Modrý ovál v rozletu: Ford RS200 a Sierra Cosworth RS500

Už je tomu dávno a nebyl to jen sen. Nasadil jsem si helmu, připoutal se pevně do čtyřbodových pásů sedadla spolujezdce a vyrazil na rallyekrosovou trať za řevu přeplňovaného čtyřválce Ford BDT. Auto jemně prohráblo všemi čtyřmi koly. Já se jen nadechl, když jeho řidič na chvilku povolil plyn a řadil další rychlost na poměrně dlouhé dráze řadicí páky.

Mocný zátah se opakoval, pak trojka, tah velkého turbodmychadla a za moment už oba visíme pevně upnuti v pásech při brzdění do první levotočivé zatáčky. Ford se začne šinout trochu do boku, řidič přidá plyn, je cítit, jak se motor nadechuje, lapá po vzduchu a turbo se rozdýchává, aby pak za desetinu vteřiny poslalo všechnu sílu na všechna kola, a speciál se smykem vytahuje z vlásenky ven, vstříc nové krátké rovince. Svezení v trochu upravené původní silniční homologační verzi speciálu Ford RS200 z roku 1986 byl zážitek, který se nezapomíná.

Ford naskočil do vlaku motorsportu sice skvěle, ale pozdě. I přesto však zvládl v krátkém čase ohromit a překvapit soupeře, kteří vůbec netušili, že ti korporátní kravaťáci z Dearbornu v USA vůbec kdy nějaké pořádné závodní auto postaví. Jak moc se mýlili. Už jednou muselo i Ferrari nakonec smeknout před výkony Fordů GT40. Ve světě rallye i okruhového závodění konkurenci proháněly střídmě vypadající Cortiny Lotus i Escorty RS.

Minulý víkend proběhla výstava Race Retro, v rámci které se na aukci dalo koupit ledacos, včetně legendárních replik i originálů závodních Fordů. A já si dnes vybral pro svůj příběh dva hrdiny sportovní minulosti modrého oválu, kteří jsou mi víc než jen sympatičtí. Ford RS200, kterých vznikla jen hrstka, se může směle řadit mezi všechny legendy zaniklé skupiny B a fanoušci si ho navždy budou spojovat i se závodem do vrchu Pikes Peak. A Sierru Cosworth RS 500, kterou jsem míval jako kluk ve sbírce angličáků.

Ford RS200 byl rozhodně jedním ze zlatých hřebů dražebního odpoledne, protože konkrétní exemplář, registrovaný na silnice až v roce 1993, příliš kilometrů nenajezdil. Má jich na tachometru slovy „dva“. Přesto se prodal za poměrně příznivou cenu 5,5 milionu korun. V kontextu legend skupiny B a přímého konkurenta v podobě Lancie Delty S4  změnil majitele vlastně za pár drobných.

Jedna ze dvou povinných stovek silniční homologační verze monstra Lancia Delta S4, ve které přišel o život nadějný pilot Henri Toivonen na Korzice v červnu 1986, se vydražila loni na aukci RM Sotheby’s za těžko uvěřitelných 25 milionů korun. Ford RS200 ovšem žádný ze závodů v sezóně 1986 nevyhrál a po sérii nehod s fatálními důsledky byl vývoj celé skupiny pro nadcházející rok pozastaven.

Ford RS200 vznikl přesně podle receptury tehdejších pravidel závodů. Projekt na základě existujícího Fordu Escort zkrachoval a auto se muselo navrhnout od píky celé znova. I proto se do víru bojů skupiny B zapojilo, až když byl vláček příliš rozjetý. Základem auta je přeplňovaný motor Cosworth BDA s velkým turbodmychadlem umístěný uprostřed, který v sériové verzi dosahoval 250 koní.

Převodovka byla umístěna před motorem směrem k řidiči a ze širokého středového tunelu čněla řadicí páka. Auto muselo umět z převodovky přenést výkon opět dozadu a přes seřiditelný středový diferenciál Ferguson také dopředu k předním kolům. Zavěšení náprav bylo lichoběžníkové s dvojicí pružin a tlumičů u každého kola, skoro jako u závodní buginy.

Zbytek tvořila lehounká kevlarová karoserie, která nepřipomínala žádný v té době vyráběný Ford a zhotovil ji britský výrobce tříkolek Reliant. Funkční výbava je zajímavou sbírkou sériových dílů posbíraných různě ve skladu - zadní světla a hromada dílčí výbavy interiéru pocházela například ze Sierry. Interiér je ovšem vpravdě otřesný.

