Legenda: Opel GT 1900 - Gut Gemacht

Nemá ani osm válců, ba ani sto koní, nejezdí přes dvě stě, a přesto nás tohle žluté kupé totálně dostalo. Když si s původním Opelem GT 1900 dáváme rande na okreskách v okolí hradu Český Šternberk, naše nadšení letí přímo úměrně se rtutí teploměru letošního horoucího léta. Stačí jen sestoupit z dnešního nafouknutého kompaktního SUV o patro níž, abyste zjistili, jak úžasně se mohlo přesouvat před necelými padesáti lety v Opelu GT. A že jen létání je krásnější? S tímhle sloganem prezentovaným při uvedení GT na trh v roce 1968 lze jen souhlasit...

GT. Gran Turismo, tedy velké cestování, zpravidla se sportovním nádechem. A právě model GT se pro značku Opel stal přelomovým. Do jeho uvedení totiž nevyráběla žádný čistokrevný sporťák, pouze nabroušené verze odvozené z běžných vozů. Plány na sportovní auto pro zábavu za volantem začaly nabývat reálných rozměrů s letopočtem 1965, kdy Opel na frankfurtském autosalonu (a dál ještě v Ženevě, Turíně a New Yorku) světu představil designovou studii Experimental GT. A o tři roky později přišel s hotovým sériovým Opelem GT, který mnohým a hlavně zezadu připomínal legendární Chevy Corvette.

Vše ale začalo o něco dřív, na podzim 1962, kdy se v hlavách generalit německé značky Opel, patřící do amerického koncernu GM, zrodila myšlenka na dobře vypadající sportovní vůz v dostupné ceně kolem 10 tisíc marek. Uvadající image Opelu měl zvýšit právě takový vůz, který se záhy začal rýsovat na prknech inženýrů vedených Charlesem M. Jordanem. Nejprve se stanovila „kostra“ vozu s koncepcí motoru vpředu a pohonem zadních kol, přičemž podmínkou byla pohodlná a nízko usazená sedadla, ve druhé fázi návrhu se rodil design karoserie.

Platforma prototypu Opelu GT byla převzata ze sériového modelu Kadett, úpravy podvozkových částí však byly nasnadě spolu s posunutím motoru dozadu v zájmu lepšího rozložení hmotnosti. Už v hlubokých šedesátých letech se tvůrci „gé-téčka“ jali vystříbřit tvary vozu ve stuttgartském aerodynamickém tunelu, načež výsledky ofukování vyústily v úpravy zadní části s typickým „kachním ocasem“. Čisté tvary s důrazem na co nejnižší součinitel odporu vzduchu si navíc vynutily instalaci výklopných světlometů – první verze s hranatými lampami kvůli nízké kapotě a jen 13“ kolům neodpovídala legislativě (reflektory byly příliš nízko nad zemí), přepracované kruhové světlomety s atypickým vyklápěním pákou vedle řazení pak předpisům vyhověly a ještě dodaly Opelu GT další punc originality. Premiéře, která se uskutečnila v září 1968 na frankfurtském autosalonu, už nic nebránilo a záhy po ní se Opel GT začal prodávat podpořen mohutnou reklamní kampaní se zmíněným sloganem: „Jen létání je krásnější.“

Když stojíme vedle nizoučké siluety subtilního kupé, opodál stojící Renault Kadjar vedle něj vypadá jako Hummer H1. Opel GT se tváří asi tak drobně, jako byste ho měli vzít pod paži a odnést. Aby ne, když měří lehce přes čtyři metry a nejvyšší bod střechy od země dělí jen 122 centimetrů. Oblé linie, výrazné díry v kapotě doplněné boulí na pravé straně (kvůli velkému spádovému karburátoru Solex), sklopné světlomety a elegantní záď charakterizují model GT, který se na poměry 60. let minulého století mohl pochlubit skvostnou aerodynamikou s koeficientem odporu vzduchu cx = 0,39.

