Článek
Řeč je konkrétně o typu Tourrider Business a Tourrider Premium, které jsou navrženy tak, aby nabízely tu pokud možno nejpohodlnější a nejkomfortnější variantu pozemní přepravy. Od předního nárazníku k zadnímu mají tito drobci 13,92 metru, přičemž oba nárazníky navíc umí do určité rychlosti absorbovat energii z nárazu, jak to ostatně známe u mnohých osobních aut.
Výkonná klimatizace, ambientní LED osvětlení a moře komfortu. Klidně i s panoramatickou střechou!
Verze Tourrider Business uvnitř nabízí sedadla Travel Star Eco, která jsou jednak pohodlná a zejména potom ergonomicky tvarovaná, takže ani při cestě do bývalé Jugoslávie se člověk nemá hned potřebu objednat k chiropraktikovi. Stejnou porci kvality nabídnou sedadla v Tourrideru Premium, ovšem ten posádku rozmazluje o kus luxusnějším čalouněním s diamantovým vzorem prošívání.
Ovšem nic není nemožné – společnost, která si do svého vozového parku pořídí jeden z modelů Tourrider, může vybírat druh potahů, barvu, typ dekorace, styl prošívání a mnoho dalšího, takže ilustrační fotky jsou v podstatě, jak to jen říct… ilustrační. Mezi každou dvojicí sedadel potom lze umístit buďto dvojici USB portů, případně dvojici 110V zásuvek. Komfort i během letních přímořských dní, například při cestování po sluncem rozpáleném Toskánsku, má potom na starosti výkonná klimatizace o výkonu 35 kW.
Jelikož se na dlouhých trasách počítá i s nočními přesuny, nabízí interiér modelu Tourrider příjemné a nevtíravé ambientní osvětlení z LED diod pro navození pohodové a odpočinkové atmosféry. Ovšem pro milovníky otevřeného nebe je tu i možnost panoramatické prosklené střechy, a tak člověk může v poklidu usínat při pohledu na hvězdy, avšak tato možnost připadá v úvahu jen pro verzi Premium.
Nebyl by to Mercedes, nebýt celé armády bezpečnostních systémů, usnadňujících řidiči, potažmo řidičům práci. Jmenovitě jde třeba o radarový asistent jízdy v pruzích nebo systém hlídání mrtvého úhlu, který umí řidiče varovat i před chodci, například při prodírání se ostrými zatáčkami v městských uličkách. V podstatě jako samozřejmost se potom jeví radarový tempomat se schopností nouzového brzdění.
Byla by však chyba opomenout motor. A dá se říct, že jsme si tak trochu nechali to nejlepší nakonec. Jde sice „jen“ o řadový šestiválec, má však velice slušný zdvihový objem 12,8 litru, díky čemuž tento naftový dříč disponuje výkonem 460 koní a 2 300 Nm točivého momentu. Dynamice pak napomáhá i aerodynamicky tvarovaná karoserie, která navíc pomáhá udržet spotřebu na rozumné úrovni.