Mercedes-Benz GLC 220 Diesel 4 Matic: Rodinné stříbro

Mercedes-Benz nám tentokrát připravil středně vybavený vůz s dieselovým motorem. Jde o kombinaci, kterou bude volit většina zákazníků komerčního sektoru a dost možná i velká spousta koncových uživatelů. Sice bych v nabídce vozu se základní cenovkou začínající na čísle 1,2 milionu s DPH rád očekával šestiválec, ale doba už je zkrátka taková, že si můžete vybírat spíše mezi čtyřválci, hybridní technologií, elektromobilem a jen výjimečně zvolit šestiválec, nebo dokonce osmiválec od dvorního úpravce, firmy AMG. Taková auta však tvoří jen okrajovou nabídku trhu. A pekelné AMG motorizace jsou i patřičně drahé.

Zvenčí mi model GLC připadal více méně jako každé jiné SUV. Zvýšené kombi, které má díky vážně chytrým designerům u Mercedesu velmi elegantní, skoro až subtilní tvar. V showroomu jsem si prohlédl celou modelovou paletu začínající na písmenko „G“, což znamená v němčině „Gelände“ čili terén. A model GLC, zejména kupé, mi z nich připadá nejelegantnější. Není ani luxusní jako modely GLE a GLS, ale současně působí solidně a tak nějak akorát. V dnešní době se s mercedesy kategorie „G“ vydá do opravdového terénu jen minimum lidí. Výhoda těchto aut je úplně jinde.

Jakmile jsem se vyhoupl do interiéru GLC, překvapilo mne, jak málo si tu připadám jako v SUV. Přeci jen řídím tuhle kategorii v zásadě málokdy. Když si tu a tam půjčím od táty zachovalou BMW X5, která letos oslaví dvacetiny, nedá se to s novými SUV vůbec srovnat. GLC působí zpoza volantu jako kombík třídy C, jen je pohodlnější. Kapota je vyvýšenější, ale já sedím v interiéru pěkně uvnitř a obklopen materiálem.

Žádný pocit, že jsem příliš vysoko a pocitově „na autě“, se vůbec nedostavuje. A pokračuje to i při jízdě. Na fakt, že mají mercedesy volič automatu vpravo pod volantem a stěrače i blinkry ovládáte levou rukou, si zvyknete během pěti minut. Je to vlastně velmi chytrý nápad. Široká a bytelná středová konzole pak zůstává designově čistá, není nutno do ní umístit volič rychlostí převodovky. Je navíc díky tomu volná pro uzavíratelné odkládací prostory a touchpad infotainmentu systému MBUX.

Většinou se u mých článků dočtete cosi o karburátorech, jadrně znějících motorech bez katalyzátoru, zato však s rozdělovačem. Ano, nejraději se věnuji autům dříve narozeným. Ale nemyslete si, že bych po očku nesledoval i současné trendy. Přichází čas, popsat, co nový Mercedes umí a jak si svého automobilového „gina z lahve“ správně ochočit. Touchpad systému MBUX je velmi šikovný. Štvou mě ale otisky prstů, které na jeho ploše vždycky zanechám. A proto mercedes přišel se zajímavou funkcí – hlasovým ovládáním. Je to celé jedna velká legrace. Věřím, že cestou z Prahy třeba do Brna se celá rodina „povídáním si“ se svým Mercedesem skvěle pobaví.

Jakmile totiž vyslovíte slovo „Mercedes“, virtuální gin z lahve se ozve obligátním „Co si přejete udělat?“. Vy pak jen řeknete, po čem zrovna toužíte. Ne, neumí vám nalít šampaňské z ledničky mezi zadními sedadly, ani vás samostatně dovézt na čas do opery v Rudolfinu. Ale zvládne malé jednoduché úkoly, díky kterým se cítíte jako v první třídě.

Naučili jsme vůz například spolehlivě přepínat mezi radiostanicemi nebo jednotlivými skladbami z médií. Hlasové ovládání se hodí i pro instrukce k navigaci. Některé úkony ale snáz a rychleji zvládnete samostatným tlačítkem. Třeba pro zapnutí vyhřívání sedadel je vhodnější zmáčknout příslušné tlačítko ve dveřní výplni, které máte šikovně po levé ruce. Naopak, přejete-li si zapnout masážní funkci sedadel, je efektivnější to autu zadat hlasově.

Občas jsme autu dávali i další příkazy, které Mercedes zoufale splnit neuměl. I tak nás nový infotainment, včetně velmi dobré grafiky a zpracování parkovacího asistenta, velmi příjemně překvapil. Proč píšu v množném čísle? Mercedes GLC si totiž oblíbila i moje manželka, vlastně velmi oblíbila.

