Mercedes-Benz CLK 200 Kompressor (W209): Luxus z výprodeje

Kupátka s absencí sloupku „B“ už téměř vymizela z trhu. Mercedes je jedna z posledních značek, která onu eleganci prosvětlené a provzdušněné kabiny stále nabízí. A model CLK, jehož jméno si Mercedes vypůjčil spojením označení pro luxusní kupé „CL“ a zkratky „K“, která v názvosloví Mercedesu znamená „Kurz“ anebo „Kompressor“, je zajímavou volbou. V případě našeho tmavočerveného exempláře můžeme použít obě vysvětlení. Pod kapotou sviští kompresor a jeho základ najdeme v nejmenším z „opravdových“ mercedesů, ve třídě C. A „céčkové“ mercedesy jsem měl vlastně vždycky docela rád.

CLK leží na atraktivním pomezí mezi levnými ojetinami a luxusnějším zbožím. Poměr ceny a takové té virtuální hodnoty, co za vašich dvě stě tisíc korun dostanete, je podle mého velmi dobrý. Stáhnete si všechna okénka a za zvuku velmi příjemně hrající hudby si poklidně plachtíte krajinou. Anebo uvolněně jedete městem směrem do práce a o dobrou náladu na celý den je vystaráno. CLK se dalo vždy koupit i jako kabriolet. Kupé mě ovšem vždycky přišlo elegantnější a praktičtější. Buď se dá používat v podstatě jako dvoudveřový sedan – místa vzadu nejsou jen atrapy, ale pojmou v klidu dva dospělé –, nebo stáhnete ona okénka a necháte se ovívat příjemným průvanem vlahého letního podvečera.

Zvolená motorizace, a obecně vzato i konfigurace konkrétního CLK, umí docela klíčovým způsobem proměnit charakter vnímání auta. Pamatujete na úchvatné CLK DTM AMG? To auto vypadá dodnes úžasně a co víc, dosprintuje z nuly na sto do čtyřech sekund. To je pekelně rychlé i dnes. Už se mi poštěstilo se svézt s několika mercedesy od AMG. Svalnaté CLK DTM AMG na mě však stále někde se svým karbonovým spojlerem čeká.

Model CLK (W209) jsem řídil zatím pouze ve dvou civilnějších verzích. Užíval jsem si jízdu s klasickým automatem a šestiválcem pod kapotou u stříbrného CLK z roku 2003. To byl velmi typický Mercedes, uvolněný a lehce plavný s velmi důstojným zvukem motoru pro tradiční klientelu značky.

A dnes před sebou mám základní provedení z poslední série se čtyřválcem, kompresorem, a navíc manuální převodovkou. "Kdy jsem naposledy řídil Mercedes s manuálem?", pomyslel jsem si. Auto má látkové čalounění a vůbec působí úplně jinak než verze CLK 320 Avantgarde, kterou jsem řídil pár měsíců nazpět. CLK 200 Kompressor Elegance navozuje docela jiný dojem. Řídí se daleko víc jako oblíbené trojkové BMW z téže doby. Předek auta se umí hbitě stočit do zatáčky a zadní kola pod plynem zatáčku ochotně dotočí. Vzhledem k tomu, že CLK bylo obuté na pneumatikách již staršího data, na namoklé silnici bylo dokonce potřeba zůstat ve střehu, protože mělo poměrně výraznou tendenci k přetáčivosti.

Čtyřválec s kompresorem se nakonec ukázal jako velmi zajímavá volba. Přistupoval jsem k němu jako k outsiderovi, ale díky jeho nízké hmotnosti a trochu strmějšímu převodu řízení se tento konkrétní Mercedes řídí vážně spíš jako sportovní kupé, než uvolněný „cruiser“. Řazení má trochu delší dráhy, spojka je relativně lehká. Mnoho zákazníků si svůj Mercedes takto opravdu neobjednalo. To plus celkově velmi nízký nájezd a neobvykle zachovalý stav dělá z konkrétního kousku poměrně raritní automobil. Zvuk osmnáctistovky s kompresorem Eaton je příjemně bručivý, kompresor není ve vyšších otáčkách ani příliš slyšet. Jeho zátah však vnímat jde a pocitově motor působí, jako by jeho zdvihový objem atakoval hranici dvou a půl litru. Mám rád motory přeplňované kompresorem. Neztrácí přednosti atmosféricky plněných jednotek a příjemně pozitivně ovlivní sílu motoru napříč celým spektrem otáček.

