Článek
Větší je vždycky lepší – silnější motor je rychlejší na rovinkách, širší pneumatiky mají lepší přilnavost v zatáčkách a větší brzdy lépe brzdí, správně? Špatně! U brzdového systému to totiž tak úplně neplatí – kromě maximálního brzdného výkonu je potřeba počítat s celou řadou dalších proměnných. Podívejte se na příklad srovnání Formule 1 a Formule E, kde je to naprosto zřetelné:
Mezi brzdovou soustavou Formule 1 a Formule E je překvapivě mnoho rozdílů
Je totiž potřeba brát v potaz i konstrukční rozdíly obou brzdových systémů. F1 má vpředu kotouče o síle 32 mm a vzadu 28 mm, destičky potom mají 22 a 17 mm. Naproti tomu u FE jsou tyto rozměry překvapivě menší – kotouče mají tloušťku 24 mm vpředu a 20 vzadu, destičky pak 18 a 16 mm. A navíc, kotouče na F1 mají kolem 1 500 větracích otvorů, kdežto ty na FE pouze 70-90.
Brzdy Formule 1 jsou sice teoreticky výkonnější, ale jak by fungovaly na Formuli E, která je těžší a má užší pneumatiky?
Ale není to tak, že by brzdy Formule E byly cíleně navržené jako „slabší“, prostě jen odpovídají charakteristickým vlastnostem monopostu. U obou aut jsou totiž brzdy navrženy tak, aby odpovídaly faktorům, jako je rozložení hmotnosti, hmotnost samotná, šíře pneumatik a tak dále.
Monopost Formule 1 má předepsanou minimální hmotnost 733 kg. Palivo se tu nepočítá, i když řekněme, že na začátku jeho hmotnost bude zhruba dalších 100 kg. Jenže provozní hmotnost elektrické formule nejde pod 900 kg, což je pochopitelně způsobeno těžkými bateriemi. Další roli hrají pneumatiky – ty na Formuli E mají o celých 40 procent menší styčnou plochu s vozovkou, než je tomu u F1. Rozdíly mezi jednotlivými brzdovými systémy by vynikly o to víc, kdybychom je mezi monoposty zkusili prohodit...
Z Formule E do Formule 1
Brzdy z Formule E jsou sice stavěny na vyšší hmotnost, ale ve Formuli 1 by nebyly schopné dosáhnout takového brzdného výkonu, jaký bychom si představovali. Hlavní roli tu hraje rozdíl v délce a době trvání samotného brzdění – dnešní F1 dokáže snížit svou rychlost o 200 km/h během pouhých dvou vteřin, a nepotřebuje na to delší dráhu než 110 metrů. Ale s brzdami z Formule E by tyto hodnoty byly zřetelně horší.
Brzdový systém z FE by se také poměrně brzy začal přehřívat, čímž by se více opotřebovaly kontaktní třecí plochy – je to dáno hlavně tím, že Formule E jsou zvyklé na mnohem kratší dobu, po kterou jsou takříkajíc v zápřahu.
Z Formule 1 do Formule E
Je to překvapivé, ale brzdy z F1 by byly na FE předimenzované, byť je elektrický monopost těžší. Vlivem příliš vysokého brzdného výkonu by se tak stalo, že by brzdy měly problém se vůbec dostat na svou provozní teplotu.
Typ karbonu, který se používá na brzdách Formule 1, by nevyvinul tolik potřebné dostatečné tření, což by na brzdění mělo neblahý vliv. Navíc tu vzniká riziko tzv. zeskelnatění třecích ploch, a to dělá situaci ještě horší. A jako by to nestačilo, destičky vyvíjející tlak na „studené“ kotouče by způsobily větší opotřebení.
Závěr je tedy jasný: Brzdy z Formule E by se na F1 přehřívaly, a ty z F1 by se na Formuli E dost možná ani nezahřály a zbytečně by se tak opotřebovávaly. Ne snad, že by takové prohození brzdových systémů někdo v reálném světě zkoušel, jenže víte jak to je: Internet občas pokládá zvláštní otázky.