Legendární česká automobilka Avia slaví 100. narozeniny

Příběh zklamaných naději – tak by se dala popsat historie značky Avia, která naprosto přesně kopíruje vývoj velké části průmyslové výroby České republiky v posledních sto letech. Nejdřív euforická jízda na prvorepublikové vlně, pak rána v podobě druhé světové války, chvilka poválečné radosti následovaná znásilněním komunistickým režimem, další naděje po jeho zhroucení a bláznivá jízda po tobogánu divokých devadesátek, která však pro Avii končí až na dně. Připomíná to dost zvrhlou horskou dráhu. Tak nastupovat a držte si klobouky… a raději si připravte pytlíky na zvracení.

Avii založili 19. června 1919 inženýři Pavel Beneš a Miroslav Hajn, oba nadšení aviatici (odtud ten název a logo). Zpočátku se věnovali opravám letadel, již o rok později ale přišli s první vlastní konstrukcí – krásným dřevěným sportovním dolnoplošníkem BH-1 (Beneš-Hajn). S dalšími modely došlo i na hornoplošníky a dvojplošníky, kromě sportovních letadel začala Avia dodávat cvičné i bojové stroje nově zformované československé armádě.

Firma se utěšeně rozrůstala – z původní malé dílny s osmi dělníky ve Vysočanech se přestěhovala do Holešovic, kde pracovalo svého času 350 zaměstnanců, aby se následně stala součástí impéria Škodových podniků a v roce 1931 definitivně našla útočiště v Letňanech. Tam se v roce 1933 také zrodila a montovala stíhačka B534, vrchol dosavadní produkce Avia, kterýžto stroj vznikl v počtu 566 kusů. Jenže to už klepal na dveře Mnichov a v době protektorátu musela továrna vyrábět letecké díly pro tzv. Třetí říši.

Po válce Avia stavěla dál letadla, konkrétně ukořistěné německé stroje (Bf-109 a proudový Me 262) a ruské stroje v licenci (Il-10 a Il-14). Jenže centrálně řízené hospodářství mělo o výrobním programu zcela jinou představu – firma po válce postupně přecházela na výrobu nákladních aut. Začalo to náklaďákem Škoda 706 R a technicky spřízněným autobusem 706 RO, pak se tu montovaly Tatry T 805 a Pragy V3S nebo S5T – to už byla výroba kompletních letadel zcela utlumena, v Avii od roku 1963 vznikaly jen letecké motory a vrtule.

V 60. letech na trhu začal chybět střední nákladní automobil (nosnost jedna až tři tuny) pro rozvážkové účely. Místo vlastního vývoje vsadili v Avii na nákup licence na moderní francouzské vozy Renault-Saviem SG 4 Super Galion a SG 2 Super Goelette. Tak vznikly tolik oblíbené a široce rozšířené modely Avia A30 (jméno podle nosnosti 3 tuny) a A15 (nosnost 1,5 tuny). Jejich výroba si vyžádala modernizaci a rozšíření podniku a Avia se rázem stala velkou českou automobilkou – ročně vyjíždělo z bran kolem 15 tisíc vozů těchto typů. Ve druhé polovině 70. let a na počátku let 80. pak proběhla jejich modernizace (nový motor, řadička přemístěná na podlahu atd.) a výrobní paleta čítala tři modely: A20, A21 a A31.

Po revoluci v roce 1989 a našem otevření Evropě se bohužel v celé své nahotě ukázalo, že komunismus nejenže nedokázal Západ dohnat, ale on se za ním nedokázal ani dost rychle belhat. Výrobní program Avie byl ze dne na den nekonkurenceschopný, firma podfinancovaná a s nedostatečným know-how. Zákazníci mizeli, prodeje padaly, firma musela rychle najít strategického partnera. Vedení jednalo s francouzskou společností RVI (Renault Véhicules Industrielles) a také s německou automobilkou Daimler-Benz, jenže ani v jednom případě se jednání nepodařilo dotáhnout do úspěšného konce.

Avia se tak nakonec v roce 1995 uhnízdila pod křídly korejsko-rakouského konsorcia Daewoo-Steyr. Po modernizaci vozů A31T a A21T v roce 1993 přišla další zásadní modernizace v roce 1997 – modely A60, A65, A75 a A80 měly vylepšený rám a kabinu, nový motor i převodovku. Historie řady A se definitivně uzavřela v roce 2000, kdy byla ukončena její výroba – od roku 1968 vzniklo 250 tisíc kusů této řady.

Řada A byla v tom roce nahrazena zcela novým vozem AD100 vyvinutým spolu s Daewoo. Design z Anglie, zcela nový rám i nápravy, moderní český motor, převodovka ZF – konečně zase svitla naděje v podobě konkurenceschopného vozu. Prodeje přesto nebyly valné a v roce 2005 se navíc zhroutil mateřský koncern Daewoo. Avii poté koupila spekulantská finanční skupina (Odien), aby ji o rok později prodala do Indie (Ashok-Leyland). A to doslova, Indové rozebrali technické vybavení a odstěhovali si ho k sobě, výroba v Letňanech tak v roce 2013 definitivně skončila.

Příběh Avie ale nekončí – holding Czechoslovak Group koupil v roce 2016 značku i s továrnou a výrobu přestěhoval z Letňan do Přelouče. V polovině roku 2017 pak na trh uvedl nadějný nový model Initia D v celé řadě modifikací a vymezil opatrné plány na roční výrobu v několika stech kusů. O vozidla byl na domácím, tedy československém trhu velký zájem, ale problémem byla cena výroby vozů v na poměry této kategorie nevelkých sériích. Navíc poté, co investor vložil nemalé prostředky do homologace nových Avií na normu EURO6, přišla další změna evropské legislativy na standard EURO6D, což by znamenalo nutnost homologačním procesem projít znova.

V této situaci se majitel rozhodl, že bude pokračovat výroba pouze u speciálů s pohonem 4x4, kterých bude letos vyprodukováno několik desítek. Vedle toho připravuje projekt elektromobilu, o kterém vede pokročilá jednání s vývojářem a výrobcem tzv. powertrainu (kompletu baterií a elektrického pohonu). Novinky na toto téma by se měly objevit v nejbližších měsících. Držíme palce, ať jubilejní 100. narozeniny Avie nejsou posledním kulatým jubileem slavné značky.