Do pouze dvoumístné kabiny usnadňují vstup dveře částečně zasahující do střechy, anatomické tvarování vzbuzuje sportovní pocity, které podporuje tříramenný dřevěný volant. Jeho tloušťka, ne větší než průřez vašich tkaniček, sice není nic moc, tvar a hlavně poloha a kolmost vůči nohám však stojí za překvapivě schopnou polohou při řízení na hony vzdálené od kompromisu ve škodováckém „erku“, kde jste volant drželi na plocho jako v autobusu. Na své datum vzniku se kokpit Opelu GT tváří nečekaně moderně včetně masivní palubní desky se samostatnými „budíky“ a orientací na řidiče stejně jako řadicí pákou krásně po ruce. Co na tom, že v zájmu tuhosti karoserie nešlo zadní stěnu vyklápět a do kufru jste tak zavazadla musela městnat kabinou...

Pod kapotou vozu, který pochází ze švýcarské sbírky a koupila ho do svého muzea přímo automobilka Opel, vrněl silnější ze dvou dostupných motorů: označení GT 1900 napoví, že jde o čtyřválcovou devatenáctistovku OHC. Ta z objemu 1897 ccm dokázala vydupat 66 kW, což bylo mnohem slibnější číslo než 44 kW skromnějšího typu GT 1100 s taktéž podélně uloženým, leč menším čtyřválcem OHV kubatury 1078 ccm. A protože náš Opel GT 1900 váží jen 960 kg, nemusí se za dynamiku stydět ani v dnešní turbo-době: na stovku akceleruje během 11,5 sekund, a kdybychom měli k dispozici dostatečně dlouhou ranvej a to srdce, zastavilo by se žluté „gé-téčko“ s černými pruhy až u rychlosti 185 km/h!

Silnější GT šlo vybavit také třístupňovým automatem (jinak by ho v USA opravdu nemohli nabízet...), my ale v ruce držíme páku čtyřstupňového manuálu s hodinářsky přesným chodem. Pomalejší synchrony děkují za přesné meziplyny, bez nichž se sportovnější jízda neobejde. Protože tohle auto se jako sporťák nejen tváří, ale také tak funguje! Čert vem gumové brzdy s bubny na zadní nápravě, podstatnější je nízké těžiště blízko středu vozu, sedí se kousek nad asfaltem a v zádech velmi dobře cítíte reakce vozu. Řízení má samozřejmě velký převod, není to ale zas taková tragédie a docela slušně dokáže zprostředkovat situaci, která zrovna panuje pod předními koly. Ani silnější motorizace sice nedokáže vystřelit GT k horizontu, ale o to tady vůbec nejde. Požitek z jízdy se totiž dostavuje v naprosto legálních rychlostech – když stoupáte od Českého Šternberka vlásenkami nahoru, v ostrých zákrutách prakticky neslevujete z plného plynu a povolené devadesátky. Stačí správně najet zatáčku, GT do ní „položit“ a žasnout nad přilnavostí primitivního podvozku. Samozřejmě, že úzké 13“ pneumatiky ani tuhá zadní náprava nedokážou tak spolehlivě vést stopu na rozbité cestě, kvalitní povrch ale dá okusit velmi dobré vyvážení Opelu GT 1900.

Éra Opelu GT trvala nedlouhých pět let, když sympatickému kupátku vystavily stopku americké emisní a bezpečnostní předpisy (za oceán putovalo až 70 % produkce) a omezené kapacity francouzských karosáren pomáhajících s výrobou mateřské německé automobilce. Náklady na udržení produkce se v roce 1973 ukázaly jako příliš vysoké, a tak se Opel GT v srpnu téhož roku odebral na odpočinek. Celkem se sympatických kupátek vyrobilo na 103 463 kusů, přičemž pokračovatelem sportovní linky se u značky s bleskem ve znaku stala Manta, Calibra nebo Speedster. Novodobý roadster Opel GT alias Saturn Sky či Pontiac Solstice vyráběný v USA byl totiž spíš průšvih...

Opel GT se kromě tradičnch verz 1100 a 1900 dočkal i experimentovn: měl se vyrbět napřklad jako targa Aero GT, zkoušely se rovněž varianty selektromotory Bosch o vkonu 88 kW či turbodiesel 2.1/70 kW, znějž pak Opel Diesel Rekordwagen vyprodukoval dva světov a třinct mezinrodnch rekordů. Pro skromnějš piloty Opel vyrobil verzi GT/J smotorem 1,9 litru a spartnskou vbavou.