Článek
Vraky fotí od roku 2006. Procestoval kvůli nim celou Evropu, za ty roky se seznámil se spoustou lidí, takže říká, že teď už mu volají hned, jak něco zajímavého najdou a než vrak vyprostí. „Je zajímavé, že někdy pomalu nestíhám jezdit z jednoho místa na druhé, protože focení vraků mám pořád jen jako koníček, ne jakou svou práci,“ říká Vladimír Cettl. „A pak přichází takzvané hubené období, kdy se celé měsíce neobjeví vůbec nic.“
Známe se už pěkných pár let, naposledy jsme se setkali v Národní technické knihovně, když vystavoval fotografie tatrovek v různém stádiu rozkladu pod názvem Zátiší s vraky Tatra. Teď dal dohromady knihu a video pod názvem Pátrání po vracích Škoda 110R Coupé.
Některá auta si už příroda bere nenávratně zpět. Nebo snad ne?
„Rok 2020 změnil plány mnoha milionům lidí a dramaticky změnil i ty moje,“ říká Cettl. „Kdybyste se mě v únoru zeptali, na čem pracuji, mluvil bych o úplně jiném tématu na knihu, ale pak přišel první koronavirový lockdown, byl jsem zavřený dva týdny sám doma a pustil jsem se do úklidu hromady papírů a dokumentů, která na mém stole rostla skoro dvacet let. Trvalo mi tři dny, než jsem se tím prokousal a narazil jsem při tom na spoustu fotek, zápisků, útržků vzpomínek…“
Vladimír Cettl se narodil v Ústí nad Labem. Vyučil se krejčovskému řemeslu, později vystudoval Oděvní průmyslovou školu v Praze. Jako krejčí scénických kostýmů pracoval napřed v divadlech a pak ve filmových studiích AB Barrandov. Do toho ale vždy fotil a vystavoval již od roku 1997. Nejvýznamnější výstava proběhla v roce 1999 v rámci oficiálního programu Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary.
Po roce 2004 o sobě dává vědět ve zcela jiném prostředí, tentokrát motoristickém, nejprve jako úspěšný renovátor a tuner vozu Škoda 110R Coupé a zanedlouho opět s fotoaparátem v ruce. „Virtuálně jsme se scházeli na tehdy velmi populárním webu skoda110r.cz a tam jsme ve fórech a vláknech vedli diskuze, sdíleli užitečné informace a někdy jsme se zvládli i pohádat,“ vzpomíná Cettl. „Bavilo mě to, a tak jsem do naší komunity poslal výzvu: pokud někdo ví o dalších vracích, rád bych je zdokumentoval, dokud nezmizí. Projekt jsem pojmenoval „Putování za vraky Škoda 110R“ a hledání začalo.“
Většinou dostával informace o jednotlivých vozech, ale někteří znalci svého okolí jich dokázali najít i víc. Podle toho, odkud mu přišly jednotlivé tipy, pak podnikal výpravy do různých částí naší země. „Psal se rok 2006 a já putoval za vraky Škody 110R po celé republice, abych z toho všeho nakonec připravil jen kalendář…“ A ten se neprodával nijak zvlášť dobře, protože erka byla tehdy ještě pořád příliš mladá a v provozu jich jezdilo ještě příliš mnoho na to, aby někomu přišla vzácná. „I tak jsem v jejich hledání pokračoval. Bavilo mě to!“ vzpomíná.
Poznali byste značku a model?
Pro fotografy to tehdy byla zvláštní přechodná éra, kdy ještě film sváděl boj s digitálním záznamem, ale už bylo jasné, kdo vyhraje. „Já jsem byl ještě staromilec a fotil jsem všechno na diapozitivní kinofilm. Už tenkrát jsem se ale snažil vytvořit materiál, ze kterého by třeba jednou mohla vzniknout kniha, nicméně s focením vraků jsem teprve začínal a netušil jsem, do čeho jdu.“
Tehdy ještě coby hrdý „erkař“ fotil jen rezivá legendární „kupátka" Š 110R. Později rozšířil svůj zájem o starší modely veteránů československé provenience v rezivějícím stavu a zvláštní pozornost věnuje osobním vozům značky Tatra. Od roku 2008 každý rok vydává pro nadšence a sběratele v omezených sériích své kalendáře s fotografiemi rezivějících veteránů.
