Morgan 3 wheeler 110 Anniversary Edition: Óda na radost

Když se řekne Morgan, nejspíše si představíte britské gentlemanské auto, které se vyrábí v továrně, kde se zastavil čas. Vlastnit Morgan znamená být výstřední, mít osobitý vkus i umět si vychutnávat prvotřídní čaj podávaný na tradičním porcelánovém servisu. Zahoďte předsudky za hlavu. Viktoriánská Anglie se změnila, zrovna tak jako se proměnil Morgan. Charles Morgan, současný majitel značky a pokračovatel rodu, sám říká, že minulost se již nevrátí, ale vždycky se v ní dá hledat inspirace.

Na H.F.S. Morgana, dědu i zakladatele značky, mu zbyly jen samé hezké vzpomínky. Kupoval mu angličáky od „Dinky toys“ a postavil i šlapací tříkolku. Morgan byl inženýr, vynálezce, ale i dobrý obchodník. Kolikrát jsem si říkal, kdo ze slavných designerů stojí za těmi dokonale nadčasovými tvary britského Morganu?

Odpovědí je, že nikdo konkrétní. Auta se během let vyvíjí, jejich design, jízdní vlastnosti i výkony se postupně tříbí. Pracovat pro Morgan, znamená být součástí celé početné rodiny. Karoserie každého kousku v sobě stále ukrývá plaňky z jasanového dřeva, ale to neznamená, že by snad byl dnešní Morgan nějakým veteránem. Tříkolový „Moggy“ umí pálit zadní kolo na požádání, vykroužit „donut“ v křižovatce i rozburácet své americké srdce od S Pokud zdobí vaši garáž Harley-Davidson anebo Indian, tak mi jistě ihned porozumíte.

Důvodem, proč měl první Morgan v roce 1909 jen tři kola, je velmi prozaický. Mohl se zařadit mezi tak zvané „Cyclecars“ a platila pro ně licence jako pro motocykly. Nemusela se ani platit silniční daň. Dnes je vlastnictví automobilu Morgan záležitostí vkusu. Koupíte si ho, protože chcete a nevadí vám, že je drahý. Je vyjádřením radosti z čirého motorismu, kde se nedíváte, kolik právě utrácíte. Jenomže v době před první světovou válkou byl Morgan nástroj, jak obyčejné lidi přepravit z místa na místo. První tříkolka měla motor z Peugeotu a druhá už britský od motocyklového výrobce J.A.P. Představil se v Londýně na salónu motocyklů Olympia a vzbudil ihned pozornost. H.F.S. Morgan ihned získal pár desítek objednávek. Zavolal mu dokonce ředitel obchodního domu Harrods, a 3 Wheeler se tak stal prvním „automobilem“, který se kdy vystavoval za výlohou slavného londýnského nákupního střediska.

Od těch dob však v řece Severn, která krajem morganů protéká, uplynulo hodně vody. 3 Wheeler se úspěšně účastnil závodů a porážel i konvenční čtyřkolová auta své objemové třídy. Motory pocházely od J.A.P, Matchless i od dalších britských motocyklových výrobců. Většinou jím byl vidlicový dvouválec umístěný před přední nápravou. Za něj se usadila převodovka, nádržka na olej a palivová nádrž. Motor se spouštěl startovací klikou, a když se s vibracemi probral k životu, příď s odhaleným pulzujícím motorem připomínala válečný stíhací letoun. Kapitán Albert Ball z britského letectva ve 3 Wheeleru jezdil. Měl za sebou mnoho úspěšných sestřelů německých stíhačů během první světové války a Morgan mu připomínal jeho letadlo. Říkával, že zkrátka jiný pozemní stroj bližšího pocitu z ovládání letounu docílit neumí.

Je zima, mlhavo a vyloženě hnusné počasí. Morgana 3 Wheeler ve výroční edici jsme přesto ze stylového showroomu českého zastoupení značky přeci jen na chvíli vytáhli. Oba válce se potřebují trochu zahřát, auto rozhýbat a výfukem prohnat trochu spáleného benzínu. Do úzkého interiéru jsem se vyhoupl stylem, který už dobře znám z Caterhamu. Je potřeba se chytit za ochranný rám, obě nohy přehoupnout přes bočnici karoserie a opatrně se sesunout a vklouznout dovnitř. Když už tu sedím, tak je všechno perfektní.

Přímo před očima trčí velký volant, na úzce rozmístěné pedály dosáhnu ideálně (jsou nastavitelné) a jednoduché analogové přístroje nepotřebují dalších vysvětlování. Jen na rychloměr je přes věnec volantu trochu hůř vidět. S tímhle autem stejně moc rychlostní limity překračovat nebudu. Stovka vám v něm připadá jako dvě stě a plná akcelerace bude připomínat rolování sportovního vrtulového letadla při startu. Morgan je o koncentrovaných zážitcích, ne o číslech.

Nepotřebuji ani čelní sklo, stačí dvě nízká stínítka z plexiskla. Zbývá už jen si nasadit letecké brýle, odjistit kryt tlačítka startéru a rozburácet dvoulitrový vzduchem chlazený „V twin“ od S Motor se chvíli ohřívá, volnoběh drží kolem patnácti set otáček a po pár minutách chodu běží hladce a plynuleji, než jsem původně čekal. Myslel jsem si, že budu krotit techniku třicátých let. Že bude každé zařazení bez správného meziplynu provázet počítání zubů v převodovce a motor vibrovat celým autem. Nic takového se neděje. Morgan má pětistupňovou převodovku z jedné ze starších generací Mazdy MX5 a motor řídí počítač i elektronické vstřikování paliva. Stejně ho ale cítím celým tělem a Morgan zůstává ryze mechanickou záležitostí. Takové stroje se už běžně nevyrábí.

