Mitsubishi Outlander 2.2DI-D AWD 100 Years – Pořád je tu!

Trh SUV musí čelit tvrdé konkurenci v podobě crossoverů, které těmto civilním čtyřkolkám sebrali značnou část zákazníků. Dneska už totiž lidem stačí, jen když je auto lehce šmrncnuté terénem. Bohužel, leckdy i skutečná SUV chytají crossoverové sklony, zmenšují motory a nabízejí se bez pohonu všech kol. To se ale netýká Outlanderu, který je prakticky stejný od roku 2012 a tyto módní výstřelky se mu vyhýbají. Stále jde o nejprodávanější Mitsubishi v Evropě (u nás vede ASX), tak se nelze divit, že je automobilka s úpravami opatrná.

Vzhled přídě byl kompletně přepracován, aby ladil s novým designovým směrem automobilky. Nový směr se jmenuje Dynamic Shield (dynamický štít) a předvádí na odiv velké chromované lišty. Ne každému musí vyhovovat, rozhodně je ale originální. K masce ladí nová diodová světla. Jejich svítivost je fantastická a spolu s perfektním výhledem se s Outlanderem jezdí v noci krásně.

Mitsubishi přepracovala sedadla a používá kvalitnější výplň, aby se v autě lépe sedělo. Bohužel, délka sedáku stále není ideální a prodlužování se nenabízí. Před sebou máte kulatý volant s tenkým věncem, velmi příjemný na úchop. Jeho střed ale, stejně jako většina palubky, nabízí nový dekor. Vypadá to tu hodnotněji než doposud, byť se dá říct, že trochu starší dojem Outlander vyvolává i tady. Například grafika šestipalcového displeje infotainmentu nebo rychlost, či spíše pomalost jeho reakcí. Stáří prozradí i tvarové řešení hlavice řadicí páky, ergonomicky je však výborná. Plasty jsou převážně tvrdé, ale dobře slícované, skoro až luxusně působí kovová pádla automatické převodovky.

Skvělé využití vnitřního prostoru znamená, že cestující vzadu nijak netrpí nedostatkem místa. Sedí se tady výš, takže máte podepřená stehna, místa nad hlavou je i tak dostatek. Cestující mají navíc možnost měnit sklon opěradel nebo posunovat sedadlo v podélném směru, když není třeba tolik místa pro náklad v kufru. Slušný prostor má i třetí řada sedadel, nastupování je však hodně problematické a zbyde vám jen 128 litrů v kufru. Pokud ale stačí pětimístné auto, dostanete na bagáž slušných 667 litrů, pokud pojedete jen dva, můžete naložit až 1608 litrů na zcela rovnou podlahu.

Pro test jsme si vybrali verzi 2.2 DI-D s výkonem 150 koní, točivým momentem 380 Nm a pohonem všech kol, která je nejprodávanější. Proto se mu konstruktéři věnovali a uvedli u nové verze kolem stovky drobných změn, které jsou spíše kosmetické. Naštěstí tak nezmizel výborný výhled z auta ven. Aby se motor vešel do normy Euro 6, má širokopásmovou lambda sondu a suchý LNT katalyzátor. Naštěstí ani jedno z toho nezničilo relativně slušný zátah a nezvedlo velmi sympatickou spotřebu. Charakter je ryze vznětový s lineárním zátahem a je zbytečné točit motor nějak vysoko. Motor disponuje ECO režimem, ten ale neotupí reakce motoru, jak bývá zvykem u jiných automobilek. Spíše spoléhá na pohon přední nápravy a čtyřkolku sepne jen v případě potřeby.

Automat a jeho naladění je takové příjemné pohodové. S autem nijak neškube ani necuká, vše probíhá hladce a plynule. Motor nijak nevytáčí ani nepodtáčí, aby držel smysluplnou spotřebu co nejníže. Ta průměrná se pohybuje kolem 7,5 litru, přičemž více (7,8 litrů) si řekne jen ve městě. Mimo něj se můžete dostat i pod sedm, na dálnici jsem pak nejvíce viděl hodnotu 7,2 litru. Pokud budete mít poct, že variátor svou práci nezvládá, můžete mu pomoci udělením pokynu pádlem pod volantem, reakce na ně je však trochu váhavá. Má šest předvolených „stupňů“, ale opravdu jen málokdy mi během týdne dal pocit, že jej mám jakkoliv korigovat. CVT od Mitsubishi mi vyhovovalo rozhodně víc, než poslední kreace Hondy.

Novinkou je ale naladění podvozku, přední nosník je tužší, stejně tak se měnily i pružiny a zadní tlumiče. Auto působí stabilněji, ale komfortněji. Upraven byl i elektronický posilovač, aby řízení bylo citlivější a ani v zatáčkách tak nemáte žádné výraznější problémy s chováním velkého SUV. Pohodlí autu zůstalo, stejně tak větší náklony v zatáčkách a pohupování na nerovnostech. Zlepšila se ale citlivost brzd a Mitsubishi se tak chová lépe, než by od něj člověk čekal. Komfortu prospělo i lepší odhlučnění interiéru pomocí vylepšené izolace a tlustších skel.

Majitele budou pochopitelně zajímat i vlastnosti v terénu. Myslete ale na to, že je to jenom SUV, byť schopnější, než průměrný konkurent. Nájezdové úhly 21°nejsou úplně marnou hodnotou, hodně vás ale bude limitovat světlá výška 190 mm. V režimu klasické 4WD ale stále pojedete jen na předek s připojitelným zadkem, mimo silnici je tedy určený režim 4WD Lock, který dělí výkon mezi nápravy v poměru 50:50. Víc, než projetí nezpevněné cesty nebo louky bez poškození nárazníků vám ale s čistým svědomím slíbit nemůžu. Do terénu prostě je určené Pajero.

Facelift auto výrazně omladil a prospěl mu, stále vám však někdy přijde, že je to auto trochu staré. Zejména třeba infotainment a jeho tlačítka, nebo kulisa automatu. Prostorností v interiéru a pohodovou charakteristikou vás však bude nejspíš bavit. Snad jen ten design je trochu příliš řvavý. Ale v objektivních kritériích se Outlander velmi solidně průměrný a není divu, že se stále dobře prodává. Snad bude příští generace také tak povedená.

Ne, opravdu není třetímu Outlanderu už 15 let, i když to tak z názvu a možná i z textu vyznívá. Byť některé jeho prvky v interiéru tak staře opravdu vypadají. Patnáctiny slaví Outlander celkově od uvedení první generace vzešlé z konceptu ASX (ano, jméno podědil jeho menší a u nás populárnější bráška). V druhé generaci Mitsubishi spojilo síly s Citroënem a Peugeotem a crossover vznikal pod všemi značkami. Ta současná už je opět solitérem, přesto své kvality má a úspěšné prodeje to potvrzují.