Mapovaný vůz patří ke spodnímu patru nabídky rodiny CLK. Pohání ho čtyřválcová osmnáctistovka M271 s kompresorem Eaton MP45. Nabízela se s výkony od 160 do 180 koní v našem voze, který již prošel faceliftem. Zásadní změny se v modelové řadě odehrály v červnu 2005. Podvozkově jsou všechny vozy W209 poměrně výrazným posunem vpřed oproti předchůdci. Nejen, že mají konečně odpovídající antikorozní ochranu, ale i velmi sofistikované zavěšení kol, vzadu dokonce hliníkovými víceprvkovými rameny. Řízení je hřebenové, a ne maticové, jak tomu bývalo u CLK první generace. I proto se řídí tak příjemně a se slušnou dávkou sportovního švihu. Koneckonců, CLK AMG jsme přece svého času při závodech F1 vídali jako „pace cars“ a onu auru si toto auto hrdě nese s sebou časem dál.

Rodina čtyřválců M271 trpí vlastně jen na dvě chroničtější závady. Jednou z nich je kompresor samotný. Nemá neomezenou životnost a je mazán speciálním olejem. Zkrátka je nutno o něj pečovat. Výměna celého kompresoru je velmi drahá, čili preventivní údržba je zásadním pomocníkem. Druhý problém se týká i šestiválců M272 montovaných v rámci faceliftu od června 2005, a jde o napínák řetězu rozvodů. Konstrukce těchto motorů využila jednořadý řetízek a vzniká riziko postupného vytahování a nedostatečného napnutí. Pozná se to zejména při studeném startu. Pokud motor lidově řečeno „zarachtá“, je ideální rozvodovou sadu vyměnit a předejít tak destrukci při případném přeskočení řetězu o zub.

U motorů M272 V6 je riziko dokonce vyšší vlivem poddimenzovaného ozubeného kola vyrovnávací hřídele. Mercedes tento problém během následujících let odstranil, rizikové bývají jen určité série motorů z let 2005 a 2006. Obchodní označení těchto aut jsou CLK280 a CLK350. Navíc mají tyhle motory poměrně složitou mechaniku systému variabilní délky sání. V sacím traktu se také můžou ukládat olejové či karbonové usazeniny. V zásadě platí stejná rada – důkladnou pravidelnou údržbou motoru těmto potížím předejdete. Předchozí motory V6 M112 (CLK240 a CLK320) jsou jednodušší, avšak ne tak výkonné či efektivní na spotřebu paliva. Bývají ale spolehlivější.

Úplně nejlepší motor pro váš mercedes CLK je bezesporu klasická osmiválcová pohonná jednotka M113. Ve verzi o objemu 5.0 litru jsem si s ním pojezdil v CLS (W219) a v AMG verzi 5.4 litru v „masařce“ E 55 AMG. Tyhle motory jsou prakticky k neutahání. Naleznete je v CLK500 (2002-2006) a v CLK 55 AMG (2002-2006) Pochopitelně to platí jen v případě, že se o ně předchozí majitelé alespoň rozumně starali. Taková auta ale už stojí řádově o minimálně sto tisíc korun víc, než základní CLK 200 Kompresor. A u vrcholných verzí CLK 63 AMG či specialit DTM nebo u lahůdky Black Series se již bavíme přímo o násobcích cen – jsou to dnes už v podstatě sběratelsky ceněné klenoty.

Když to shrneme, vychází W209 jako tip na nevšední ojetý či téměř dnes už klasický automobil, velmi pozitivně. Pokud máte zálusk na elegantní kupé, kam se dozadu vejdou i vaše děti, máte na výběr z několika možností. Okrajovou, nicméně rovněž atraktivní volbou by mohlo být třeba japonské Infiniti G35 a G37 se spolehlivými V6 od Nissanu. Daleko obvyklejší možností je spíš výběr mezi Audi A5 Quattro (často pouze s třílitrovým dieselem pod kapotou) anebo trojkovým bavorákem kupé řady E92. Mercedes CLK je mezi nimi takovou volbou pro milovníka klasiky, který ocení onu absenci „B“ sloupku karoserie. Základní čtyřválec s kompresorem, který jsme měli zapůjčený z nabídky vozů v AAA Auto, mě příjemně překvapil, ale co vám budu povídat… Pokud by mi rozpočet dovolil, hledal bych zkrátka mezi plnotučnými osmiválcovými CLK 500 s robustní technikou motoru Mercedes-Benz M113.