Článek
Spousta lidí popisuje ten čas kolem přelomu milénia jako dobu, kdy byl svět ještě v pořádku. Nebyl „FaceTube“ ani „YouBook“ a chytré telefony byly hudbou budoucnosti – byli jsme rádi, když jsme si zahráli starého dobrého Hada. A co hlavně, když vám někdo na ulici prošel v neděli odpoledne pod okny, hned mu muselo být jasné, že se u vás doma právě díváte na formule. Tedy u nás to tak bylo, bydleli jsme v přízemí a motory z televize řvaly na celou ulici.
S monopostem MP4-17 byl v roce 2003 Kimi Räikkönen na celkovém druhém místě, hned za Michaelem Schumacherem, a to o pouhé dva body!
Ale jaké motory to byly, panečku. V letech okolo milénia „ef-jedničky“ totiž poháněly atmosférické motory V10 o výkonech hodně přes 800 koní, které točily bezmála 20 tisíc otáček. On byl zážitek formule poslouchat i jen v rádiu.
Tento konkrétní kousek, typ McLaren MP4-17, byl jedním z nich. V továrně v anglickém Wokingu jej vyvinula opravdová esa své doby jako například Adrian Newey, Neil Oatley nebo Mike Coughlan. Úchvatný motor – 3,0l desetiválec z dílen Mercedes-Benz dával bez turbodmychadla (!) výkon 850 koní a maximum otáček bylo až v závratných 18 500.
Období, kdy McLaren používal „válečné barvy“ tabákové společnosti West, většině z nás jistě připomene Miku Häkkinena, ovšem ten byl tou dobou už čerstvě v závodnickém důchodě – respektive na pár let přešel do seriálu DTM, aby se doma nenudil. V roce 2002 jej totiž nahradil mladý talent Kimi Räikkönen, ostřílený mazák David Coulthard ještě stále jezdil.
3,0l atmosférický desetiválec dával výkon 850 koní a točil až 18 500 otáček za minutu. Později motory V10 ke konci své éry v roce 2005 dávaly výkon až 1 000 koní!
Pro tým West-McLaren-Mercedes to však byl náročný rok – nadvláda Ferrari vrcholila, v sezoně 2002 sesbírala neuvěřitelných 221 bodů, následující Williams-BMW ztrácel 129 bodů, McLaren byl třetí. Michael Schumacher coby jezdec měl titul Mistra světa v kapse už 6 závodů před koncem sezony a vyrovnal tehdy rekord 5 titulů Juana Manuela Fangia, čímž se navždy zapsal mezi legendy.
To však neznamená, že by MP4-17 nebyl dobrý monopost. Typ MP4-17 se v sezoně 2002 umístil celkem desetkrát, na Grand Prix Monaka dokonce slavil vítězství. Pro sezonu 2003 navíc došlo na řadu vylepšení a vozy McLaren byly mnohem konkurenceschopnější, což dokazuje celkem třináct umístění „na bedně“ a dvě vítězství. Tým West-McLaren-Mercedes byl sice v Poháru konstruktérů opět třetí, tentokrát už však byli za druhým Williamsem jen o dva body. Co se týká soutěže o titul Mistra světa, tam byl Kimi Räikkönen v roce 2003 dokonce druhý hned za Schumacherem – a opět o pouhé dva body!
Tohle konkrétní šasi označované jako MP4-17A-06 odstartovalo do celkem dvanácti Velkých cen a osmkrát sloužilo při testování. Náleží mu vítězství z VC Austrálie (tehdy řídil David Coulthard), následované třikrát druhým a dvakrát třetím místem. Jinými slovy – tento závodní vůz má vynikající závodní historii a „svezli“ se s ním dva vynikající jezdci, jeden z nich dokonce stále ještě současný, i když letos už naposledy.
Vůz je vyveden tak, aby připomínal svoji úplně nejprvotnější verzi, takže i přesto, že MP4-17 na sezonu 2003 prošla vylepšením, šasi MP4-17A-06 nese své původní zbarvení ze sezony 2002. Cenu z dražby ve Svatém Mořici bohužel neznáme přesně – stránky aukční síně ukazují hodnotu 2–2,5 milionu švýcarských franků, což je na naše rozmezí zhruba 47–54 milionů korun. Co na takový kousek říkat? Svezli byste se? Napište nám do diskuse.