„Jenže knížka je něco úplně jiného než kalendář,“ přiznává Cettl. „Ta myšlenka přišla mimoděk, když jsem si uvědomil, že Škoda 110R Coupé letos slaví padesáté narozeniny. Ani mě nenapadlo, že to auto už je tak staré.“ A výsledkem je kniha v češtině a angličtině, která vychází v nákladu pouhých 333 kusů, každý kus je číslovaný a podepsaný a knížka stojí 555 korun. „Časem by to mohla být sběratelská záležitost,“ doufá Cettl.
„Mám to auto rád,“ říká prostě. Vraky 110R fotí od roku 2006 a pokračuje v tom dodnes. „Naprostá většina míst, která v knize najdete, už neexistuje. Fotky za těch čtrnáct let pocházejí z mnoha koutů Čech a Moravy, ale i ze Slovenska. O prázdninách roku 2009 jsme s kamarády Michalem a Michalem vyrazili na pánskou road-tour E(R)xpedice Valašsko s cílem jezdit, hodovat a fotit naše oblíbené vozy Š 110R ve stavu krásném i omšelém. Znamenalo to přejet naši zemi napříč ze západu na východ, a tak jsem to samozřejmě spojil se spoustou návštěv podle mých tipů, kde se skrývají vraky auto-veteránů. Také jsem se na severu Moravy poprvé potkal s neuvěřitelně úspěšným lovcem vraků Davidem, který mi pak roky pomáhal hledat vraky zajímavých starých vozů. Právě na této výpravě jsem kromě několika erek vyfotil i mé první vraky tatrovek, a tím se mi nečekaně otevřel úplně jiný velký příběh, který jsem později popsal v mé první knize Zátiší s vraky Tatra.“
Tatra se dočkala nejen knihy, ale i kalendáře
Když se letos Cettl pustil do přípravy nové knihy, nevydržel dlouho pracovat jen s tím, co už měl nafoceno. „Věděl jsem o dvou autech v mém okolí, zajel jsem je vyfotit a jakoby to tím začalo znova. Nakonec jsem ještě letos vyfotil sedm erek,“ vypráví nadšeně.
Říká, že nejhorší pro něj bylo focení automobilových vraků, které si přitom pamatuje ještě z provozu. „Byl to pocit zmaru, ta auta mohla dělat radost, jen potřebovala péči. Místo toho jejich život skončil…“
Jenže Vladimír Cettl u vraků nepláče. „Každé auto vzniklo z původně přírodních materiálů. Je to dokonalý výtvor lidské tvořivosti, ale když ho pak někdo odstaví, stává se vůz opět součástí přírody. Ta si ho bere postupně zpět, auto se rozpadá, prorůstá jím tráva i stromy… Vnímám to jako přirozený proces. Ta auta dřív byla nádherná, někdo je musel vyrobit a jiný zase našetřit, aby si je mohl koupit. Byla součástí něčích životů, součástí lidských příběhů, a když je vidím rezivějící někde na zahradě nebo v garáži a mačkám spoušť, představuji si, co asi zažila.“
A i díky jeho práci se většina aut, která vyfotí, dočká znovuzrození. Lidé, se kterými se zná, bývají veterány doslova posedlí a umí zachránit zdánlivě nezachranitelné. Nebo vraky vytáhnou z kopřiv a zakonzervují je, s vidinou jejich dalšího života. „Jsem rád, když to konec příběhu není a veterán pouze čeká na opětovné přivedení k životu. Ale zvykl jsem si i na to, že to může být definitivní…“
Ať už se podíváte na Cettlovi fotografie nebo na video, které při příležitosti jeho nové knihy vzniklo, budete mít husí kůži. Mají v sobě naději i definitivní konec, záleží jen na úhlu pohledu.
Knížka Pátrání po vracích Škoda 110R Coupé vychází právě v těchto dnech.