Článek
24hodinovka v LeMans je místem, kde Jaguar opakovaně zářil. V polovině šedesátých let se pak chtěla britská automobilka na trať vrátit, proto vznikl plán na výrobu úplně nového auta s označením XJ13. Prototyp postavený podle návrhů Williama Heynesse, začal v roce 1965 stavět tým okolo Malcoma Sayera, který dříve přivedl na svět úchvatné Jaguary C-Type a D-Type.
XJ13 byl od začátku navržen jako závodní auto, jehož srdcem byl pětilitrový hliníkový dvanáctiválec s šesti karburátory. V průběhu vývoje a po výsledcích testů je ale nahradilo mechanické vstřikování Lucas, díky kterému se výkon vyšplhal na 510 koní. Vůz měl manuální pětistupňovou převodovku ZF, podvozek pak konstrukčně vycházel z Jaguaru E-Type, ale byl upravený. Testovacím jezdcem nebyl nikdo jiný než slavný závodník a konstruktér Jack Brabham.
Zní to jako recept na úspěch, ten se však nikdy nedostavil. Auto bylo hotové v roce 1966, ale vedení automobilky projekt nikdy plně nepodpořilo. XJ13 tak měl závodit až v roce 1969. Jenže v roce 1967 se v Le Mans změnila pravidla – na start závodu se mohla postavit jen auta s motorem o objemu do tří litrů, takže XJ13 dostal černou vlajku ještě před prvním ostrým startem. Britové auto jednoduše zavřeli do skladu a přikryli ho plachtou. Vlastně to zklamání bylo tak velké, že ho vytáhli ven až v roce 1971, když se ho nakonec přece jen rozhodli představit veřejnosti. A aby napravili dojem, tak do něj posadili testovacího jezdce Normana Dewise, který si nijak nelámal hlavu s tím, že auto pět let stálo, a rovnou mu pořádně šlápl na krk. Jenže v rychlosti 225 km/h mu bouchla zpuchřelá pneumatika a Norman vylezl z totálně zničeného vraku snad jen zázrakem…
Vůz byl po několika letech znovu opraven, jen aby byl v roce 2002 znovu poškozen při transportu. Až pak se konečně dočkal důkladné péče v XK Engineering v Coventry, kde ho renovovali pode původních plánů a výrobních postupů. V roce 2007 pak zažil velký slavný návrat na Festivalu rychlosti v Goodwoodu.
A teď se o Jaguaru XJ13 zase mluví, britská firma Ecurie Cars (skotská stáj Ecurie Ecosse s typicky modrými Jaguary ukořistila hned několik titulů v Le Mans) totiž představila jeho věrnou reinkarnaci! Má být vyroben tak, jako ho stavěli v roce 1966, jen s tím rozdílem, že nepůjde o závodní auto, ale bude mít homologaci pro silniční provoz!
Všech pětadvacet aut bude vyrobeno ručně v britském Redditchi. Stejně jako XJ13, tak i LM69 bude mít čtyřvačkový dvanáctiválec 5,0 l s výkonem přes 500 koní. Návrh zůstává maximálně věrný původnímu provedení Malcoma Sayera, inženýři nepřidali žádné moderní technologie ani konstrukční prvky, vše přesně odpovídá verzi z roku 1969. Rozdíly jsou jen v tom, že auto bude jezdit na širších pneumatikách, že motor bude vyroben z nových odolnějších materiálů a že karoserie vozu je z kompozitu. A taky má pevnou střechu...
LM69 se dočká slavnostní premiéry na zářijové slavnosti Concours of Elegance v Londýně, cena zatím nebyla zveřejněna. Jisté však je, že pro pětadvacet vyvolených nebude jistě hrát žádnou roli. LM69 čeká nepochybně stejně slavný osud jako pokračování Astonu Martin DB4 GT Zagato, které se prodává za nějakých 180 milionů korun…