Mercedes-Benz GLB – malý, ale o to praktičtější

Trojici písmen GLB vidíme v nabídce Mercedesu vůbec poprvé a jak možná znalí vědí, GL odkazuje na příslušnost k SUV rodině, koncovka B potom určuje pozici v hierarchii modelů, která sahá od nejmenšího A až po největší S. GLB je tedy v řeči Mercedesu malým kompaktem, ačkoliv nenechte se zmást, o malé auto se tak úplně nejedná. Na délku má GLB 4 634 milimetrů a velmi dlouhý rozvor činí dokonce 2 829 milimetrů.

Jen taková zajímavost, třeba Škoda Kodiaq – největší a také sedmimístné SUV od Škodovky – má délku 4 697 milimetrů a rozvor 2 791 milimetrů. Rozměry se tedy jedná o téměř totožná auta, byť třída je jiná a spolu s ní i cenový rozdíl.

Už rozměry vypovídají o tom, že byl při vývoji dáván velký důraz na vnitřní prostor. Všichni mají dost místa nad hlavou, zadní sedadla jsou posuvná a s nastavitelnými opěradly, a pak je tu samozřejmě i zmíněná třetí řada sedadel. Při jejím vyklopení sice už v kufru, který má standardně objem 560 litrů, příliš místa nezbude, ale cestujícím úplně vzadu se sedí překvapivě pohodlně. Mercedes uvádí, že šesté a sedmé sedadlo je pro pasažéry o výšce do 168 centimetrů, ovšem při prvním testováním poblíž španělské Malagy jsme s kolegou ověřili, že se vejde ještě o něco větší dospělák. Ten už to má ovšem dost na těsno, na rozdíl od dětí a menších dospělých – od nich byste slyšet neměli žádné stížnosti na prostor.

Některými prvky zevnějšku, jako jsou například LED světla na obou koncích auta, se GLB bezpečně řadí k současné modelové generaci Mercedesu. Na druhou stranu však oproti větším GLC a GLE působí celkově hranatěji. V některých detailech je vidět inspirace třídou G a ve výsledku je GLB díky vyváženým proporcím vlastně docela líbivé.

Pokud se ještě jednou vrátím k interiéru, tentokrát však s ohledem na zpracování a výbavu, nejsou tu žádná velká překvapení. Pracoviště řidiče se, stejně jako ve všech nových Mercedesech, točí kolem dvou velkých širokoúhlých displejů, opticky spojených v jeden celek.

Ten levý má na starosti zobrazení budíků a všeho, co k nim náleží, ten pravý potom funguje jako infotainment s navigací a ohromnou spoustou dalších funkcí. V Mercedesu jsou v přidávání různých funkcí mimochodem přeborníci, takže nechybí třeba systém „Energizing“, který vám pustí hudbu a ambientní osvětlení podle zvolené „nálady“. Jestli je něco takového v autě skutečně potřeba, o tom by se dalo diskutovat, každopádně když to někdo bude chtít využít, tu možnost má…

Kvalita zpracování jednotlivých prvků je pak bez diskuzí. Vše působí solidně, neošizeně a kvalitně, a podobně jsou na tom i celkem vysoko ukotvená sedadla, podpírající celou figuru s klasicky německou tuhostí, pohodlnou na delší cesty.

Během prvního testování jsem měl možnost vyzkoušet celkem čtyři motory. To sice není kompletní nabídka, ale do té chybí už jenom dva slabší diesely (potažmo slabší provedení dvoulitru – základ motoru je ve všech vznětových verzích stejný).

Začnu-li u nejmenšího, je tu základní benzinové GLB 200. Pod tímto označením se ukrývá čtyřválec o objemu 1,3 litru, vyvinutý v dílnách spolupracujícího Renaultu. Má 163 koní, 250 Nm, pohon pouze předních kol, a vezmu-li v potaz, že se jedná o jeden ze základních motorů, jde o velmi obstojnou motorizaci. Výkony nejsou oslnivé, zejména pak v andaluských kopcích, kde sedmistupňová dvouspojková převodovka musela do stoupání často podřazovat, ale když už ústrojí podřadilo, nepůsobilo GLB rozhodně nijak „upachtěně“. Pro klidnou jízdu je i tenhle malý motor v zásadě dostačující.

Jako druhý by tu byl diesel – zmíněný čtyřválec o objemu dvoulitrů ve své nejsilnější verzi podává výkon 190 koní a moment 400 Nm, takže robustní zátah mu rozhodně nechybí, a to ani v táhlých stoupáních nebo na terénním polygonu, kde jsme právě s dieselem jezdili. Když už jsme u toho – GLB toho mimo zpevněné cesty zvládne víc, než by se mohlo zdát. Dokonce i okrasné lišty nárazníků jsou výš, než na první pohled vypadají.

Předposlední motorizací je výkonnější benzinový čtyřválec GLB 250. Dvoulitr má 224 koní, 350 Nm a osobně bych si vybral právě ten. GLB s ním jede parádně svižně a nenuceně, přitom však stále velmi pohodlně. Oproti verzi AMG, kterou jsem vyzkoušel jako poslední, má totiž pořád klasický podvozek z běžných verzí, který je velmi komfortní, žehlí nerovnosti silnice a přitom zachovává jistotu. Právě v silnější benzinové „ne-AMG“ verzi mi GLB dávalo největší smysl.

Zato zmíněné AMG má podvozek sportovní, navíc doplněný velkými koly s nízkým profilem pneumatik, což je znát na každé nerovnosti. Samozřejmě, benzinový dvoulitr se zdvojeným turbodmychadlem má 306 koní, 400 Nm, jede parádně a skrz aktivní výfukový systém nabídne i hezký zvuk, ale v sedmimístném SUV stejně asi nebudete pociťovat nutkavou potřebu závodit. Tohle auto má být hlavně o pohodlí, které nabídnou základní motorizace. AMG verze dává parádní smysl třeba u ostrého hatchbacku třídy A, ne však ve velkých SUV.

Ceny GLB začínají na částce 911 130 korun s daní, za kterou dostanete základní naftový motor GLB 180 d o výkonu 116 koní. Základní benzin GLB 200 stojí stejně jako naftový GLB 200 d, tedy 949 850 korun, a chcete-li nejsilnější diesel nebo silný benzin GLB 250, připravte si částku lehce přes 1 100 000 korun. Základní cena AMG GLB 35 zatím není k dispozici.