Dostáváme se k tomu nejkomplikovanějšímu. Je složité s jistotou říct, jak si vybrat mezi Mercedesem, Lexusem RX, Audi Q5 anebo BMW X3/X4. Jenže ono není ani snadné, vybrat si tu „svou“ konfiguraci v rámci modelu GLC. Jak byl sestavený konkrétní automobil v líbivé červené metalíze odstínu hyacint?

První bod je výběr motorizací. Ve skutečnosti nebudete příliš uvažovat jiným směrem, než zda zvolit benzinový motor o výkonu 145 kilowatt, anebo vznětový o takřka shodném výkonu, ukrytém pod kapotou testovaného modelu 220 Diesel. Rozdíl mezi benzinovou a vznětovou verzí je 55 tisíc korun ve prospěch benzinu. Hybridní model vyjde o výrazných 250 tisíc korun dráž. Rozhodnout se mezi diesel a benzinem je otázkou předpokládaného ročního nájezdu a charakteru tras.

Jeho zvuk není při jízdě rušivý a čtyřválcový vznětový klapot vnímáte jen při studeném motoru a na volnoběh. Reálně s ním budete jezdit v rozmezí 6,5–7,5 litrů/100 km. Benzinová verze je však také úsporná i dynamická a zároveň výrazně tišší. Osobně bych volil benzin, ale pokud je charakter vašich tras spíše dálniční, a těch kilometrů tak natočíte hodně, diesel je stále jasná volba.

Co se týče výbavy a paketů, je zde velmi široký výběr. Exteriér můžete mít v AMG paketu, který poznáte podle masky chladiče i stylingu devatenáctipalcových kol. Obecně má tato varianta tužší odpružení.

Testovaný vůz byl ve standardním provedení a kvalita odpružení mi přišla k našim silnicím tak akorát. Dokonce bych ho označil za tvrdší, takže ještě pevnější AMG paket by mohl další část komfortu odebrat, což by vyhovovalo vážně jen některým majitelům.

Zato linie exkluzivního interiéru je velmi rozumný příplatek. Dále pak bych doporučil zvážit sadu jízdních asistentů včetně adaptivního tempomatu distronic a možná si připlatit i za sadu „energizujícího komfortu“. Tak se skutečně jmenuje. Výhodou jsou zde i komfortní sedadla, v konkrétním případě polokožená s masážní funkcí a nastavitelnou délkou sedáku. Možností je i dofukování bočního vedení opěradel. Sedí se zde opravdu, opravdu pohodlně.

Vyplatí se rozhodně volit i přední světlomety Multibeam s technologií LED, pak už je pochopitelně na individuálním zvážení a peněžence, jak moc dalšího komfortu si ve svém GLC dopřejete. Fajn je i možnost objednat si paket „off road“, to pro případ, že vážně budete své SUV používat pravidelně i mimo zpevněné silnice.

Za pohon všech kol systému „4 Matic“ bych si připlatil takříkajíc automaticky. Je velmi dobrý a auto vážně vyjede i na silničních zimních pneumatikách prudký, mírně zasněžený či blátivý svah. A bezpečně ho sjede i dolů. To by se standardním pohonem zadní nápravy zkrátka nešlo.

Mercedes-Benz GLC vážně příjemně překvapil. Vždy bych přísahal, že budu raději jezdit céčkovým kombíkem než vozem kategorie SUV. Nyní si už nejsem tak jistý. Dobrá pozice za volantem ve stylu osobního vozu zůstala zachována, o okolním provozu mám z větší výšky lepší přehled a ani aerodynamický hluk při jízdě po dálnici není nijak výraznější než u konvenčního sedanu či kombi.

Je pravda, že vyšší těžiště způsobuje o trochu vyšší spotřebu paliva a také v zatáčkách intenzivněji zatěžuje podvozek. Ale já s Mercedesem nejezdil rychle. Vůbec mě to nelákalo. Používal jsem ho v režimu poklidné, svižné jízdy a auto se mi odvděčilo velmi dobrým komfortem.

Zkrátka, od manželky bych si takové auto půjčoval moc rád. Když je venku ošklivo, prší, na silnicích je vytahané bláto a sportovní vůz čeká naleštěný v garáži na pěkné počasí. To je přesně moment, kdy by se mi jedno červené GLC v garáži velmi zamlouvalo. Můžeme argumentovat, že za jeho cenu bychom měli výborné SUV neprémiové značky a ušetřili bychom spoustu peněz. Ale když své dojmy srovnám třeba s domácím bestellerem Škodou Kodiaq, dospěji k názoru, že je Mercedes (kromě množství využitelného prostoru) ve všech subkategoriích o píď lepší, kvalitnější a příjemnější.

A když se to nasčítá, rád bych si osobně nakonec za Mercedes připlatil, pokud by to finanční situace dovolila. Na druhou stranu neočekávejte rozmazlující luxus a materiály jako ve třídě S. GLC je pořád automobil střední třídy a v těchto ohledech je potřeba na něj pohlížet.