba 5 000 km. Zapalovací svíčka se mění každý rok nebo po 8 000 km, řemen variátoru se mění až po 24 000 km. Tyhle Hondy jsou neuvěřitelně spolehlivé stroje. Vždycky jen na zimu dejte na udržovací nabíječku akumulátor, hlídejte si olej a ono to bude jezdit navždy.

Vespa, patřící pod skupinu Piaggio, je módní záležitost a ceny jsou docela vysoko. Nejlevnější modely se pohybují jako nové kolem 115 000 Kč, stylovější a lépe vybavené verze se ale prodávají třeba za 160 tisíc, což je cena slušné „velké“ motorky kategorie A2 s úplně jinou dynamikou. Ale na takovou už musíte mít řidičák na motorku. I pětiletá ojetá Vespa se prodává za 80 až 90 tisíc korun, což je více než zcela nová Honda uvedená výše. Vespa je prostě něco jako Mini Cooper - nedělá nic lépe, ale připlácíte za styl.

Verze s motorem 125 cm3 má výkon 8,1 kW, 9,2 kW má větší motor 150 cm3. Na ten vy ale s řidičákem na auto už nesmíte. Stejně jako ostatní skútry je i tento velmi spolehlivý, a pokud má vedenou servisní historii, není důvod se vyhýbat kusům s vyšším nájezdem. Opět platí, že pečlivý olejový servis a aspoň základní péče o detaily je pro životnost motorky klíčové.

Zaměřte se na detaily, jestli není Vespa obouchaná. To se pak její kouzlo trochu ztrácí, protože takovou stylovku chcete mít hezkou a naleštěnou, ne okopanou jako odpadkový koš u zastávky. Hlášeny jsou občasné výpadky přístrojového panelu, v podvozku mohou v městském provozu na dlažbě vznikat vůle. Prověřte funkci všech ovladačů a také pozor na rozebírání plastů kapotáže. Obtížně se to pak dává dohromady, aniž by se něco neulomilo.

Tenhle skútr od Yamahy je technicky podobný konkurenční Hondě PCX a ukazuje, že v této kategorii je výběr široký a zas tak velké rozdíly mezi motorkami nejsou. Berte ho proto ne jako konkrétní doporučení, ale spíše jako příklad. I Yamaha má vodou chlazený motor se vstřikováním paliva, dosahuje výkonu 9 kW. Výrobce udává kombinovanou spotřebu 2,2 l/100 km, proti Hondě má ale o litr menší nádrž.

Moderní skútry mívají zajímavé doplňky a N-Max má třeba bezklíčové startování a Bluetooth s možností spárování telefonu. Samozřejmostí jsou různé nabíječky a opět můžete připlácet za spoustu praktických či stylových doplňků. Základní cena 84 990 Kč je tak opravdu jen základní.

Zatímco velké Yamahy mívají servisní intervaly po 10 000 km, u skútru se dělá roční prohlídka a olej (0,9 l oleje SAE 10W-40 plnící normu API SG) by se měl měnit nejpozději každých 4 000 km. Po 8 000 km se mění zapalovací svíčka. Každé dva roky se mění palivový filtr a brzdová kapalina. Řemen variátoru se jen kontroluje, měnit by se měl až po 25 000 km, každé čtyři roky se ale mění brzdové hadice. Po 12 000 km se mění olej ve variátoru a chladicí kapalina. Po 24 000 km se kompletně mažou ložiska řízení. Proto u kupované motorky prověřte historii, jestli se tohle všechno dělalo.

Velmi zajímavá by ale mohla být pro někoho i elektrická motorka Zero. Vyrábí se několik typů a oficiálně se vozí i k nám. Jsou to docela drahé stroje, základ začíná někde u 340 000 Kč podle provedení a velikosti akumulátoru, ojeté stroje se dají koupit za asi 250 tisíc. Že je to na „skútr“ nějak hodně? No, Zero nejsou ani tak skútry jako normální motorky. Některé verze v prodeji mají homologaci na 11 kW, ale díky obrovské síle elektromotoru působí při rozjezdu jako plnohodnotné motorky. Kdo se nesveze, neuvěří. Otevřené verze (na které potřebujete podle výkonu řidičák A2 nebo A) mají i více než 70 kW a ty jedou opravdu rychle.

Zero s baterií 13,6 (nebo novější 14,4 kWh) má velmi pěkný dojezd okolo 200 km, což na celodenní výlet „kolem komína“ stačí. Vrcholná Zera mají baterii 17,3 kW a dojezd skoro 300 km. Motorka se velmi dobře ovládá, lze nastavovat různé jízdní režimy, a dokonce si nastavovat reakci na plyn a jízdní program - třeba jak účinná má být rekuperace. Jsou to promyšlené stroje. Jestli vás netrápí rozpočet, nechcete si dělat řidičák na motorku, ale chcete jezdit na silné velké motorce, tohle je asi nejlepší cesta.

Zero je spolehlivý stroj. V rámci servisu se jen kontroluje, diagnostikuje pohon a každé dva roky se mění brzdová kapalina. Hlídejte si ale stav ozubeného řemenu pohonu zadního kola, ten někteří museli měnit velmi brzy, třeba už po 4 000 km. Ale s tím velkým točivým momentem se není čemu divit. Baterie v našich klimatických podmínkách fungují spolehlivě. Navíc se dají snadno diagnostikovat. Celková kvalita zpracování motorek Zero je dobrá a v některých detailech i překonává zavedené japonské značky. Pozor jen na hodně bourané stroje, ať nemají poškozený drahý systém pohonu. Chápeme ale, že motorka za 400 tisíc je mimo dosah většiny lidí, kteří chtějí jen něco na courání po městě. Skútr za 80 tisíc korun udělá v městském provozu skoro tu samou službu.

