Článek
Na sklo dopadají velké kapky deště, teplota se nevyhoupla ani na deset stupňů a místo prosluněného dne je kolem smutně šedo, prostě typický nečas. Takhle jsem si den s MINI v kabriu vážně nepředstavoval. Mizerné počasí MINI rozehnat nedokáže, ale spolehlivě vám ten den aspoň trochu projasní. Nejde jen o tu žlutou barvu Zesty Yellow, která z tohohle mrňouse dělá sluníčko na čtyřech kolech, jde hlavně o to, co zažijete, když usednete za volant – když totiž stáhnete střechu a začnete si užívat ohromnou rychlost a hbitost MINI podkreslovanou vrčením, syčením a práskáním, musíte se začít smát, ať je venku jakkoliv nevlídně.
Na fotkách je sice slunečno, ale v reálu lilo jako z konve. Ani to nám ale zábavu nezkazilo, MINI je totiž jako sluníčko na kolech
Radost na pohled i za volantem rozdával skromný Issigonisův originál již před více než šesti dekádami a stejný talent převzala i jeho novodobá reinkarnace vytvořená pod taktovkou BMW, jež právě letos slaví 20 let (vlastně se první generace vyrábí již od roku 2000, ale loni ty oslavy kvůli koronaviru neklaply). Stylový retro hatchback pobláznil celý svět a na trhu je nyní již ve své třetí generaci. Ta navíc právě prošla modernizací, která však byla spíše kosmetická.
Designéři trochu přepracovali nárazníky a boční ozdoby, LED světla vpředu i vzadu se stala součástí základní výbavy a do nabídky přibyly tři nové laky karoserie (včetně žluté Zesty Yellow na testovaném kabriu) a pět designů kol o rozměru 17“ a 18“. Největší novinkou je vícebarevná střecha Multitone přecházející z modré San Marino Blue přes perleťovou barvu Pearly Aqua po černou Jet Black.
V kabině se objevuje 5palcový digitální přístrojový štít a zcela nový 8,8palcový infotainment, k tomu je tu nové ambientní osvětlení, dekory a individualizační balíčky nebo také volant s přepracovanými multifunkčními tlačítky.
Kabinu si můžete ještě víc přizpůsobit svému vkusu
MINI také vylepšilo adaptivní tempomat (nově umí zcela zastavit a zase se rozjet, proto klasickou parkovací brzdu nahradila elektronická) a adaptivní podvozek (je vyzbrojen frekvenčně selektivními tlumiči), jinak se ale pod kapotou nic důležitého nezměnilo. V případě Cooperu JCW to znamená přeplňovaný dvoulitr s výkonem 231 koní, který vám spolehlivě napumpuje adrenalin do žil.
Rychlá MINI pohání foukaný dvoulitr, ten v JCW má výkon 231 koní!
Takhle početné stádo dokáže z malého hatchbacku udělat kapesní střelu jako stvořenou ke ztrestání vašich oblíbených zakroucených okresek. Na úzké silničky se tenhle mrňous bezpečně vejde a protahuje se jimi hbitě jako myš s tryskovým pohonem, ve vinglech drží jako přilepený a rovinky polyká na posezení, k tomu mocně vrčí, syčí, prská a práská jako pravý závoďák. Jasně, v puristickém třídveřovém hatchbacku s manuálem si to užijete nejvíc, ale i kabrio s automatem je překvapivě schopné a zábavné. Věřte mi, budete se smát od ucha k uchu!
A když si budete potřebovat vydechnout, stačí povolit nohu na plynu a užívat si výhod kabria – čerstvého vzduchu, větru ve vlasech, teplých paprsků slunce… Najednou i ta automatická převodovka začne dávat smysl. Jediné, co vás bude rušit – tedy alespoň v uplakaný den jako ten, kdy jsme s MINI JCW jezdili my – můžou být kapky deště pleskající o vaše čelo. Aspoň že nad 70 km/h už dovnitř neprší. Jako byste potřebovali záminku jet rychle…
Ale ani déšť ani chlad nám testování nepokazil (o to víc vyniklo výkonné topení a vyhřívané sedadlo s volantem, díky za ně!), MINI JCW i tak ukázalo to nejlepší, co umí: vzrušující rychlost, příkladnou obratnost, zábavné řízení a hlavně sympatické charisma, které z něj sálá na všechny strany. Bez střechy také lépe uslyšíte pochvaly, jako když malý klučina ve svém halekání na celé kolo v jedné větě perfektně shrnul to, co se snažím celým dlouhým článkem říci já: „Koukni, táto, to je kára!“