Mazda RX-7 FD – To nejlepší s Wankelem

Mazda a rotační motory, to je tradice stará několik desítek let. Já ale teď nepíšu klasický historický článek, takže nádherné Cosmo Sport vynecháme, autobusy s rotačním motorem také a posuneme se až do roku 1978, kdy se v Hirošimě začala vyrábět první RX-7. To bylo totiž pohledné nízké sportovní kupé s motorem vpředu za přední nápravou a pohonem zadních kol. Nahradit mělo starší hranatější RX-3 se stejnou koncepcí. Výhodou Wankelu jsou jeho kompaktní rozměry a velmi nízká hmotnost, přitom výkonu má ale dost. Majitelé Mazdy tak mohli mít menší auta, než se nabízela se srovnatelným výkonem u konkurence (a RX-7 je opravdu dost malá), a nižší objem znamenal i nižší daň.

Už první generace byla dvoumístná. Od té druhé (nazývané FC) se do nabídky přidala i verze 2+2, která zůstala i pro následující generaci s názvem FD. To ale není případ tohoto kousku, který je jen pro dva, stejně se vzadu posadí prý jen děti. A zatímco předchozí druhé vydání mělo charakterem trochu blíž ke GT, tohle třetí se opět zaměřilo na nízkou hmotnost a mělo být hlavně sportovním autem.

Třetí generace vypadá opravdu nádherně a působí mnohem mladším dojmem, než ve skutečnosti je. Ty elegantní tvary a nízká silueta musely v roce 1991 vypadat naprosto úchvatně. Jsou pod nimi podepsáni Yoichi Sato, Tom Matano a Wu-huang Chin, který dělal i navzhledu MX-5. A možná bych se nebál říct, že jde o jedno z nejkrásnějších japonských aut vůbec, které se bez ostudy může postavit vedle Toyoty 2000GT nebo Datsunu 240Z.

Tvar auta je vyvážený a elegantní, že by si ho člověk vystavil v obýváku (což je podle posměváčků ostatně to jediné, k čemu se hodí, až bude motor zralý na generálku, ale nedejte na takové jedovaté poznámky). Má mrkačky, jak bylo v devadesátkách normální, kliku schovanou v B-sloupku a opticky propojená zadní světla. A také je hrozně maličkatá, vedle Jaguaru, kterým jsme dojeli na místo focení, se skoro ztratí.

Konkrétní auto je jedno z 1 152 oficiálně dovezených do Evropy a jako nové se prodalo přímo u nás, konkrétně 22. prosince 1993 v Ostravě. Nestálo úplně málo, ale pamatujte na to, že RX-7 byla schopná porážet dražší Porsche 911.

Mazda se šíbrem tehdy svého prvního majitele vyšla na 1,83 milionu korun. Nyní je už deset let u třetího majitele a vzhledově odpovídá faceliftované verzi z roku 1999. Poznáte to podle lízátka, nárazníků, křídla, prahů a větších brzd. Je to důsledek tuningu předchozího majitele, po kterém se majitel Petr rozhodl vrátit auto do sériové podoby, když už si s ním splnil mnohaletý sen. Do dnešních dnů má Mazda najeto zhruba 93 tisíc kilometrů.

Uvnitř, za dlouhými dveřmi, je prostý a jednoduchý interiér, jehož ergonomie je zcela podřízena řidiči. Sedí se prakticky na zemi v božském sedadle Recaro z britské edice Spirit R (tedy finální verze) a před vámi dominuje otáčkoměr. Stejně to je nejdůležitější ukazatel (i když nějaké přídavné budíky jsou v Mazdě také) a věřte mi, že ručička atakující 8 000 otáček vás bude bavit. Před ním je volant Nardi, který se drží fantasticky. Vzadu pak najdete poměrně mělký kufr.

Kupé RX používá platformu F (tato generace konkrétně FD3S) a od první generace motor 13B s elektronickým vstřikováním. Ta číslice vyjadřuje objem dvourotorového motoru 1,3 litru. V tomto případě jde o verzi 13B REW s dvěma sekvenčními turby, která v době uvedení nabídla v Evropě 240 koní, na konci výroby dokonce 276. A modří už vědí, že v Japonsku platila gentlemanská dohoda o maximálním výkonu 280 koní, v reálu jste na RX-7 změřili klidně i 330 koní.

V Evropě jsme se dočkali ale nejvýše 256 koní, ale i tak má Mazda akceleraci na stovku za 5 sekund a ten pocit je tak bezprostřední, že ani leckteré moderní auto s polovičním časem nutným pro zrychlení nenabídne takový pocit. Navíc má pohonná jednotka dva chladiče oleje a větší chladič vody. A není to všechno, jiné je i sání a řídicí jednotka, výfuk od Racing Beat. V současnosti se tedy výkon auta pohybuje na hodnotě 400 koní.

