McLaren Speedtail jede přes 400 km/h

Psal se rok 1998, když za volant McLarenu F1 usedl závodní pilot a vítěz Le Mans Andy Wallace a na testovací trati Ehra-Lessien dotlačil vůz až na samu hranu rychlostních možností – 391 km/h. Symbolicky po dvou dekádách přichází vůz, který ho sesadí z trůnu nejrychlejšího McLarenu. Přivítejte McLaren Speedtail.

Jeho rychlostní maximum má ležet až na magické hranici 400 km/h. To sice nestačí na Chiron nebo Ageru RS, ale o lámání rekordů tu nešlo – Speedtail je o použitelné rychlosti a té má na rozdávání. Chcete příklad? Na 300 km/h zrychlí Speedtail za 12,8 sekundy, tedy o 0,3 sekundy rychleji než Chiron (na stovce jsou oba za 2,4 sekundy, přitom „Mac“ má nevýhodu pohonu pouze zadních kol). Pro srovnání, starému dobrému McLarenu F1 to trvalo 22 sekund a jeho následovník P1 to zvládl za 16,5 sekundy. Pokrok nezastavíš…

Takhle bláznivých dynamických parametrů dosahuje díky novému hybridnímu pohonnému ústrojí s výkonem 1 050 koní, které přes dvouspojkovou převodovku pohání pouze zadní nápravu. McLaren ho blíže nespecifikoval, ale přepokládejme, že půjde o kombinaci dvakrát přeplňovaného 4,0 V8 známého ze supersportu 720S, který by mohl produkovat nějakých 750 koní, a elektromotoru s výkonem kolem 300 koní. McLaren aspoň uvedl suchou hmotnost 1 430 kg, což je i s připočítáním hmotnosti náplní a řidiče (celkem cca 1,6 tuny) pořád o čtyři metráky méně, než kolik váží buclatý Chiron.

Druhým dílem skládačky je propracovaná aerodynamika. Speedtail má doutníkový tvar typický pro auta stavěná pro rychlostní rekordy. Cíl byl totiž stejný – minimalizovat aerodynamický odpor. Proto měří na délku 5 137 mm (a je tak o půl metru delší než Chiron nebo P1), proto má zakrytovaná přední kola, proto má obrovský difuzor navazující na aerodynamické zakrytování podvozku, a proto taky nemá vnější zpětná zrcátka (místo nich má vysouvací kamery) a žádné velké zadní křídlo (vystačí si s malými výklopnými klapkami), které by ho brzdilo. Ve vysokých rychlostech se navíc ještě přisaje o 35 mm níže k asfaltu. Speedtail to s rychlostí myslí opravdu vážně.

Po vzoru F1 je Speedtail nejen rychlý, ale přebírá po něm i centrální pozici řidiče se dvěma spolujezdci po jeho bocích a mírně vzadu. Řidič tak bude mít dokonalý výhled na silnici před sebou, což se při rychlostech blížících se 400 km/h docela hodí. Jeho dva pasažéři budou muset být hodně odvážní. Celá kabina má jednoduchý design se zaměřením čistě na řidiče (všimněte si spínačů na stropě – startování motoru, přepínání řazení, jízdních režimů a režimu pro maximální rychlost), ale také špičkové zpracování a bohatou komfortní výbavu, aby posádka na svých rychlých cestách ani trochu netrpěla.

Ve skutečnosti jsou ale Speedtail a F1 svým zaměřením zcela odlišná auta. F1 byl čistokrevný supersport ze staré školy, který si chtěl hrát a obrovskou rychlostí ničit okresky (V jeho stylu pokračuje spíš 720S), oproti tomu Speedtail je rychlé cestovní auto, které si bude libovat spíš v dálničních přeletech napříč kontinenty. Lidé z McLarenu otevřeně přiznávají, že klidně mohli postavit ještě rychlejší auto, ale vyšší rychlost s sebou nesla příliš mnoho kompromisů, které nechtěli udělat, protože auto by se tak stalo méně použitelným a pohodlným. McLaren Speedtail by tak měl být autem zcela nového rodu – HyperGT. Vezměte si do ruky mapu Evropy, zavřete oči a zapíchněte do ní prst… a pak se zasněte, jak tím směrem uháníte čtyřstovkou za volantem Speedtailu. McLaren totiž vyrobí jen 106 aut (ha, další podobnost s F1!) s cenovkou přes dva miliony Eur, takže nic než snění většině z nás nezbude. I tak to bude krásný sen, i když vší rychlostí rozmazaný do jedné barevné šmouhy.