Moderní elektronika v obyčejné Fabii umí vytáhnout z maléru

Nad užitečností současných českých ministerstev bychom mohli leckdy polemizovat, ale i na dopravním odboru čas od času vymyslí také něco užitečného. Jednou takovou věcí je dotovaný kurz Besipu a Královéhradeckého kraje s názvem Za volantem v bezpečí, který pravidelně učí řidiče i řidičky zdokonalovat svoje dovednosti.

Akce tohoto typu nejsou zaměřeny na závodní manévry nebo sportovní jízdu, nýbrž poskytnou teoretické i praktické základy zvládnutí vozidla v krizových situacích v silničním provozu. Abychom si smysluplnost takového kurzu ověřili v praxi, vzali jsme obyčejnou Fabii Combi Scoutline s litrovým tříválcovým motorem a mechanickou převodovkou a vyrazili do Hradce Králové na polygon S-Drive – jedno z nejmodernějších výcvikových center u nás.

Základy řízení by každému z nás měla dát autoškola, ovšem mnohdy je vůně peněz a rychlé odbavení studenta tou hlavní prioritou, což má za následek chybnou edukaci nováčků, kteří pak v provozu dělají nebezpečné chyby.

Dalším nebezpečným problémem je příliš vysoká sebejistota šoférů – ať už kvůli věku, dosavadnímu nájezdu kilometrů nebo autu. Velké ego mají velmi často mladí a nezkušení nebo naopak starší šoféři s „milionem“ ujetých kilometrů bez nehody.

Dostali jste se někdy do krize, kdy vaše auto zkrátka nechtělo zatáčet a směřovalo více méně rovně? Pokud ano, šlo o nedotáčivý smyk. Tuto nečekanou situaci zvládnete nejlépe tak, že nesměrujete volant tam, kam chcete jet, a vyvarujete se „nadměrného“ řízení. Při smyku a v panickém jednání máme rostoucí tendenci více stáčet pneumatiky a doslova jim nutit vůli zatočit. Podle vedoucího lektora polygonu S-Drive Martina Trpkoše jde sice o přirozenou, ale špatnou reakci.

„Nedotáčivý smyk nejlépe vyřešíte tak, že sundáte nohu z plynu, což je také prvním a přirozeným úkonem při řešení smyku přední nápravy. Pokud jste na vozovce s velmi nízkou adhezí (led, velmi mokrá plocha), kde hrozí, že vysoký točivý moment přiblokuje kola a dojde ke ztrátě přenosu sil do strany, doporučuji sešlápnout spojkový pedál,“ radí lektor Trpkoš.

Pokud však provedené manévry okamžitě nezafungují, je potřeba začít intenzivně brzdit. Moderní vozy, včetně lidových strojů typu Škoda Fabia, disponují systémem ABS a elektronickou stabilizací podvozku, která při krizovém manévru podpoří a správně usměrní řidičovu reakci.

Jít na brzdy je přirozenou reakcí, obzvlášť v nečekaných a strach nahánějících situacích. „Sledujte očima směr, kam chcete jet, protože náš zrak častokrát intuitivně vede také ruce. Ostatně podívejte na jezdce ze seriálu Moto GP, kam se v zatáčce dívají,“ dodává lektor.

Přetáčivost je zase opačným extrémem. Pokud vysloveně neprahnete po řízeném smyku a nechcete si v zrcátku prohlížet zadní lampu svého Subaru BRZ, máte poměrně velký a hůře zvladatelný problém – ve srovnání s nedotáčivostí. Jak tedy z tohoto maléru vyváznout se zdravou kůží?

„Jestliže vás začne předbíhat zadní náprava, sešlápněte spojkový pedál, točte volantem proti směru smyku a vozidlo postupně rovnejte. Velký pozor si dejte na druhé nebo třetí rozhození nápravy, které způsobuje pozdní srovnání volantu právě ve chvíli, kdy se začíná vozidlo dostávat pod kontrolu. Roztancované auto má totiž největší kyvnou energii právě na konci, což vás může nakonec zradit,“ vysvětluje dopravní expert Martin Trpkoš.

