Maybach před sto lety začal definovat luxus

Maybach vyráběl osobní automobily v letech 1921–1941, ale Daimler-Benz jako vlastník značky rozhodl o jejím obnovení až na přelomu nového tisíciletí. Překvapením autosalonu v Tokiu 1997 byla studie Mercedes-Benz Maybach Concept Car, luxusní verze tehdejší S-Klasse, která se stala předobrazem návratu značky Maybach na jaře 2002. Všechny nové luxusní sedany Maybach z let 2002–2012 vycházely z konstrukce Mercedes-Benz S-Klasse, příslušně upravené a vyráběné ve specializovaném provozu Maybach Manufaktur se 150 zaměstnanci v Sindelfingenu (u Stuttgartu), a to poblíž výrobní linky S-Klasse.

Znovuzrozený Maybach tak byl považován opět za samostatnou značku, a to včetně vlastní výroby. Protože se první sériový typ Maybach W3 představil na autosalonu v Berlíně v roce 1921, slavíme letos 100 let automobilů Maybach. Tradice pokračuje novými modely Mercedes-Maybach, nyní podobně jako Mercedes-AMG považovanými za podřízenou značku koncernu Daimler AG, který je nástupcem předchůdců DaimlerChrysler AG a Daimler-Benz AG, vyrábějících však hlavně vozy Mercedes-Benz.

Přestože automobily Maybach vždy vznikaly v limitovaných sériích, je Wilhelm Maybach považován pro svoje celoživotní dílo za „krále konstruktérů“. Narodil se 9. února 1846 v německém Heilbronnu, vyučil se v Reutlingenu a jako technický kreslič se v místní továrně seznámil s Gottliebem Daimlerem. S ním pak putoval dále, do strojírny v Karlsruhe a pak k věhlasné firmě Gasmotorenfabrik Deutz do Kolína nad Rýnem, kde už byl vedoucím konstrukce, zatímco Gottlieb Daimler členem představenstva. Během pěti let přepracoval původní zážehový motor, jenž vytvořil průkopník Nikolaus Otto (1832–1891), a dovedl k sériové výrobě.

O rok později se oženil, za další rok se narodil syn Karl, který se později stal jeho zdatným spolupracovníkem a nástupcem. Když Gottlieb Daimler v roce 1882 založil vlastní firmu Daimler-Motoren-Gesselschaft, Maybach ho následoval. Spolu zkonstruovali první motory, Maybach vynalezl rozstřikovací karburátor a v roce 1886 vyjel první čtyřkolový automobil Daimler. V roce 1895 následoval první čtyřválec, 1903 první šestiválec, ale to už vozy nesly libozvučnou značku Mercedes podle jména dcery úspěšného rakouského zástupce Emila Jellineka (1853–1918).

Wilhelm Maybach mířil výš, a tak po seznámení s tvůrcem vzducholodí Ferdinandem von Zeppelinem společně založili novou firmu, specializovanou na velké motory pro pohon vzducholodí, v níž v roce 1909 převzal úlohu šéfkonstruktéra Wilhelmův syn Karl Maybach (1879–1960). Vystudovaný strojní inženýr ale také připravil zážehový šestiválec, určený pro pohon osobních automobilů. Jedním z klientů byla nizozemská automobilka Spyker, která postavila asi 150 vozů s motory Maybach.

To Karla inspirovalo k výrobě vlastních automobilů, nejprve zabudoval svůj motor do prototypu W1 s podvozkem Mercedes; na autosalonu v Berlíně 1921 už zářil první sériový typ W3, velký šestiválec 5,7 litru o výkonu 70 koní (52 kW), ale opravdu originální konstrukce. Motor byl natolik pružný, že vystačil bez obvyklé převodovky. Vůz se rozjížděl pomocí předimenzovaného elektrického spouštěče, pak se přidal spalovací motor, pouze pro prudká stoupání byla v planetovém převodu volitelná redukce (převod 2,44 místo přímého 1:1). Maybach W3 (zvaný „vůz bez řazení“) byl hned úspěšný, navzdory vyšší ceně za luxusní charakter vozu se prodalo 700 exemplářů. Následovaly další typy, zejména slavné dvanáctiválce, pro které Maybach použil jméno Zeppelin.

První Maybach Zeppelin DS7, dvanáctiválec o objemu 7 litrů a výkonu 150 koní (110 kW), který vyjel v roce 1930, už měl třístupňovou převodovku s rychloběhem a většinou zakázkovou karoserii od specializovaných karosářských firem. Po změně na DS8 vzrostl objem válců na 8 litrů a výkon na tehdy nevídaných 200 koní (147 kW), převodovka už byla pětistupňová a u poslední modernizace v roce 1938 dokonce sedmistupňová! Šlo ovšem o luxusní vozy, které vznikaly v limitovaných sériích. Jejich výrobu zastavila válka, podle nařízení vlády přešel podnik ve Friedrichshafenu na produkci motorů pro tanky a bitevní čluny.

Po válce se změnil výrobní program na velké dieselmotory pro lodě a lokomotivy. Když byla společnost pohlcena Daimlerem, tak v roce 1969 změnila jméno z Maybach Mercedes-Benz Motorenbau na nové Motoren und Turbinen Union (MTU) a po dalších změnách majitelů coby MTU vyrábí vznětové motory dodnes (pro úplnost dodejme, že je nyní součástí Rolls-Royce Power Systems). Jméno Maybach zůstalo Daimleru, který obnovil produkci luxusních vozů.

Premiéra znovuzrozeného Maybachu 2. července 2002 byla velkolepá, mimo jiné ji zhlédlo 500 milionů televizních diváků na celém světě. Černý Maybach 62 naložili na luxusní loď Queen Elizabeth 2 v britském Southamptonu, po šesti dnech vůz ve skleněné kostce v New Yorku přenesl vrtulník na Manhattan, kde v policejním konvoji přejel do tanečního sálu hotelu Regent na Wall Street.

Navzdory tomu se roční plán prodejů 2 000 vozů nikdy nenaplnil, luxusní dvanáctiválec se vážným konkurentem Rolls-Royce ani Bentley nestal, vytýkali mu přílišnou podobnost jako S-Klasse za vyšší cenu (při debutu stál 351 tisíc dolarů). Po deseti letech byl konec, poslední Maybach vyjel z manufaktury 17. prosince 2012. Celkem vzniklo zhruba 3 000 vozů, a tak Dieter Zetsche (šéf Daimleru) výrobu ukončil. Nejméně dva vozy jezdí u nás.

Konec to však není, v roce 2015 slavila premiéru značka Mercedes-Maybach, luxusní verze na základě nové S-Klasse (W222), která po generační obměně (W223) nyní pokračuje s osmiválci S 580 4Matic a dvanáctiválci S 680 4Matic. Zrodilo se i provedení SUV Mercedes-Maybach GLS 600 4Matic. Přestože vozy vycházejí ze vzorů Mercedes-Benz mají nepoměrně bohatší výbavu a originální masku přídě, kromě jiných detailů včetně označení MM (Maybach Manufaktur), ačkoli se už vyrábějí na společných linkách s příslušnými mercedesy. Na oslavu 100 let se zrodila elektrická studie Concept EQS, první elektrický Maybach, který jsme si prohlédli na IAA Mobility 2021 v Mnichově.