Článek
Po otevření dveří zapadnete do sedačky uchycené až u země, volant máte přímo před sebou, řadičku jen o kousek vpravo a ručku jen o kousek vedle, interiér vás příjemně objímá a na rohy karoserie si můžete skoro sáhnout. MX-5 vám prostě padne jako ulitá, tedy pokud nejste moc vysocí. Nastartujete, jednička zapadne s mechanickým cvaknutím, atmosférický motor nadšeně reaguje na každé pobídnutí plynem, meziplyn trefíte hned napoprvé, apexy vymetáte s milimetrovou přesností a za chvilku ladíte stopu v zatáčce nejen volantem, ale i plynem… Řídit Miatu je prostě intuitivní záležitost.
S Miatou je prostě spousta zábavy!
Mazda tomu nervovému propojení člověka a stroje říká „Jinba ittai“, což je japonský výraz původně používaný pro spojení člověka a jeho koně, který oddaně následuje každý jezdcův pokyn. Nevím, koně jsem nikdy neřídil, ale pochybuji, že by se nechal hodit tak snadno do smyku jako MX-5…
Stačí si všechno pečlivě naměřit, dostat se v zatáčce k limitu přilnavosti úzkých gum, a pak jen sebrat odvahu a trochu přidat plyn… Záď Miaty se elegantně sklouzne do strany – předvídatelně, čitelně a kontrolovaně. Nemusíte se prát s hmotností, protože MX-5 nic neváží, sedíte u zadních kol, takže přesně cítíte, co se děje, řízení je úžasně živé a radí vám, co dělat, a ideální rozložení hmotnosti koncepce s motorem předu a pohonem zadních kol je vždy na vaší straně. MX-5 je jednoduše úžasně přístupné auto – propojíte se s ním už na prvních metrech a nejpozději při druhém přeřazení se začnete smát, a pak už budete jen jezdit a jezdit, dokud vám nedojde benzin.
Mazda vyrobila už milion kusů MX-5 a číslo pořád naskakuje
VĚDĚLI JSTE, ŽE je MX-5 nejprodávanější dvoumístné sportovní auto na světě? 22. dubna 2016 sjela z linky Miata s pořadovým číslem 1 000 000!
Koncept malého, lehkého roadsteru není vynález Mazdy. Přišli s ním o pár dekád dřív Britové, Mazda ho jen na popud amerického novináře Boba Halla dotáhla do funkční dokonalosti. Hall byl fanoušek aut jako MGB nebo Lotus Elan, ale štvala ho jejich nespolehlivost, ale na to už měli japonští inženýři lék. Tak se, i přes počáteční odpor konzervativního managementu, v roce 1989 zrodila ikona v podobě první generace MX-5 (interně označované NA).
VĚDĚLI JSTE, ŽE se první MX-5 v Japonsku jmenovala Eunos Roadster (Eunos byla svého času japonský prémiový brand pro Mazdu), v USA měla přídomek Miata (tam si na kódové názvy tolik nepotrpěli) a v Evropě pouze MX-5?
Ve hře byla i koncepce s motorem vpředu a pohonem předních kol, ale nakonec vyhrála osvědčená klasika. Šestnáctistovka z modelu 323 měla výhodu nízké hmotnosti a ceny, MX-5 si tak musela vystačit s mrzkými 115 koni. Což ale na auto kapesních rozměrů (4 metry na délku) a muší hmotnosti (těsně pod tunu) bohatě stačilo. Rychlostní rekordy s ní trhat nešly, ale protože jste seděli až na zemi, motor radostně ječel a vítr vám cuchal vlasy, připadali jste si rychlí i v mezích zákonných limitů.
