Mercedes-Benz GLA 220d 4Matic - Když nesmysl dává smysl

Vypadá to, že nám to čtenáři dělají naschvál. Čím víc píšeme o tom, jak nemáme rádi crossovery a jak nejsou zrovna přínosné, tím více je lidé kupují a motivují tak výrobce k uvádění nových modelů. Neodolala ani Mercedes-Benz a proti Q3 a X1 poslal před časem do boje model GLA. Ten prošel nedávno modernizací a v omlazené verzi se přijel předvést i k nám do redakce.

Vzhledově rozhodně zaujme na první pohled a není to jen jedovatě zelenou barvou. Ačkoliv vyvolává lehce mohutný dojem, linie karoserie je celkem nízká (maximální výška je pouze 1494 mm). Mercedes to dohání do šířky přes nafouklé blatníky. Nová maska s velkými stříbrnými lištami se opravdu povedla. Vedle ní jsou LEDkové světlomety, které nahradily starší bi-xenony. O 4 roky starší původní verze působí dodnes moderně a svěže, takže možná tato modernizace vlastně ani nebyla nutná.

I uvnitř GLA nezapře příbuznost s typy A a CLA. Je to tu střídmé, vkusné a ergonomicky dobře zvládnuté. Kvůli již zmíněné nižší výšce ale počítejte s tím, že střecha je poměrně blízko vaší hlavy, naopak místa do šířky je dost. Uprostřed palubky je pak infotainment, který navzdory dnešním trendům není dotykový. Vše se ovládá přes otočný ovladač na středové konzoli. Palubku zdobí velký okrasný pruh a velmi hezké výdechy klimatizace, jejichž uzavírání otáčením je dost nápadité. Všechny materiály jsou kvalitní a ve zpracování nenajdete jedinou chybičku. Dokonce ani větší počet tlačítek není problém, jen jsou dělané hodně na efekt a vzhledem ke kovovému materiálu jsou trochu špatně čitelné.

Nesedí mi ale výhled z auta, čelní sklo je hodně nízké a výhled vpřed spíš připomíná jen nějaký průzor. Kvůli malé výšce oken působí celý interiér trochu stísněně. Posez v autě je vyšší, než u Áčka, stále ale sedíte níž, než v běžných SUV, což je velmi příjemné. Příplatková polokožená sedadla s integrovanou opěrkou hlavy jsou ale fantastická a za volantem GLA určitě přijde chvíle, kdy jejich boční vedení oceníte. I když… vlastně o tom až později.

Vzadu má posádka také dost místa na šířku, ale na výšku nebo pro kolena je to opět slabší. Avšak to se v segmentu kompaktních crossoverů dá očekávat. Naopak kufr menšími rozměry auta nijak nestrádá a nabízí slušných 421 litrů (po sklopení až 1235 litrů). Díky pravidelnosti vnitřní plochy je navíc dobře využitelný. Mercedes jej vybavil průvlakovým vakem na lyže v opěradle zadní lavice. Elektrické otevírání je pak jen drobným zpříjemněním užívání, připravte si na něj 12 175 korun.

Společná platforma IMFA pro stuttgartské předokolky umožnila stavbu několika dalších modelů tříd A a B. Také motor je starý známý, akorát může být spojen i s pohonem všech kol. V této konfiguraci nečekejte trhače asfaltu, ostatně na to má Mercedes verzi AMG. GLA 220d je spíš takový kliďas, který je velmi kultivovaný, vyjma projevů motoru. Jeho odhlučnění není tak příkladné, jako u větších modelů. Sedmistupňový automat funguje plynule a bez záškubů, jeho fungování nemáte šanci postřehnout nebo si na něj stěžovat. Korigovat ho pádly bylo vlastně zbytečné, na jejich pokyny ovšem reagoval okamžitě. V jeho naladění se prémiovost segmentu nezapře, zamrzí snad jen váhavost při řazení zpátečky. Zatímco pro výkon je třeba motor lehce točit, točivý moment má nástup už od tisíce otáček. Turboefekt je plně potlačen dvojicí turbodmychadel.

Mercedesu se ovšem povedlo stvořit relativně nerozežrané auto. Na dálnici nebo ve městě se dá jezdit v rozmezí 6 až 7 litrů, mimo město se pak můžete klidnou a pohodovou jízdou dostat i pod 5 litrů. A jak jsem řekl, právě taková jízda se k charakteru GLA hodí nejvíc. Konečný průměr 6,2 není na čtyřkolku špatné číslo. Jen vám při té pohodovosti bude asi kazit dojem tvrdý podvozek. Naopak jízdu usnadňuje řada asistentů. Například radar, který signalizuje červeným trojúhelníkem na přístrojovce fakt, že jedete příliš blízko za někým a že v případě potřeby bude auto brzdit místo vás, aby zabránilo střetu. Za jízdy v noc jsem ocenil asistent dálkových světel, který funguje naprosto skvěle. Někoho ale pobaví i třeba ukazatel ekonomičnosti jízdy motivující vás k nejlepšímu skóre. Jen pozor na fakt, že v ECO módu má auto horší akceleraci.

I když se to u GLA nečeká a nevyžaduje, Mercedes chce, aby si v terénu neudělal ostudu. Pohon 4Matic připojuje zadní kola nepostřehnutelně a dokáže na ně v případě potřeby poslat až 50 % výkonu. Přednastavený režim off-road upraví charakteristiku motoru a hlídá přenos výkonu na jednotlivá kola i výšku světelného kužele. Je tu také asistent pro sjíždění kopců v rozmezí 6 až 18 km/h. Nic z toho samozřejmě nedokáže nahradit velkou světlou výšku, kterou typ GLA rozhodně nemá (jen 190 mm). Ta bude v terénu nejvíc limitující, k průchodnosti nepřispějí ani dlouhé převisy.

Jak se dalo očekávat, GLA se spíš hodí na silnici. A to na velmi kvalitní silnici, protože podvozek je naladěn na celkem tužší charakteristiku a připraven na větší kola. Na tuzemských cestách se musíte připravit na slyšitelné rázy od kol a hluk. Překvapivě jsem pak na dálnici zaznamenal větší aerodynamický hluk od zrcátek. Mimo ní, pokud počítáme s kvalitnějším povrchem, ale můžeme těchto vlastností podvozku spíš využívat. V zatáčkách je totiž GLA na crossover až nečekaně stabilní a sebejistý a náklony jsou výrazně potlačené. Řízení nepatří k nejcitlivějším, je však velmi přesné a nabízí variabilní posilovač.

Základní verze stojí 750 tisíc, testovaný kousek už je spíš okolo milionu. Cenově je tedy GLA srovnatelné s konkurencí a jak bývá u německých automobilek zvykem, záleží hlavně na tom, jak moc se rozjedete s příplatky. Přesto si své zákazníky nachází a v Praze jej můžete potkat docela často, byť povětšinou v méně expresivních barvách. Snahy automobilky o to zkombinovat v crosssoveru jak silniční, tak terénní vlastnosti se úplně nepovedly. V terénu bude auto jen o málo schopnější než běžný osobní automobil, na silnici někteří konkurenti nabízejí větší komfort. A co si budeme povídat, právě ten je pro zákazníky prémiových značek mnohdy nejdůležitější.