Mercedes 190 E Cosworth – 9 věcí, které jste (asi) nevěděli

Poslední roky žil trochu neprávem ve stínu glorifikované první generace BMW M3, znalci o něm hovořili jako o černém koni veteránského trhu a svezení v něm vám vyrazí dech i po víc než pětatřiceti letech od jeho uvedení na trh. Mercedes v něm zúročil spoustu svých zkušeností a postavil ho bez ohledu na cenu. A motor, který do něj namontoval, je dodnes považován nejen za jeden z nejlepších čtyřválců od Cosworthu, ale za jeden z nejlepších Cosworth jednotek vůbec.

Pravidelně tohle auto vídám vlastně jen na výstavě Retro Classic ve Stuttgartu, ale před pár týdny jsem se byl na jedno podívat i v jedné pražské garáži. Je totiž na prodej. Nádherný kus, který má najeto necelých sto tisíc kilometrů a je v absolutně originálním a nedotčeném stavu. Ne že bych si na něj já sám brousil zuby, jen jsem se prostě nutně potřeboval přesvědčit na vlastní oči, že je tak zatraceně cool, jak si ho pamatuji. A víte co? On je ve skutečnosti ještě lepší! Tady je 9 věcí, které jste o něm nejspíš nevěděli.

V 70. letech závodil Mercedes v rallye s osmiválcovými modely řady R107, hlavně pak s modelem 450 SLC. Do vývoje bejbybenzu, jak se taky řadě 190 E říkalo, investoval spoustu času a peněz a dnešní optikou byl tento vůz v mnoha ohledech značně předimenzován. Nasadit ho do rallye se tedy zdálo jako logický krok.

Mercedes si zaplatil u Cosworthu motor, co měl mít výkon 320 koní, a pustil se do příprav zbytku auta. Jenže mezitím nastoupilo Audi se svým Quattrem, lidé ve Stuttgartu rychle pochopili, že se změnila pravidla hry, a tak začali přemýšlet o DTM.

Pravidla té doby říkala, že abyste mohli závodit, musíte vyrábět auta pro normální smrtelníky, která budou mít shodné základy se závodním speciálem. Zlaté to časy!

Auta sice měla snížený výkon motoru, ale pořád se mohla chlubit špičkovou technikou. Cosworth vymyslel a vyráběl pro Mercedes speciální hlavy válců a použil čtyřventilovou techniku. Stejně jako celé auto, i motor byl značně předimenzován. Podobně na tom byl i podvozek.

Křídlo, výrazné prahy, jiné nárazníky, velká kola. Mercedes 190 E Cosworth vypadá fakt jako závodní auto, jen s tím rozdílem, že má čtvery dveře. Když pak přišly verze Evolution, tak to už vypadalo vskutku plnotučně. Je zajímavé, že Mercedes strávil se svým autem spoustu času v aerodynamickém tunelu a výsledkem bylo, že se povedlo snížit koeficient odporu vzduchu na 0,32 (u Evolution 2 dokonce na 0,29), což byla ve své době nejnižší hodnota mezi sedany.

Na rozdíl od mnoha jiných podobných aut se Mercedes pustil i do úprav zadních sedadel. Jenže on je nezrušil, ani je nenechal tak, jak byly, ale místo toho udělal dozadu dvě sedadla se stejně agresivním tvarem, jako měly sedačky vepředu. Cesta do školky nemohla být stylovější.

Mercedes už v době 190 E spolupracoval s AMG, ale to tehdy ještě byl malý nezávislý úpravce, kterého automobilka koupila až poté, co společně v roce 1991 vyhrály šampionát DTM.

Cosworth si Mercedes vybral pro jeho bohaté zkušenosti. Jako základ posloužil osmiventil 2,3 l, který Mercedes do 190 E dával, ale Cosworth mu dal hlavu z hliníkové slitiny, čtyř ventily na válec, jiné vačky a kované písty. V sériovém provedení 190 E 2.3-16 měl motor výkon 185 koní při 6 200 otáčkách a 235 Nm v 4 500 ot./min., takže v porovnání s původním motorem tu bylo o 49 koní a 55 Nm víc.

Cosworth si údajně vymínil spolupráci pod podmínkou, že jeho jméno bude i v názvu. O to zajímavější je fakt, že když v roce 1988 Mercedes vstoupil do DTM jako tovární tým a přišel se silnější verzí 2,5-16, tak už se moc neví, jestli tento motor dělal dál Cosworth, nebo už výlučně Mercedes.

Když jste se na kulisu řazení, kterou pro Mercedes dodávala firma Getrag, podívali, tak tam, kde mívají běžná auta jedničku, byla zpátečka. Jednička byla na dvojce, a druhý a třetí rychlostní stupeň tedy byly naproti sobě. Odtud název dog leg.

Bylo to kvůli tomu, abyste mohli rychle řadit z dvojky na trojku a zpět, na jedničku se totiž většinou jen rozjíždíte. Je to skvělé a maximálně funkční řešení, škoda, že se to nezačalo dělat standardně.

Mercedes si dal se vstupem do DTM na čas, předtím nasazovaly 190 E 2,3-16 soukromé závodní týmy. Přesto si Mercedes nenechal ujet příležitost a v roce 1984 propůjčil identická auta na slavnostní otevření nového Nürburgringu, kdy se za jejich volanty posadili tehdejší piloti Formule 1. Vyhrál jistý Ayrton Senna, na kterého ale ta opravdová sláva teprve čekala.

Ještě před oficiální premiérou na autosalonu ve Frankfurtu se ale nový Mercedes 190 E 2,3 l Cosworth stihl zapsat do historie. A udělal to opravdu ve velkém stylu!

Mercedes si pronajal vysokorychlostní okruh Nardo a pustil na něj hned tři sériová auta, která ujela 50 000 kilometrů průměrnou rychlostí 247,94 km/h. Bylo z toho hned dvanáct mezinárodních rekordů.

A na samý závěr jedna třešnička… Mercedes-Benz 190 E 2,5-16 Evolution II je autem, které má první a zatím jedinou závodní řidičku, která dokázala vyhrát DTM. Stalo se to 22. května v roce 1992 na závodním okruhu Hockenheimring a tou šťastlivkyní byla (je) Ellen Lohr, která si za svou závodní kariéru kromě DTM zkusila i rallye a závodní kamiony.