Mercedes-Benz G 350 d – Když prostě není co měnit

Snad v žádném autě se nikdy nesnoubilo tolik užitné hodnoty a společenského statusu. Ať už je vaším cílem povrchový důl nebo luxusní bulvár, Géčko všechno zvládne bez mrknutí oka. Jeho konstrukce se žebřinovým rámem a tuhou zadní nápravou vydrží každodenní zápřah v tvrdém terénu i popojíždění městskou kolonou, ale taky dálniční cestu s rodinou přes celý kontinent nebo zombie apokalypsu. Samozřejmě, na světě jsou auta univerzální, ale Géčko posouvá univerzálnost na ještě daleko vyšší úroveň.

Jestli je tu nějaké auto, které snese s rovnání s Mercedesem třídy G ve všech parametrech, pak mě z hlavy napadá jen „plnotučná“ Toyota Land Cruiser J200. Ale ta nenese prémiovou značku, což je pro mnoho lidí dost podstatné. A taky si ji nelze pořídit v rychlé variantě od AMG.

Já jsem si však na týdenní otestování nepůjčil bezmála šestisetkoňové AMG (které je přece jenom poněkud zbytečné), ale základní, přesto však zcela dostačující motorizaci 350 d vybavenou vznětovým šestiválcem. K motoru nicméně až za chvíli, neboť první věc, co mě na testovaném autě dostala do kolen, byla barva.

Spousta Géček jezdí v konzervativní černé či bílé, ale přesto (nebo možná právě proto) mi pouštní písková přišla na testovaném kusu jako naprosto vynikající nápad. A to si pište, že se za ohromnou krabicí, která vypadá v pouštním zbarvení jako nástroj k upevňování autokracie, otáčela spousta lidí. Téměř pravidelně hranaté, dva metry vysoké a bezmála pětimetrové auto je zjevení samo o sobě. A když se přihodí lehce bizarní barva, je o pozornost postaráno.

K zevnějšku Géčka jinak není moc co povědět, což je vlastně dobře. Géčko si drží svůj utilitární, jednoduchý a robustní design, který všichni milují a nikdo si neumí představit, že by vypadalo jakkoliv jinak. Nemáte-li jednotlivé generační obměny extrémně v oku, je nejjednodušší se orientovat podle světel – LED kroužky denního svícení vypadají pěkně a jako jediný prvek dávají opravdu najevo, že se jedná o úplně nové auto, představené světu teprve předloni.

Na rozdíl od exteriéru, poznáte v interiéru modelové mládí Géčka naprosto spolehlivě. V Mercedesu samozřejmě moc dobře vědí, že si dnes už nikdo nepořizuje Géčko jako pracanta, ale jako komfortní dostavník a částečně i na parádu. A tak uvnitř robustního a nekompromisně vyhlížejícího off-roadu najdete útulný interiér, který sdílí nápadné množství prvků s luxusně pojatými SUV i sedanem třídy S.

Je tu spousta kůže, zpracování je příkladně perfektní, kožené sedačky jsou ohromně pohodlné a nad vším bdí dva obří displeje, opticky spojené v jeden celek. Jsou v nich digitální budíky, komplexní infotainment s navigací a miliardou dalších funkcí.

Nechybí ani drobnosti jako ambientní osvětlení, které umí plynule měnit barvy za jízdy, ale ani bezpečnostní asistenty, pochopitelně spárované s pokročilými parkovacími asistenty. Ty však paradoxně nejsou vůbec potřeba. Vysokými a rozměrnými okny je z auta perfektní výhled, nemluvě o přehlednosti hranaté karoserie, která je sice velká, ale z místa řidiče lze naprosto přesně odhadovat, kde začíná a končí.

O prostornosti a praktičnosti nemůže být pochyb. Géčko bez problému povozí pět dospělých, má obří kufr, je variabilní a zkrátka dostatečné na cokoliv. Když něco, může tu být problém s nastupováním. Sedadlo je vysoko, takže zejména menší postavy mohou při nastupování vypadat vtipně a ještě si umažou nohu o práh dveří. Když už jsme u dveří – i nová generace třídy G používá klasické kliky s „čudlíkem“, má pořádně hlučné zámky a při zavírání je potřeba s dveřmi trochu třísknout, za což se však odmění charakteristickým zvukem, který u žádného jiného nového auta nenajdete.

Jak už padlo o kousek výše, můj „Gelandenwagen“ byl vybaven základním motorem 350 d. Konkrétně je řeč o třílitrovém dieselovém šestiválci, jehož výkon činí 286 koní a točivý moment 600 Nm. Síla se přenáší na devítistupňovou automatickou převodovku a na stálý pohon všech kol se středovým diferenciálem. Všechny tři diferenciály lze pak zamknout tlačítky na středovém panelu, takže když dojde na nehostinný a bahnitý terén, umí Géčko pracovat v režimu, kdy se všechna čtyři kola točí stejnými otáčkami nezávisle na zatížení. Dalším tlačítkem se pak zapíná redukce pro snížení finálního převodu převodovky. Když budete chtít, vyjedete vážně úplně všechno.

Možná ještě víc fascinující je ale projev na silnici. Z vysokého kapitánského křesla, kdy se přede mnou rozprostírá rozložitá kapota, a přitom koukám kamioňákům do oken, působí velký Mercedes majestátním dojmem. Motor vpředu tiše ševelí a ze strany pohonného ústrojí je všechno dokonale hladké a plynulé, přitom je však pořád po ruce dostatek síly.

Jistě, menší a lehčí SUV se stejným motorem jedou o dost veseleji a nežerou v průměru 13 na sto, ale coby základní motorizace je šestiválec v Géčku víc než dostatečný. Stále se tu bavíme o autě, které je sice mezigeneračně o 170 kilo lehčí, ale i tak váží těsně pod 2,5 tuny.

Na kouzlu jízdního projevu se nemenší měrou podílí i podvozek. O nerovnostech pod sebou sice víte, ale karoserie se na rámovém šasi pouze mírně zachvěje a žádná díra v asfaltu není tak velká, aby uměla auto vyvést z vyrovnaného klidu. Na jakékoliv silnici působí Géčko silným a nezničitelným dojmem, přesto není jeho ovládání zdaleka tak otupělé a toporné jako standardně bývá u pick-upů se stejnou konstrukcí.

Velký teréňák se řídí přesně, nepostrádá jistotu a dokonce ani ve vyšších rychlostech na dálnici nedá najevo byť jen náznak nestability. Navíc je v dálničním režimu pozoruhodně tichý, což je vzhledem ke stavbě karoserie a použitým pneumatikám obdivuhodné.

Co naplat, kouzlo Géčka se prostě nezapře, nikam nezmizelo a naopak je s aktuální generací výraznější a citelnější než kdy předtím. Je to auto s duší, které si majitelé nechávají mnoho a mnoho let, protože jiné takové jednoduše neexistuje. Ten způsob, jakým Géčko snoubí vizáž pracanta s civilizovaným, přesto však svébytným charakterem, je prostě neopakovatelný.

Při tom všem pak nepřekvapí, že si Mercedes nechá za svůj léty pilovaný a hýčkaný unikát náležitě zaplatit. Úplně základní cena startuje na částce 2 716 450 korun a to ještě před tím, než se rozvášníte v konfigurátoru. S otevřenou pusou jsem zůstal zírat třeba na to, že ten fešácký pískový lak stojí 149 tisíc.