Legendy Skupiny B byly vydraženy za horentní sumy!

Časově se pohybujeme v osmdesátých letech, zejména v jejich první polovině, než pak byla soutěž za smutných okolností zrušena. Auta postupně dosahovala díky přeplňování ohromných výkonů, a sice mnohdy 500–600 koní, díky pohonu všech kol však pro ně nebyl problém zrychlit z nuly na sto za 2,5 vteřiny – na jakémkoliv povrchu (!). Říká se, že třeba Audi Quattro a Lancia S4 to uměly ještě o kousek rychleji. Byla to děsivá éra, ale zároveň krásná. Dokazovala, co všechno je v motorsportu možné bez jakýchkoliv omezení.

Skupina B byla vůbec nejrychlejší kategorií rallye vůbec, zároveň šlo o jednu z nejnebezpečnějších epoch motorsportu. Tato oheň plivající monstra se dražila na velké aukci francouzského aukčního domu Artcurial v Paříži začátkem února a je nabíledni, že právě tyto stroje byly zlatým hřebem celé akce. Které byste si vybrali vy?

Když to budeme brát chronologicky od nejstaršího vozu, nelze začít jinak než bájnou 037, která z tohoto výběru jako jediná má pohon zadních kol – dodnes se tradují pověsti o tom, jak se jí podařilo porazit mocné Audi Quattro, které tehdy bylo na vzestupu, a téměř mu tak ukrást konstruktérský titul v roce 1983. Jde navíc o pozdější verzi Evo 2, její cena byla 548 320 eur, tedy 14,1 milionu korun.

S 037 si zajezdil i legendární Walter Röhrl, ale skvělé vzpomínky na ni má taky Markku Alén: „Nevím, jestli to bylo nejlepší auto, které jsem kdy řídil, ale bylo moje nejoblíbenější. Také bylo jediné, ve kterém jsem se nepřevrátil… Moc se mi líbila, avšak pohon jen dvou kol nás na nezpevněném povrchu značně znevýhodňoval. Ovšem na asfaltu byla neporazitelná – vyhrál jsem s ní korsickou rallye v letech 1983 a 1984, jsem na to pyšný.“

Je jen velmi málo aut, která dokázala stačit frkajícímu Audi, ale 205 Turbo 16 bylo jedním z nich. Tohle konkrétní auto vyhrálo korsickou rallye v roce 1986, za volantem tehdy seděl Bruno Saby, Tïmo Salonen si s ním potom „zajezdil“ ve Švédsku. Jeho cena byla 977 440 eur – tedy na naše přes 25 milionů korun.

Za zrodem těchto strojů stála dnes už legenda motorsportu Jean Todt. Vůz byl představen koncem roku 1983, a hned v prvním závodě v roce 1984 vyhrál svůj první závod. Není divu – 205 T16 vážily okolo 950 kg a poháněl je uprostřed uložený čtyřválec přeplňovaný obrovským turbem. Výkon dosahoval 350 koňských sil.

Vůz Metro 6R4 možná znát nebudete, ale věřte nám, že tento šílenec byl zralý na psychiatrii zrovna jako jeho soukmenovci. MG Metro byla v Británii sice nákupní taška oblíbená hlavně mezi mladými maminkami a seniory, ovšem závodní verze byla úplně jiné kafe – s délkou tři a půl metru a hmotností jen 980 kg šlo díky 410koňovému atmosférickému V6 o skutečnou kapesní raketu. Motor byl uložen uprostřed, poháněna byla všechna čtyři kola.

Tento konkrétní kus vyhrál francouzský šampionát rallye v roce 1986 s Didierem Auriolem za volantem, jeho cena v aukci byla 244 360 eur, tedy 6,3 milionu korun. Jeho šílenost podtrhuje také fakt, že vůz byl přestavěn z pravostranného na levostranné řízení, ovšem všechny budíky a ukazatele byly ponechány na pravé straně…

Zajímavý je však rovněž tento Renault 5 z roku 1985, se kterým dokonce jezdil samotný Carlos Sainz. Renault 5 Maxi Turbo byl s výkonem 350 koní a hmotností 905 kg jedním z nejvýkonnějších vozů s pohonem pouze dvou kol – pro zachování stability byla dokonce zadní náprava značně širší než ta přední, což vynikne na fotografiích. Pohon zajišťoval 1,5l přeplňovaný čtyřválec uložený uprostřed. Nemusíme asi připomínat, že se tehdy řadilo manuální převodovkou… Vydražil se za 667 520 eur, tedy na naše za 17,2 milionu korun.

RS200 přišlo až v roce 1986, takže už nestihlo sesbírat tolik slávy jako jeho konkurenti. Ovšem dodnes jde o uznávaný stroj – a vzhledem ke kompaktním rozměrům a krátkému rozvoru si vysloužilo pověst jednoho z nejzáludnějších vozů své éry, přestože jako ostatní používalo pohon všech kol. Přestože si RS200 příliš nezazávodily, stihl tento konkrétní kus získat třetí místo na švédské rallye 1986, a jde o nejlepší výsledek modelu RS200 za jeho krátkou kariéru – má dokonce i původní polepy. Cena: 381 440 eur, čili 9,8 milionu korun.

Delta S4 vznikla za jediným účelem – nakopat Němce i s jejich Quattrem do rozkroku, a to pořádně. Italové chtěli provozní hmotnost udržet pod hranicí 900 kilo, takže objem motoru musel zůstat pod hranicí 1,8 litru. Zároveň se chtěli vyrovnat obdobné jednotce v Peugeotu, tedy dosáhnout výkonu okolo 450 koní. Zpočátku měla S4 výkon 430 koní, ale jak se vyvíjela a postupně vylepšovala, atakoval její výkon hranici 500 koní.

Pohon zajišťoval celohliníkový řadový čtyřválec 1,8 litru přeplňovaný jak turbem, tak kompresorem, aby se eliminovala prodleva turbodmychadla. Tento kousek je z roku 1986 a nese původní a ikonické barvy Lancia Martini Racing. Cena: 810 560 eur, tedy téměř 21 milionů korun.

Tento konkrétní kus byl vyroben až v roce 1988, tedy už po skončení slavné Group B, to mu ovšem pranic neubírá na lákavosti ani na hodnotě – tohle Quattro se vydražilo za neuvěřitelné 2 milionu eur (na naše nějakých 51,5 milionu). Vůz se zúčastnil klání mistrů, takzvaného Race of Champions v roce 1988.

O Quattru S1 už bylo napsáno snad vše. Za jeho vznikem stál Ferdinand Piëch, který stvořil další legendy jako třeba Porsche 917. Takto na Quattro vzpomíná Hannu Mikkola: „Když jste odstartovali z místa, mělo takový odpich, že jste si mysleli, že do vás zezadu narazil pětitunový náklaďák.“