Brzdění do smyku není tou nejlepší variantou, ale vyčítejte někomu, že brzdil, když se v autě bál. Při brzdění odlehčíte zadní nápravu, zatížíte předek a máte zhruba 30procentní šanci, že situaci zvládnete. Moderní elektronika, která upravuje brzdný tlak na jednotlivých kolech, se vám bude snažit pomoci a dorovnat síly tak, aby vás udržela v přímém směru – opět za vaší pomoci s volantem proti směru smyku.

Mnohé napadne přidat plyn, což je z pohledu fyziky vhodným řešením u aut s pohonem předních nebo všech čtyř kol, ale kdo z vás přidá plyn v nechtěném přetáčivém smyku? Málokdo, a pokud se vám manévr nepovede, nabouráte v ještě vyšší rychlosti než na začátku smyku.

Určitě jste si všimli, že u většiny moderních aut začnou při krizovém brzdění blikat brzdové, případně i výstražné světlomety (blinkry). V takových chvílích určitě zbystřete, protože auto před vámi povolalo do akce asistenta plného brzdného účinku.

Nepodceňujte brzdění na mokrém povrchu – tehdy se totiž dráha potřebná k plnému zastavení prodlužuje na téměř dvojnásobek. Sami jsme zažili ten pocit bezmoci, kdy naše Fabie klouzala na mokru jako kámen při curlingu. Tehdy nehraje tolik roli, jestli máte lidovou škodovku nebo drahý mercedes, zákony fyziky zkrátka platí pro všechny stejně.

Odmítáte mít ve svém autě ABS? Pak vás čekají v krizi hodně horké chvilky. Bez protiblokovacího systému dojde při prudkém brzdění k blokaci kol, což je problém především na zadní nápravě. Pokud dokonale nefunguje mechanický omezovač brzdného tlaku, stává se vůz velmi nestabilní okolo svislé osy. Při praktických zkouškách na povrchu podobném uježděnému sněhu se pak brzdná dráha z rychlosti 60 kilometrů za hodinu na nulu prodloužila až o 20 metrů – ve srovnání s auty vybavenými ABS.

„S nouzovým brzděním s ABS se vždy poperte tak, že sešlápnete spojkový a brzdový pedál naplno a nasměrujete volant tam, kam chcete jet. Pokud patříte k těm, kteří ABS nemají, brzděte naplno, ale před překážkou brzdový pedál uvolněte a se sešlápnutou spojkou se po krátké prodlevě snažte nebezpečí vyhnout. Kdo z vás však zvládne dát ve stresové situaci nohu z brzdy? Opravdu jen málokdo a z toho důvodu je ABS pro naprostou většinou řidičů nepostradatelné,“ upřesňuje Martin Trpkoš.

Abyste si v krizových situacích uměli efektivně poradit, musíte mít správně nastavený posez. Opěradlo řidičova sedadla by mělo být sklopené v úhlu asi 95 stupňů a držení volantu simulovat analogové hodiny ukazující čas 14:45 hodin (3/4 na 3).

Všechny ostatní hmaty jsou chybné a při nehodě mnohdy nebezpečné, protože máte před obličejem (většinou) smotaný airbag, který se po detonaci nafukuje rychlostí až 250 kilometrů za hodinu. Teď si vzpomeňte, jestli při řízení náhodou nedržíte jednu ruku na vrchu volantu nebo na samotném krytu vzduchového polštáře(?).

Poučný kurz na moderním polygonu S-Drive jednoznačně prokázal smysluplnost takových akcí, proto všem vřele radíme investovat do vlastního řidičského sebevzdělání. Tyto bezpečnostní kurzy se konají pravidelně po celé České republice a stojí od pár set korun (v případě dotované akce) po zhruba čtyři tisíce – dle rozsahu a délky kurzu.

Lidová škodovka v líbivém plastovém paketu Scoutline nás zase přesvědčila o tom, že i dnešní cenově dostupné vozy poskytnou vysokou úroveň bezpečnosti a počítačové podpory v nouzi. Zkrátka nepotřebujete luxusní limuzínu za miliony, abyste zvládli nechtěný smyk nebo nečekané zastavení, zato musíte mít rychlé ruce, chladnou hlavu a spolehlivého plechového parťáka, kterým může být i obyčejná česká Fabia.