Bylo mokro, auto nebylo ještě zajeté, tak jsem ho netočil přes čtyři tisíce otáček a hlídal si přilnavost uzoučkých předních motocyklových pneumatik. Řízení 3 Wheeleru je zážitek, který se nedá dost dobře popsat. Nic podobného v motoristickém světě neexistuje. Když jsem v létě řídil dokonalou repliku původního Jaguaru XKSS od firmy Lynx, stal se nepochybně mým nejlepším řidičským zážitkem roku 2019. Ale těch pár kilometrů v Morganu mě dostalo úplně podobně. Smál jsem se od ucha k uchu, sledoval, co budou provádět přední kola v zatáčce, a žasl jsem nad úplně minimální přilnavostí zadního kola, které se pod náporem dvouválcové americké kovadliny vpředu protáčelo na požádání.

Stačilo by mi strávit za jeho volantem pár set kilometrů a byl bych dokonale polapen do osidel zážitků Morganu 3 Wheeler. V jednom časopisu jsem se dočetl, že je z objektivního hlediska snad nejhorším v současnosti vyráběným autem. Ale víte vy co? Je současně i tím nejlepším! Tohle není dvoutunový prodloužený penis ovládaný přes počítač. Tady není řidič pasažérem. V Morganu jste pilotem a každou cestu bude provázet dětinská radost i vyplavené endorfiny. A zkusit s ním jet nadoraz, řezat zatáčky, bojovat s vrozenou nedotáčivostí, krotit protáčející se zadní kolo a udržet ho v pekelném tempu na silnici bude i pořádný adrenalin. Takhle nějak vypadá ten správný motoristický zážitek.

Slavný americký moderátor a sběratel klasických automobilů Jay Leno má jeden ve své garáži. Jay vlastní ještě původní předválečný kousek Aero Supersports. Jednou mu z něj upadlo náhradní kolo, a když ho upozorňoval kolemjedoucí řidič, Leno si myslel, že si z něj jen dělá legrácky. „Jasně, chybí mi jedno kolo, to vím…hahaha.“ Na vtípky kolem roztomilosti, absence čtvrtého kola anebo motoru, který předbíhá auto, je potřeba si jistě zvyknout. 3 Wheeler současně vyvolává obrovskou pozornost všude, kam s ním přijedete. I když bude vedle něj stát zbrusu nové Ferrari, váš Morgan si bude tutově chtít vyfotit víc lidí a budou se na vás smát a začnou se vás ze zvědavosti vyptávat.

To bude jedna z těch nejtypičtějších otázek. Připravte si zhruba 1,4 milionu korun za úplně nový kousek anebo něco přes milion za použitý. Pár se jich v Evropě na prodej vždycky najde. Nový si můžete objednat přesně v barvě, jakou chcete vy, Morgan vás nelimituje ničím a díky tomu může být každý Morgan naprostým originálem. Charles Morgan také na svých firemních stránkách nemluví o konfigurátoru, nazval jej „car creator“, čili přímo tvůrcem vašeho automobilu. Tím jste jedině vy, zákazník. Ale potřebujete i dávku gentlemanské trpělivosti, protože vám vaše vysněné auto nevyrobí ihned.

Na to je snadná odpověď. Prostě zmoknete. Auto se dá pochopitelně zakrýt ochranným povlakem, když někde zaparkujete. Kožené čalounění je z nepromokavé impregnované kůže, ale než zastavíte a najdete, kam se schováte, budete prostě promočení. Smiřte se s tím. Je to součást balíčku zážitků s Morganem.

Snad se povede a příští rok se do Británie podívám. A Malvern je rozhodně destinací, kterou nevynechám. Chci to vidět na živo. Zkrátka a dobře, nepředstavujte si továrnu jako někde v Boleslavi anebo Nošovicích. Morgan je ruční kusová výroba ve stylových dílnách na Pickersleigh road. Areál koupil H.F.S Morgan už v roce 1913 a na něm vystavěl nejstylovější automobilovou továrnu na světě. Žádnou automatizovanou linku tu nenajdete. O všechno se starají zkušení řezbáři, kováři, svářeči, lakýrníci i mechanici.

I Morgan jde pochopitelně s dobou a používá spoustu moderních materiálů. Trubkové šasi auta je ocelové, výdřeva z jasanu a opláštění podle modelu buď hliníkové, nebo ocelové. Každý díl je ručně opracován, každý mechanik současně i ručí za kvalitu své odvedené práce. Tráví čas na detailech, sám výsledek kontroluje. Tempo výroby udává kvalita rukodílné práce, žádný naprogramovaný robot. Už chápete, že Morgan nemůže být levný? Je totiž jedinečný a za každým strojem jsou schované hodiny a hodiny lidské práce.

Když se vás na tohle někdo zeptá, kousek ho svezte. Čísla sice na papíře nevypadají kdovíjak oslnivě, ale garantuji vám, že se na sedadle spolujezdce začnete už od devadesátky výš docela bát. Z vlasů na hlavě se stane změť vrabčího hnízda, budete vyfoukaní, plni nevšedního motoristického zážitku. Takový je Morgan 3 Wheeler. A já jen pevně doufám, že letošní krátká seznamovací jízda nebyla tou poslední. Věřím, že se s tímto výjimečným strojem zase příští rok setkám, poznám nějaké české majitele 3 Wheeleru a užijeme si všichni v Novém roce 2020 spoustu krásných motoristických zážitků. Šťastný Nový rok!