Mazdě s vývojem pomáhala společnost Hitachi. V 1 800 otáčkách vám první turbo natlačí 0,7 baru, doopravdy zabere ve 2 500. Kolem 4 500 otáček už máte k dispozici druhé turbo, tlačí 0,55 baru a užíváte si lineární zátah motoru při akceleraci až do 8 000 otáček, turbodíru zkrátka RX-7 nezná. Když si k tomu přidáte točivý moment 294 Nm (v Japonsku až 314 Nm), je vám jasné, že pomalá Mazda RX-7 rozhodně není, ale řekne si o odpovídající příděl paliva. Čert to ale vem, protože akceleraci má jak vystřelená kulka z pistole, že by vám i ztuhly krční svaly.

Nechápu, jak může takto zrychlovat kupé, které má v dokladech tak malé číslo s údajem výkonu. Celé mi to navíc díky nádhernému zvuku připadá ještě rychlejší, protože motor ječí, výfuky práskají při každém řazení a nijak se je nesnaží přehlušit vzduch snadno proudící kolem elegantní karoserie. Právě výfuky jsou otevřené, navíc se sáním zvedl maximální plnící tlak na 0,9 baru, takže zaměření na funkční úpravy je u tohoto auta nepopiratelné.

Sice se nabízel automat, ale tady je naštěstí pětistupňový manuál. Kupé RX-7 je prostě autem, kde řadit chcete. Díky lehkému motoru není RX nijak těžká, váží kolem 1,3 tuny, tato konkrétní dokonce ještě o 100 kilogramů méně. Motor je navíc za přední nápravou, a tak je vyvážení mezi předními a zadními koly (originální sedmnáctipalcové disky BBS, vpředu gumy AD 08R 235 milimetrů, vzadu dokonce 255 mm) rozděleno v ideálním poměru 50:50. Těžiště je neuvěřitelně nízko. Auto působí krásně tuhé, čemuž jistě pomáhají i rozpěry mezi předními i zadními tlumiči. Podvozkem to ale není, tento od výrobce Tein je nižší o dva až tři centimetry a je příjemně měkký.

Řízení Mazdy je fantastické a vůbec se nedivím, že v té době o něm řada lidí mluvila jako o jednom z nejlepších. Mazda působí tak čistě a vyváženě, jako kdyby s vámi srostla, a tak se s ní v zatáčkách po chvilce cítíte, jako kdybyste ji měli odjakživa. Jistě, to vám řeknu i o běžnější MX-5, ale RX je v tomto ještě lepší. Když pohnete volantem o milimetry, přesně víte, jak moc to natočilo přední kola. Vzadu zase pracuje samosvorný diferenciál. Ta komunikativnost je neuvěřitelně čistá a mám pocit, že limit auta je hodně daleko.

Během těch pár chvil prostě nemám šanci dostat Mazdu na její limit, ale možná ona by dokázala odhalit ten můj. To se ale naštěstí neděje a ostré brzdy mi v tom velmi pomáhají. Navíc dbám rady Petra a neřadím přímo v zatáčce, to by pak kupé asi rychle začalo tancovat, protože má tendenci blokovat zadní kola. Když ale zvolním, najednou je z RX pohodlné GT, které by jistě zvládlo, i navzdory tužšímu podvozku, delší trasu. Třeba pětka v převodovce je opravdu dlouhá, na stovce auto točí jen 2 000 otáček. Na denní ježdění ale RX asi opravdu vhodná není.

Generace FD byla současně poslední sedmičkou, nahradila ji totiž v roce 2002 trochu jinak zaměřená RX-8. Několikrát se mluvilo o tom, že se vrátí dvoudveřová RX-7, ale nikdy k tomu nedošlo. Posledních sedmiček ale vzniklo dost málo, jen 68 589 (i tak šlo ale celkově o nejprodávanější model s Wankelovým motorem, a hlavně v USA mělo slušná prodejní čísla).

Celkem se prodalo přes 800 tisíc aut všech generací, ta nasbírala spoustu ocenění od novinářů a i ze srovnání s vrcholnými modely jiných japonských značek (Nissan Skyline GT-R, Toyota Supra Turbo, Honda NSX) nevycházela Mazda nijak špatně. Dnes stojí mezi 200 tisíci a milionem korun, což je pořád o trochu méně než zmíněná japonská konkurence. Cenu jí zvyšuje role v několika dílech série Rychle a zběsile a komiksu Initial D. Narazit na neupravený kus tohohle prvotřídního modelu Mazdy je tak téměř nemožné. Jenže některé úpravy mají negativní vliv na spolehlivost, takže s tím při koupi počítejte.

Pokud nejste úplný masochista, je to ideální víkendová hračka, protože každý den se s ní jezdit skoro nedá. Servis je specifický (ale pokud jej majitel nezanedbá, jde o spolehlivé auto) a rozhodně se nedá označit jako laciný. Například je nutné používat kvalitní minerální olej a smířit se s tím, že jej motor spotřebovává.

Vyplatí se také myslet na správné chlazení a dochlazení motoru. Obě turba umístěná za motorem u kabiny se hodně zahřívají, protože kolem nich vzduch až tolik neproudí. Zase ale prý korozi vzdoruje lépe než jiné Mazdy té doby. Mazda RX-7 je tedy dost unikátní, ale takovým příjemným způsobem. Skoro jako kdyby to byl superpsort, i když samozřejmě vím, že není. Nemá na to dost koní a ani správně nepraktickou koncepci. Ale přeci jen…