Velkou roli v řidičskosti MX-5 hraje i to, jak s vámi auto komunikuje. Dnešní sporťáky s podvozky tvrdými jako kámen jsou doslova přilepené k asfaltu, takže je s nimi většinou nuda (až do chvíle, než to uklouzne), ale měkčeji naladěná Miata se celou dobu pohupuje a naklání – tím s vámi komunikuje a sděluje, co se s ním děje. Přesně čtete topografii povrchu, vnímáte působící síly a můžete si víc hrát s přenosem hmoty v nájezdu do zatáčky, a pak plynem ladit stopu. Auto vám pod zadkem prostě žije, ať jedete pilu, nebo se jen loudáte a užíváte si teplých paprsků slunce a čerstvého vzduchu.
VĚDĚLI JSTE, ŽE Mazda plánovala vyrábět také kupé? V roce 1996 dokonce postavili prototyp M Coupe, sportovnější a praktičtější Miaty, ale protože se konzervativní management bál ztráty čistoty původního roadsteru, od výroby upustili. Velká škoda, protože kupé bylo vážně nádherné…
Zákazníci to dokázali ocenit a z MX-5 se stal prodejní hit – Mazda je sotva stíhala vyrábět, aby uspokojila vysokou poptávku. Nahradit první NA byl pěkný oříšek, Mazda to přesto zvládla brilantně. Druhá generace (NB) představená v roce 1998 sice přišla o tolik oblíbené mrkačky (čili výklopné hlavní světlomety – neprošly by nárazovými zkouškami s chodci) a trochu přibrala (a to se kila šetřila, kde to jen šlo), ale na oplátku získala 140koňovou osmnáctistovku, sportovnější podvozek (silnější stabilizátory, větší kola s širšími pneumatikami brzdy s ABS) a komfortnější interiér (prostornější, s lepšími sedadly a širší komfortní výbavou).
Třetí generace (NC) dorazila v roce 2005 – byla zase o trochu větší, o trochu těžší (pořád se bavíme o skromných 1,1 tunách) a zase o kus sofistikovanější. Mazda dokonce vyslyšela pláč fanoušků a postavila kupé. Tak trochu. Byl to vlastně roadster, který měl místo manuálně skládané látkové střechy elektricky ovládanou plechovou, která vypadala podobně jako látková a překvapivě nevážila o mnoho víc (36 kg). I přes silnější motor (160koňový dvoulitr) a design více podobný NA je NC mezi militantními miatisty nejméně oblíbenou generací (přesto je dnes atraktivní ojetinou) – podle nich se už moc odklonila od původního étosu.
Proto Mazda pro chystanou čtvrtou generaci (ND) ohlásila návrat k původním hodnotám. ND uvedená na trh v roce 2015 je ryzejší Miata – kompaktnější a lehčí než předchůdce a už zase se radostně pohupuje. Většina zákazníků sáhne po silnějším dvoulitru (160 koní, po nedávném faceliftu dokonce posílila na 184 k), ale i základní patnáctistovka je příjemně živý a kurážný motor, který vás prostě přiměje se smát, až ho budete vytáčet k omezovači při proplétání se zatáčkami vaší oblíbené okresky.
VĚDĚLI JSTE, ŽE Mazda před časem nastartovala program továrních renovací Miat? Stačí své auto doručit do Japonska s balíkem peněz a oni vám ji vrátí ve stavu, jako by právě sjela z výrobní linky. Tak moc samotná Mazda i jejich majitelé ikonickou Miatu milují!
Je to vlastně zázrak. 30 let a 4 generace a Miata je v jádru pořád tím samým autem – jednoduchým a dostupným roadsterem s atmosférickým motorem a pohonem zadních kol. Není to žádný sportovní brus (ale dokážete ho z ní udělat, když přitvrdíte podvozek, přihodíte širší gumy a pod kapotu šoupnete kompresor), je to prostě jen auto, které miluje jízdu a svému řidiči dokáže vždy vykouzlit úsměv na tváři. Užije si ho nadšený řidič, který si vychutná jemné nuance jízdního projevu a dynamiky, ale i obyčejný amatér, který chce prostě jen příjemné auto bez střechy. Miata je prostě oslava čistého řízení. A je moc, MOC dobře, že ji tu pořád máme.