MINI Cooper SE – elektrifikace s řadou výhod a jednou chybou

Pojďme si to ujasnit – MINI už dávno není lidové vozítko jako originál ze 60. let. V moderní podobě se z něj stala módní ikona, kterou si majitelé přizpůsobují svému vkusu. Proto se na něj nelze dívat klasickým užitným pohledem jako na jiná auta. Je tak stylově roztomilé a zábavné za volantem, že mu zkrátka leccos odpustíte – a pro elektrickou verzi to platí obzvlášť. Elektrifikace Mini Cooperu totiž přinesla řadu výhod, ale i jednu poměrně zásadní nevýhodu. Začneme dobrými zprávami, kterých je celá řada…

Tou hlavní je, že je s ním pořád spousta legrace! Elektrické MINI totiž převzalo techniku z BMW i3s, což znamená elektromotor s výkonem 184 koní – díky tomu může jezdit nejen tiše a bezemisně, ale především svižně. Stovka za 7,3 sekundy říká jen část pravdy (na šedesátce jste za pouhých 3,9 s), důležitější je bleskové pružné zrychlení díky instantnímu zátahu 270 Nm. Stačí trochu přišlápnout „plyn“ a MINI už peláší. Připočtěte k tomu miniaturní rozměry a z Cooperu SE je učiněná štika v rybníku městského provozu – od semaforů vystřelíte vždy jako první a snadno vklouznete do každé mezery ve vedlejším pruhu.

Užít si ale můžete i mimo město. Elektrický Cooper sice oproti benzinovému sourozenci přibral 135 kilo, ale těžiště se přesunulo níž a víc doprostřed (většina hmoty je soustředěná až u země a uprostřed auta), takže Cooper SE ve skutečnosti působí obratněji a hravěji. Řízení má navíc stejně přímé, podvozek je stejně motokárově přituhlý, odezva na plyn je ještě říznější a dodávka výkonu výbušnější, takže s ním můžete vymetat zaprášené apexy zatáček a naplno si to užívat podobně jako s benzinovým Cooperem S.

Elektrický pohon navíc nijak neovlivnil praktičnost celého auta – interiér je skoro kompletně stejný (tedy až na premiéru digitálního panelu přístrojů a pár specifických tlačítek), ani prostor na zadních sedadlech nebo v kufru se nijak nezmenšil (což je dobře, protože už předtím byl minimální). Zvenku Cooper SE poznáte jen podle zaslepené masky chladiče (a zaslepené násosky na kapotě), speciálních kol připomínajících britskou elektrickou zásuvku (z pochopitelných důvodů nedávno přejmenovaných z Corona Wheels na Power Wheels), chybějících koncovek výfuku a kontrastních žlutých detailů. Prostě MINI Cooper, jen elektrický.

Jenže je tu i pár problémů. Elektrická konverze původní platformy, která nebyla navržená pro elektrifikaci, si vynutila řadu kompromisů – především omezený dojezd. Menší rozměry baterií (jsou umístěné v omezeném prostoru středového tunelu a pod zadními sedadly) znamenají menší kapacitu (jmenovitě 32 kWh), což stačí pouze na tabulkových 232 km. V reálu z něj ale nevymáčknete o mnoho víc než skromných 180 kilásků, které můžete o trochu natáhnout poskakováním po městě (častá rekuperace energie), nebo naopak zkrátit jízdou po dálnici (vysoká rychlost a nízká rekuperace). Kompenzuje to však rychlost nabíjení, protože stačí půl hodinka u DC rychlonabíječky a máte zase plně nabito.

Přihoďte si k tomu tradičně stísněný interiér (zatím se nabízí pouze v třídveřové verzi), sportovně tuhý podvozek a vysokou cenovku a budete jen kroutit hlavou, jak si tohle někdo může koupit, když jsou na trhu levnější, prostornější a pohodlnější elektromobily s delším dojezdem. Elektrický MINI Cooper prostě nedává smysl. Jenže o tom to právě je – MINI se nevybírá rozumem, ale srdcem. Pořídíte si ho, protože se vám líbí, protože vás baví ho řídit, protože s ním naděláte všude spoustu parády… a protože na něj prostě máte. Pokud právě tohle hledáte a využijete výhody elektrického pohonu při svém spíše kratším dojíždění primárně po městě, pak si MINI Cooper SE zamilujete. Je to totiž pravé MINI!

Základní cena elektrického MINI Cooperu SE začíná na částce 882 700 Kč (kompenzuje to dost bohatou základní výbavou), ale nedá mnoho snahy ji lepší výbavou vyšroubovat přes milion korun jako u testované verze. Za podobné peníze můžete mít 231koňovou sportovní verzi John Cooper Works nebo ušetřete 200 tisíc a sáhněte po 192koňovém Cooperu S. Volba je na vás.