S Fordem RS200 startoval v sezóně WRC 1986 Stig Blomqvist a Kalle Grundell. Blomqvist s tímhle šíleným závoďákem startoval ještě později na Pikes Peak, kdy u auta došlo k převrtání motoru z 1,8 litru na 2,1 a celkový výkon dosahoval dechberoucích hodnot přes 700 koní. Celkově se vyrobilo 200 kusů pro splnění homologačního limitu FIA pro Group B rally, z čehož bylo šest aut ve stádiu prototypů a 194 skutečně postupně opustilo továrnu. Jenže mnohé neprodané kusy byly pak rozebrány na náhradní díly a pouze 90 kusů nakonec získalo soukromé majitele a běžnou silniční registraci. Ford RS200 zůstane navždy jedním z nejvzácnějších závodních Fordů historie.

Legendární Sierru „Cossie“ bychom dnes rozhodně neměli jak obdivovat, nebýt tehdejších pravidel FIA pro skupinu A vypsanou od sezóny 1983 pro okruhové závody cestovních vozů i rallye. Podmínkou bylo postavit nejméně 5 000 sériových aut tohoto typu, a tak začali inženýři postupně na rýsovacích prknech vytvářet úchvatné stroje, jakými byl například Mercedes-Benz 190 2.3-16, BMW E30 M3 a právě i tehdy ne úplně populární Sierra.

Na pomoc si vzali opět konstruktéry z Cosworthu, a vznikl tak úplně nový motor s přeplňováním turbodmychadlem. V sérii měla Sierra Cosworth 204 koní a o rok později pětisetkusová série RS500 plných 225 koní. A to bylo něco. Navíc v evropském šampionátu cestovních vozů dominoval Klaus Ludwig a jeho černá Sierra Cosworth RS500 v barvách Texaco týmu Eggenberger racing. Psal se rok 1987 a konstruktéři tehdy měli plnou tovární podporu Fordu. Vítězství jim uteklo jen o píď. Sierra Cosworth RS 500 Gr.A, tentokrát v bílém provedení, zvítězila znovu s Klausem Ludwigem za volantem konečně v sezóně 1988 v německém šampionátu Deutsche Tourenwagen Meistershaft.

Obrovské křídlo „létajícího“ dvojplošníku od Fordu a úspěchy jak v soutěžích, tak na závodní dráze Sierru konečně vynesly na vrchol. Obyčejná Sierra je příjemné, pohodlné a jednoduché auto. Je radost ho řídit, ale chybí mu jakákoli chilli papričky. A právě vrcholné provedení Cosworth RS500 je na tehdejší dobu hodně pálivé Jalapeňo. V závodním nasazení měla úplně jiné rozměry vstřikovačů, větší turbodmychadlo a klidně až 500 koní výkonu.

Během závěru osmdesátých let Sierry vyhrávaly osmdesát procent všech závodů cestovních vozů. BMW, Mercedesy, Opely, Rovery byly jednu chvíli úplně bez šance. Jenže pak přišel rok 1989 a Roberto Ravaglia vyhrál titul v DTM se svým BMW E30 M3. Sláva Fordu začala na okruzích postupně lehce upadat, ale dařilo se jim nadále v rallye. Sierra Cosworth získala v karoserii sedan pohon všech kol. V roce 1992 přišla stejná technika, ale ve zbrusu nové karoserii v podobě Escort Cosworth. Ten byl jedním z mých nejoblíbenějších aut, když jsem se jako malý kluk jezdíval dívat na české mistrovství v rallye. Průjezdy Sierr a Escortů Cosworth byly vždycky ozdobou každé správné automobilové soutěže.

Konkrétní Sierra RS 500 se o víkend prodala za cenu 2.4 milionu korun, což je jedna z nejvyšších, jakou jsem v aukcích za poslední dobu viděl. Sierra RS 500 šla sehnat nedávno i za ceny do 1,5 milionu a „obyčejné“ Sierry Cosworth rozhodně do milionu. Výběr aut na trhu je však malý. Důvod takto vysoké ceny je, že bílé auto, na které se díváte na fotkách, je pouhým třetím vyrobeným kouskem automobilkou a pochází ze série čtyř původních prototypů. 

Celá pětisetkusová série se upravovala ručně z běžných modelů Sierra Cosworth. Ford na práci stejně jako v případě speciálu RS200 najal výrobní prostory někdejší slavné karosárny Tickford v Newport Pagnell, kde se jinak dříve kompletovaly vozy Aston Martin. Dnes zde sídlí vedení, renovační dílny i depozitář této slavné britské značky.