Mazda je na světě již sto jedna let. Atomové bombě navzdory

Na prahu druhé světové války se zrodila první čtyřkolová Mazda, malý dvoudveřový osobní automobil, ale válečné události a poválečné restrikce jeho výrobu odložily na neurčito. V roce 1958 doplnily produkci užitkových tříkolek první nákladní vozy Mazda, teprve v roce 1960 vyjela první sériová osobní Mazda a hned vzbudila rozruch.

Úhledné kupé Mazda R360 poháněl vzduchem chlazený dvouválec o objemu jen 360 cm3 a výkonu 16 koní (12 kW), tedy o objemu standardním pro tehdejší japonské „kei cars“ (mini cars), alternativně spojený se čtyřstupňovou mechanickou anebo dvoustupňovou samočinnou převodovkou. Hned první rok tento dvoumístný vozík zaznamenal odbyt 23 417 kusů…

Během dalších let vzniklo nepřeberné množství nejrůznějších typů, Mazda se záhy vypracovala na třetí místo za Toyotu a Nissan, už v roce 1965 vyrobila přes 81 tisíc vozů. Tehdy také začala budovat svoji pověst nositele inovací, která přetrvává dodnes, a platí to zejména o netradičních pohonných jednotkách.

V roce 1961 získala Mazda licenci na rotační motor systému Wankel a záhy nositele patentů překonala, když vyrobila celkem dva miliony automobilů s tímto druhem pohonu. Prvním sériovým vozem s dvourotorovým motorem bylo sportovní kupé Mazda Cosmo Sport 110S, předvedené na autosalonu v Tokiu roku 1964 a sériově vyráběné v letech 1967 až 1972.

Následovaly další vozy, nabízené alternativně s pístovým, nebo rotačním motorem, první elektromobily a další inovativní verze pístových motorů od typů s Millerovým cyklem po dnešní Skyactiv-X s kombinovaným zážehovým i vznětovým spalovacím procesem.

Říká se, že jméno Mazda připomíná jak příjmení zakladatele Jujira Matsudy, tak vychází ze jména Ahury Mazdy, japonského boha světla. Společnost Toyo Cork Kogyo Co. po výrobě nejrůznějších jiných předmětů přidala v roce 1931 první vozidla v podobě nákladní tříkolky Mazda motocyklového typu, tedy s řidítky a jedním kolem vpředu, jež přežily ve výrobě až do šedesátých let a po prodeji licence se staly základem výrobního programu korejské Kia Motors.

Slibný vývoj přerušila druhá světová válka. Nejtěžší okamžik přišel 6. srpna 1945, kdy na Hirošimu dopadla atomová puma. Závody Toyo Kogyo byly umístěny jen 5,3 kilometru od epicentra výbuchu, ale naštěstí stíněny přírodním valem, takže většina továrních budov zůstala zachována. Vzhledem k nedostatku materiálů a surovin byla produkce obnovena až v prosinci 1945, do konce téhož roku vzniklo deset tříkolek. Ve městě za valem totiž zbylo pouhých šest domů…

Teprve poválečný rozmach pasoval Mazdu na jednu z nejprogresivnějších japonských automobilek. Neváhala využít zahraniční spolupráce, kromě Wankelu to byla karosárna Bertone (sériový sedan Luce 1500 od roku 1965) a tehdy největší výrobce malých vznětových motorů Perkins.

Diesely podle britské licence montovala do užitkových vozů, později pro vznětové čtyřválce vlastní konstrukce využila ojedinělého přeplňování pulsním dmychadlem Comprex. Zlepšila se účinnost klasického pístového spalovacího motoru aplikací tzv. Millerova cyklu (sériově se montoval do luxusních sedanů Xedos 9 a Eunos 800).

Automobilka se neváhala pustit do vývoje vícerotorových motorů Wankel a jako první japonská značka s nimi vyhrála slavné evropské závody 24 h Spa 1981 (Mazda RX-7) a 24 h Le Mans 1991 (Mazda 787B). Šedesátá léta byla základem populárních typových řad Familia (Mazda 323) a Luce/Capella (Mazda 626), jejichž dnešními pokračovateli jsou nové Mazdy 3 a 6.

Pokrokovou konstrukci automobilů Mazda ocenili také odborní novináři, v anketě JCOTY (Japan Car of the Year) byla Mazda prvním držitelem titulu Japonský vůz roku v letech 1980/1981 (Familia), pak jej dobyla ještě pětkrát, a to titul JCOTY 1982/1983 (Capella), 2005/2006 (MX-5/Roadster), 2012/2013 (crossover CX-5), 2014/2015 (Mazda 2/Demio) a 2015/2016 (nová MX-5/Roadster).

Sympatickým gestem je výroba dvoumístného sportovního vozu Mazda MX-5 (v Japonsku coby Mazda Roadster), který vyplnil na trhu mezeru po britských výrobcích a zasloužil se o zápis do Guinnessovy knihy rekordů (přes milion vozů, výroba pokračuje čtvrtou generací).

Mazda RX-8 byla posledním typem s rotačním motorem (do 2012), doplatila na přísnější emisní předpisy; nyní originální řešení bočních dveří tohoto kupé využívá elektrický crossover MX-30 (zadní kratší se otevírají proti směru jízdy až po otevření předních).

Japonská automobilka v roce 1984 změnila jméno z přežívajícího Toyo Kogyo Co., Ltd., na dnešní Mazda Motor Corporation, jednoznačně vyjadřující jak výrobní program, tak značku výrobků.

Její zajímavou historii dokumentuje tovární Mazda Museum, umístěné přímo v základním závodě Ujina Plant v Hirošimě. Po úspěšné alianci s Fordem, vypovězené definitivně americkou stranou v roce 2010 (v rámci šetření), zvolila Mazda spolupráci s Toyotou, ale nadále zůstává samostatnou a originální značkou, která má mnoho příznivců.