Mercedes ctí závodní minulost elektrickým Stříbrným šípem

Nás však zajímá docela jiný vůz, konkrétně zmiňovaná W125 doplněná proudnicovou karoserií. Závodní prototyp s přídomkem Rekordwagen dostal dvěma kompresory přeplňovaný dvanáctiválec o výkonu 736 koní a při hmotnosti lehce přes tunu zvládl na jednom kilometru německé dálnice mezi Frankfurtem a Darmstadtem průměrnou rychlost 432,7 kilometru za hodinu. To bylo v roce 1938!

Rychlostní rekord dosažený na veřejné silnici se potom udržel naprosto neuvěřitelných 79 let a teprve loni se o překonání postaral Koenigsegg, jehož Agera RS vyvinula na silnici v Nevadě rychlost 445,6 kilometrů v hodině. Uznejte, že to není zase takový rozdíl, vezmeme-li v potaz, že jsou od sebe auta technicky vzdálená skoro století.

Není divu, že se rekordní W125 těší u Mercedesu zcela legendárnímu postavení a v muzeu značky ve Stuttgartu má svoje neotřesitelné místo. Je to zkrátka auto, kterému se skládají pocty a jedna taková se představila před pár dny v rámci akce Monterey Car Week v americké Kalifornii. Stejně jako před 80 lety vytasil Mercedes i tentokrát aerodynamicky vypiplaný prototyp s jedním místem pro řidiče, ovšem ačkoliv se v designu najde spousta podobností, po stránce techniky je vše zcela jinak.

Protažená záď pilovaná během dlouhých hodin ve větrném tunelu je nahrazena aktivním zadním křídlem a čtyřiadvacetipalcová kola jsou zahalena jen v přední části. Zadní část dává nahlédnout na celkem 168 paprsků, ze kterých se každý ráfek skládá. Do kokpitu se nastupuje výklopnou vrchní částí a kromě dvojice displejů, z nichž jeden se nachází přímo ve volantu, je zde kombinace materiálů, která sahá od ušlechtilého dřeva po Alcantaru.

Koncept EQ Silver Arrow patří pod nedávno vzniklou divizi EQ, do níž spadají všechny elektromobily Mercedesu. Ohromný dvanáctiválec o objemu 5,6 litru byl tedy vyměněn za elektrický pohon. Dva elektromotory – jeden u předních a druhý u zadních kol - nabízejí souhrnně výkon 748 koní, navíc živený tenkou baterií o kapacitě 80 kWh, ta našla místo v podlaze. Dojezd by se měl vyšplhat na nějakých 400 kilometrů. Maximálka přesahující 400 kilometrů v hodině je sice úctyhodná, ovšem na pradědečka stačit nebude.

Stejně tak nebude na 80 let starou „zadeklovanou formuli“ stačit ani zvuk, ovšem tady přichází Mercedes s drobným vylepšením. Aby byl řidiči navozen ten správný závodní pocit, ozývá se v kokpitu zvuk soudobého osmiválce z F1. Holt drobná připomínka, že elektromobily jsou perfektní do městského provozu, ale poněkud nevhodné jako sportovní auta

Virtuální ovšem nemusí být pouze zvuk, ale i obraz. Na displej před řidičem umí moderní Silver Arrow promítnout imaginární závodní trať podle právě projížděné silnice a na ní „ducha“ oponenta v podobě starého, či naopak nového závodního mercedesu. Asistent Virtual Race Coach potom udílí jezdci rady, aby ho zdokonalil v řízení. Zní to sice jako funkce z nějaké závodní hry, ale očividně je to myšleno vážně – naštěstí zatím pouze v konceptu.