Jak už bylo řečeno, skútry do 125 cm3 mají mnoho společného a velké rozdíly mezi zavedenými značkami, ať jde o kvalitu, nebo spolehlivost, nejsou. Pokud kupujete ojetý stroj, zajímat by vás měly hlavně důležité věci. Ačkoli kosmetika nehraje zas takovou roli, asi nikdo nechce motorku omlácenou kolem dokola. Proto hledejte stopy po pádu a pak pátrejte, jestli důležité věci, které může pád poškodit, fungují. Pozor na vůle v řízení a zavěšení a také v ovládacích prvcích. Každá značka má jinak nastavené tolerance, ale přesto byste měli mít z motorky dobrý pocit. Brzdy nesmějí kopat a přehnaně skřípat.

Motorka by měla dobře startovat jak za studena, tak i za tepla. Hlavně u vzduchem chlazených skútrů to dobře vyzkoušejte. Variátor by neměl mít přehnaně velký „prokluz“ a měl by reagovat i na mírné přidání plynu. Pozor na zhasínání motoru na volnoběh (občas to vyřeší výměna svíčky a palivového filtru, ale může to být i vadný vstřikovač nebo špatně seřízený karburátor). I obyčejná stopětadvacítka s papírovými parametry 7 až 11 kW by měla na rovince ukázat zhruba 100 km/h, spíše víc. Jestli se nerozjede ani na 80 km/h, něco je špatně (nadměrné ventilové vůle, opotřebovaný motor).

Také zkontrolujte, jestli má motorka výbavu, kterou má mít. Lidé často „ztratí“ třeba stupačky, nosiče, kufry, štítky, zrcátka… Užitečným pomocníkem pro údržbu je centrální velký stojan, hodit se vám může 12V nabíječka a třeba i USB zásuvka (moderní skútry tohle mají už standardně). Kdo chce jezdit celoročně, asi bude chtít skútr s vyhříváním rukojetí, ale ne všechny ho mají aspoň v příplatcích. Na zimu je to ale nutnost i do města. Oceníte to i v dešti.

Zajímavé je, že s řidičským průkazem skupiny B můžete řídit i motorky kategorie A, pokud mají tři kola a už vám bylo 21 let. Jelikož tu ale není žádné omezení výkonu či objemu motoru, spadá sem několik luxusních tříkolových skútrů, třeba Peugeot Metropolis 400 (výkon 26 kW, rychlost 135 km/h) nebo Piaggio MP3 s motory 300 cm3, 400 cm3, a dokonce 530 cm3 (výkon až 32,5 kW). Nabízí je ale i jiné značky. Jsou to drahé stroje, s cenami běžně přes 220 000 Kč.

Ačkoli by se mohlo zdát, že byste měli mít dovoleno řídit i tříkolovou Yamahu Niken, není tomu tak. Nepodařilo se nám ale zjistit, proč zrovna Niken do tohoto nespadá. Má také tři kola. Základem stroje je tříválec CP3, aktuálně modernizovaný. Má objem skoro 900 cm3 a výkon 115 koní, známe ho třeba z Yamahy XSR 900 nebo MT-09. Takže pokud jste si dělali zálusk na Niken, máte smůlu. Potřebujete na něj „velké áčko“, tedy řidičák na motorku bez omezení.

Pozor však s cestováním za hranice! Tahle legislativa ohledně řízení motorek s řidičákem na auto platí jen u nás. Ale více o tom už napíše kolega Jan Majurník, který je na řidičské průkazy a s nimi spojenou legislativu náš redakční odborník.

Jelikož naše republika evropskou legislativu do té své zapracovává postupně, jsou výklady různých zákonů občas lehce zmatečné, což se potvrdilo třeba u elektrických koloběžek, na což jsme reagovali velkou rešerší.

Nepříjemným překvapením pro mnohé řidiče může být fakt, že to, co platí u nás, automaticky neplatí všude jinde v zahraničí.

Jak kolega Žák uvedl na začátku, u nás tedy smíte s oprávněním skupiny B řídit také vozidlo, které má automatickou převodovku, spadá do kategorie A1, výkon jeho spalovacího motoru o zdvihovém objemu do 125 ccm nepřesahuje 11 kW a ani poměr výkon/hmotnost není vyšší než 0,1 kW/kg (např. Piaggio Meddley 125 nebo vybrané elektromotorky do 11 kW). Jenže toto platí pouze v Česku, v cizině byste na takové vozidlo měli mít minimálně řidičák skupiny A1.

A co tříkolky? Opět u nás platí dvě výjimky. Je vám více než 21 let, máte pouze řidičák skupiny B a chcete řídit tříkolové motorové vozidlo s výkonem nad 15 kW bez ohledu na převodovku? Ano, v Česku smíte. Ovšem co když má ono tříkolové motorové vozidlo výkon pod 15 kW? Pak jej u nás jen s B a věkem dokonce už od 18 let smíte řídit pouze v případě, že je vybaveno automatem.

Výše vypsané o tříkolkách znovu platí jen na území Česka, protože v cizině obvykle potřebujete pro tříkolku nad 15 kW minimálně skupinu A a pro tříkolku do 15 kW alespoň skupinu A1.

Pozor, vybrané země Evropy mohou akceptovat náš výklad legislativy pro vozidla A1 a tříkolová motorová vozidla, ovšem zde kolikrát hraje roli rovněž kategorie, do které je dané vozidlo zařazeno. V tomto směru ještě Evropa není jednotná.

Béčkovou jistotou jsou ovšem vozidla spadající do kategorie AM, tedy vybrané motorky, tříkolky i čtyřkolky. Ty můžete s béčkem legálně řídit i mimo území Česka.