Mazda CX-5 umí potěšit řidiče i s dieselem a automatem

CX-5 má několik drobností, jimiž se poměrně vymyká zaběhnutým rámcům svojí třídy a pro určitou skupinu skutečně řidičsky zaměřených řidičů se staví nad konkurenci. Její vzhled je elegantní, hezký a prostý zavalitosti nebo pohledové „obéznosti“ a v zásadě podobně působí CX-5 i na silnici. Navzdory svojí SUV stavbě je Mazda na chůdách tak nějak atletická a mrštná, ale přitom zůstává dostatečně pohodlná i do rozmláceného města.

Podvozek, jenž by se dal nazvat jako „poddajně tuhý“, s přehledem vyhladí nerovnosti silnic, takže opravdu cítit jsou až ty větší výmoly nebo příčné prahy. Samozřejmě, že existují ve třídě i komfortnější auta, ale co ztrácí Mazda proti konkurenci na pohodlí, to dohání na jízdních vlastnostech mimo městskou zástavbu.

Po kvalitní silnici se Mazda nese s jistotou, bez hlubokých náklonů karoserie a s velkou lehkostí. Nedotáčivost se koná jen v minimální míře a když už se přiblíží hranice adheze, zasáhne systém vektorování točivého momentu, lehce a jemně upravující pozici auta v zatáčce. Ve většině případů na něj ale ani nedojde. Příjemně komunikativní řízení má tuhý odpor a faktem je, že nenajdete moc SUV, která by se ovládala citlivěji a přirozeněji. Koneckonců na těchto aspektech Mazda do velké míry buduje svoje renomé. V rámci celé filozofie Skyactiv jde právě o to, aby se auto dobře řídilo a „splynulo s řidičem“. A jedna taková zajímavost – ačkoliv jsou dnes příplatkové adaptivní podvozky zcela běžné i v nižších třídách, Mazda ho pro CX-5, ale ani pro další modely, vůbec nenabízí. A ničemu to nevadí. Sám za sebe raději sáhnu po univerzálně vyladěném pasivním podvozku, než po sofistikovaném a počítačem ovládaném tlumení s přepínatelnými jízdními režimy.

Jak sama Mazda uvádí – velké procento aut se na našem trhu prodává s benzínovými motory. Je to hlavně kvůli jejich unikátnosti, neboť středně velké SUV s atmosférickým benzínovým agregátem nabídne v současnosti jen hodně málo automobilek. My jsme však pro test zvolili trochu „usedlejší“ a pro SUV typičtější pohon, a sice dieselový čtyřválec. Ten od Mazdy má objem 2,2 litru, výkon v silnější verzi činí 184 koní a točivý moment je důstojných 445 Nm. Motor je spojen se šestistupňovou automatickou převodovkou klasické konstrukce – tedy s hydrodynamickým měničem, a dále s pohonem všech kol.

Jedná se o to typické pohonné ústrojí, po kterém sáhnete tehdy, když chcete každodenní cestovní stroj, vyžadující minimum interakce. Zatímco benzínové atmosféry chtějí víc řadit a víc pracovat s otáčkami, přeplňovaný nafťák je na používání o dost jednodušší. Ještě před dosažením dvou tisíc otáček se motor probírá a začíná silně a lineárně táhnout skrz celou střední část otáčkoměru. Zrychlení není nijak nervy-drásající, ale z nuly na sto se do deseti sekund vejdete a ani předjetí na okresce nedělá problém, stejně jako svižné odjezdy ze světel.

Než začne síla opadat, nechá se diesel vytočit někam na hranici 4 500 otáček, ale spousta řidičů se sem podívá jen zcela výjimečně. Tenhle motor je hlavně o točivém momentu ze spodních otáček, ale stejně tak i o slušné kultivovanosti a o výborném spojení s převodovkou. Samočinná skříň se jemně a hladce rozjíždí, téměř neznatelně řadí, ale zároveň umí i slušně rychle podřazovat.

Volba motoru do CX-5 je otázkou přístupu. Kdo má sportovní choutky a chce využívat naplno potenciál výborného podvozku a řízení, ten ať sáhne po benzínovém motoru. V nižších otáčkách se motor nepředře, v těch vyšších ale nabídne pěknou gradaci výkonu. Pokud jde ovšem o pohodlně dostupnou sílu a delší cestování, je kultivovaný „mazdí“ diesel víc než dobrou volbou. Jeho spotřeba se pak řadí kamsi do průměru. Po městě se dá vejít lehce přes osm litrů a mimo město pak spadnout do okolí sedmi.

Když bych si měl coby nové rodinné auto vybírat právě Mazdu (a to si umím docela dobře představit), sáhl bych bez váhání po nedávno faceliftované šestce. Je nádherná, perfektně jezdí, má zajímavé motory… Co víc si přát. Jenže pokud chcete z jakéhokoliv důvodu SUV – ať už se vám z nižšího auta špatně vystupuje, potřebujete při ježdění na chalupu zdolávat lehčí terén nebo jste prostě jen propadli současné SUV-mánii, je právě CX-5 jednou z nejlepších voleb. Navenek vypadá tak elegantně, jak jen SUV vypadat může, jezdí obratně a přitom pohodlně, a má stejně dobré motory jako šestka. Do toho je navíc prostorná, uvnitř slušně zpracovaná a vybavená všemi serepetičkami, které si jen vymyslíte.

Zbývá už jen otázka ceny. Základ se slabším benzínovým dvoulitrem, předokolkou a manuálem začíná na částce 563 400 korun, ale pro testovaný kus musíme v ceníku o dost dál. Silnější diesel s automatem a čtyřkolkou začíná na částce 939 400 korun, ale v této ceně už je obsažena hromada výbavy, za kterou se jinde masivně připlácí.