Článek
Kabriolet se na evropský a japonský trh dostal v roce 1991, konkrétně se jednalo právě o typ 300CE-24. Američané si museli ještě rok počkat na model 320CE. Po faceliftu a přejmenování na E320 se pak tato verze dostala i do Evropy, kde se v té době nabídka rozrostla ještě o modely E200 (dříve 200CE) a E220 (dříve 220CE). Ano, modelu W124 se totiž týkalo masivní přejmenování a v průběhu výroby se z něj stala třída E. Díkybohu, že tehdy ta čísla znamenala skutečný objem motoru. A tak už víte, že vám dnes budu povídat o kabrioletu s třílitrovým šestiválcem se čtyřiadvaceti ventily, který má výkon 220 koní.
Model W124 má několik designových prvků, které se mi dodnes velice líbí – obrovské hranaté světlomety se stěrači, žebrování na zadních parabolách, kola s malými otvory po obvodu a jediný stěrač. Když jste ale měli hodně marek na utrácení, mohli jste si pořídit kabriolet v opravdu luxusní verzi zahrnující kožené čalounění a obklady z pravého dřeva v interiéru. Jen samotná kůže ale nestačí, někdo také musel vědět, co dělá, když tvaroval sedadla. Ta vás svou pohodlností přímo rozmazlují. Navíc jsou elektricky nastavitelná a u řidiče máte paměť poloh, takže si tu svou může nastavit i váš protějšek. Před sebou máte volant s velkým středem, připomínající kormidlo.
Interiér je stavěn zejména na rozmazlování pasažérů vepředu. Nechybí podavač bezpečnostních pásů, abyste si nemuseli kloubit ramena v roztodivných úhlech při snaze tento prvek nahmatat. I bezpečnost může být pohodlná. Horší je to s komfortem pouze na zadních sedadlech, ta jsou spíš do počtu. Ale stejně byste nikdy neměli vozit nikoho vzadu v kabrioletu, podle Clarksona tam vypadal dobře jen Hitler.
Otevírání střechy má elektrické ovládání, které u konkrétního kousku zaprotestovalo. Teprve po notné chvíli se Mercedes uvolil, stáhl všechna boční okna i B-sloupek, otevřel kryt a poslušně složil střechu do připraveného prostoru jak origami. Na rozdíl od menších kabrioletů tu po střeše nezůstal žádný ochranný oblouk, jako má například stará Golf, Kadett nebo Escort. Víte, mám tyhle oblouky vlastně rád, ale Mercedes vypadá elegantněji a důstojněji bez něj.
Proč ale chtít skalpovanou W124 a ne třeba stylovější model SL? Inu, prostě musíte v tu chvíli potřebovat praktičtější a důstojnější kabriolet, než jakým je sportovní model. A to kabriolet umí, protože třeba jeho motor je fantastický. Je to atmosférický třílitr, který má neuvěřitelně sametový chod a každou chvíli vás rozmazluje svou vytříbeností. Spolu s hladce fungujícím automatem vytváří pohonné ústrojí harmonický celek, o jehož práci nebudete mít ani tušení. Rázem se vám bude chtít vydat se někam velmi daleko, kde mají kvalitní silnice a kolem nich krásné výhledy. Já bohužel nejsem v Alpách, takže cítím každý český hrbol, výmol a vyjetou kolej a místo kochání se panoramaty v okolí se soustředím, abych nízkým autem někde neškrtnul. Konečně okreska končí a já se můžu přesvědčit, jak na hladké silnici tahle jachta pojede.
Reakce motoru na přišlápnutí plynového pedálu je okamžitá, takže spolu s nemalým výkonem umí auto opravdu dost svižně uhánět. Mě se ale nechce letět po silnici na plný výkon, i když by to motoru nedělalo velké problémy. Spíš mi jde o to, že tohle kabrio se k tomu prostě nehodí. Spíše mu sluší klidná jízda, kdy si posádka bude moci vychutnat tu pravou letní pohodu. A k tomu nejlépe pasuje automat. Co by mě v malém zábavném prckovi štvalo mi tady utváří úsměv na tváři. Sem prostě plebejské kvedlání nepatří.
Kabriolet je zkrátka úžasným a pohodlným společníkem, který vás bude na veteránských srazech rozmazlovat. V motorizace 300CE se navíc jedná o žádaný youngtimer (vyrobilo se jen 6460 kusů) s investičním potenciálem a současně o jeden z nejspolehlivějších Mercedesů. S tím zkrátka nešlápnete vedle.
