Mlhovkáři mají zase období říje. Kdy mlhovky zapnout?

Tak nám začalo období ranních mlh, což pro spoustu řidičů neznamená nic jiného, než si na autě rozsvítí úplně všechno jako vánoční stromeček. A hlavně mlhovky, pokud možno vpředu i vzadu. Mají snad nějaké období říje a lákají bezdůvodně rozsvícenými mlhovkami samičku k páření? Těžko říct. Dohlednost je stále dostatečná, přesto musí svítit mlhovkami, jako by si neviděli na špičku nosu.

Možná si říkáte, že je přece lepší svítit mlhovkami, než jimi nesvítit, ale to není tak úplně pravda. Nejprve se podíváme na ustanovení o používání mlhovek, jak ho popisuje zákon.

Připomeňme si tak § 32 zákona 361/2000 Sb., který se v rámci Zákona o provozu na pozemních komunikacích věnuje osvětlení vozidel:

(1) Motorové vozidlo musí mít za jízdy rozsvícena obrysová světla a potkávací světla nebo světla pro denní svícení, pokud je jimi vybaveno podle zvláštního právního předpisu. Tramvaj musí mít rozsvícena potkávací světla nebo světla pro denní svícení.

(2) Vozidlo musí mít za jízdy při snížené viditelnosti rozsvícena obrysová a potkávací nebo dálková světla, pokud je jimi vybaveno podle zvláštního právního předpisu.

(3) Řidič nesmí užít dálková světla, je-li vozovka dostatečně a souvisle osvětlena nebo mohl-li by být oslněn řidič protijedoucího vozidla, řidič vozidla jedoucího před ním nebo jiný účastník provozu na pozemních komunikacích, strojvedoucí vlaku, řidič jiného drážního vozidla nebo řidič plavidla. Při zastavení vozidla před železničním přejezdem nesmí řidič užít ani potkávací světla, pokud by jimi mohl oslnit řidiče vozidla v protisměru.

(4) Přední světla do mlhy smí řidič užít jen za mlhy, sněžení nebo hustého deště. Zadní světla do mlhy musí řidič za mlhy, sněžení nebo hustého deště užít vždy.

(5) Činná plocha světel nesmí být zakryta nebo nadměrně znečištěna.

Nejdůležitější je pak odstavec 4 ohledně používání mlhových světel. Z technických předpisů plyne, že světla do mlhy smí být užívána jen současně s potkávacími či dálkovými světly vpředu a obrysovými světly vzadu. Musí být tedy také splněna podmínka tzv. snížené viditelnosti. Tu zákon definuje takto: „Snížená viditelnost je situace, kdy účastníci provozu na pozemních komunikacích dostatečně zřetelně nerozeznají jiná vozidla, osoby, zvířata nebo předměty na pozemní komunikaci, například od soumraku do svítání, za mlhy, sněžení, hustého deště nebo v tunelu.“

O tom, co ještě není a co už je mlha, se zákon jednoznačně nevyjadřuje. Ani nedefinuje přesně pojem hustý déšť a sněžení. Tady nezbývá, než použít vlastní úsudek, což bude asi největší kámen úrazu u velké skupiny účastníků silničního provozu, kteří nějak záhadně nabyli svéprávnosti. Zejména pak ti, kteří ráno za šera mají rozsvícené úplně všechno, jako kdyby byla mlha, která by se dala krájet.

Dá se říci, že mlha je taková situace, kdy řidiči nevidí sebe navzájem na větší než bezpečnou vzdálenost. Meteorologové sice považují za mlhu oblak, který leží bezprostředně nad zemí a výrazně omezuje viditelnost na vzdálenost nižší než 1 km, ale pro potřeby bezpečného provozu na pozemních komunikacích je dohlednost na 1 km ještě zcela dostatečná a nejedná se o situaci, která by vyžadovala okamžité rozsvícení mlhových světel.

Z výše uvedeného vyplývá, že zadní mlhovky je potřeba zapnout nejen za husté mlhy, kdy by k bezpečnému rozlišení vašeho auta na dostatečnou a hlavně bezpečnou vzdálenost nemuselo dojít. A pak při hustém sněžení a silném dešti. Zejména na dálnici nebo hlavních silnicích se totiž za autem při vyšší rychlosti vytváří při větším množství vody na vozovce vodní tříšť, která vlastně vypadá jako hustá mlha. V tomto případě mlhovka s identifikací vozidla velice pomůže.

Naopak ve městě a při souvislém proudu pomaleji jedoucích vozidel není nutné mlhovku zapínat. Zkrátka pokud dobře vidíte auto před sebou i bez mlhovky, uvidí dobře i vás ti ostatní.

Nadužívání mlhových světel je nebezpečné. Přední mlhovky oslňují ostatní řidiče protijedoucích vozidel a také řidiče vozidel před vámi. Jejich světlo je totiž intenzivnější a nejen, že je pro ostatní nepříjemné, ale je to i nebezpečné tím, že pak kvůli vašim mlhovkám přehlédnou jiné auto bez mlhovek nebo třeba špatně osvětleného cyklistu či chodce. Nejhorší je to na mokré silnici, kdy se výkonnější mlhovky odrážejí.

Zadní mlhovky jsou stejným způsobem nepříjemné, neboť jejich světlo je stejně intenzivní jako světlo brzdových světel. Také nesnášíte, když ten před vámi stojí za snížené viditelnosti na brzdách a oslňuje vás to? Tak mlhovka dělá to samé. Rozsvícená mlhovka také poutá více pozornosti a zejména na dálnici při hustém provozu, kdy člověk provoz sleduje spíše periferně, připomíná brzdové světlo. Když pak řidič opravdu šlápne na brzdu, tak při rychlejším dálničním provozu nebude ten varovný efekt rozsvícených brzdovek tak účinný. A intenzivní mlhovky také snižují čitelnost a snadnou rozpoznatelnost blinkrů.

Co z toho plyne? Skutečně používejte zejména zadní mlhovky jen v opravdu husté mlze nebo za silného deště a sněžení. Ve městě a pomalém provozu, pokud není vážně hustá mlha s dohledností pod 50 metrů, i zadní mlhovku zase vypněte. V autě máte kontrolky, které o rozsvícených mlhovkách informují, takže pokud tvrdíte, že jste „zapomněli“, jste ve skutečnosti jen mimoň, který je myšlenkami někde jinde a ne v autě v provozu.

A pokud jde o druhý extrém, tedy o jezdce s diodami pro denní svícení (a tedy bez rozsvícených obrysových světel vzadu), to je zase na jinou úvahu do jiného článku. To už je snad lepší ta neustále rozsvícená mlhovka...