Land Rover vs. Jeep – Drsný souboj mimo silnice

Dnešní souboj opustí tradiční kulisy a vyrazí do přírody. Kam? Přece kamkoliv, protože oba dnešní soupeři se údajně nebojí ničeho a dojedou kamkoliv. Kdo je ale lepší a spolehlivější a doveze vás klidně i za konec světa?

Vlastně za to může válečná vřava, kdy si armádní důstojníci uvědomili, že se potřebují dostat všude. V červenci 1940 tak americká vláda vypisuje výběrové řízení na lehké průzkumné vozidlo, které konečně pošle do důchodu staré upravené Fordky T. O zakázku mají největší zájem Willys-Overland a American Bantam Car Manufacturing Company, později se připojuje ještě Ford. Už v listopadu dostává armáda zkušební série 70 aut od všech tří výrobců a začíná rozsáhlé testování.

V březnu 1941 pak objednává 1 500 aut všech tří typů a začíná druhé kolo, kde na plné čáře vítězí Willys Quad. Automobil armáda označuje jako GP (general purpose, tedy víceúčelové vozidlo, a podle jedné z teorií tak vzniklo i jméno Jeep, které se podobně vyslovuje). Právě jméno Jeep patří dnes k nejslavnějším, i když oficiálně se následné verze nazývaly stále ještě Willys MA a MB.

Ford asi porážka dráždila, a tak od firmy koupil licenci a k originálním 368 tisícům Willisů přidal svých 277 tisíc aut. Teprve po válce, kterou prý Spojené státy vyhrály i díky Willisu, se výrobce přejmenoval na Jeep a pokračoval ve výrobě aut pro civilní účely – farmáře, lesníky, stavaře a hasiče.

Začátek britské části našeho souboje se datuje také do začátku čtyřicátých let, kdy americká armáda poslala do Británie část vyrobených Bantamů a Fordů GP, aby pomohla jejich vojákům. I v Británii by obdobné auto našlo uplatnění a to nejen v armádním sektoru, nad čímž začali tamní konstruktéři přemýšlet. Jenže na start britské ikony si budeme muset ještě počkat do další kapitoly.

Prvním civilní Jeep CJ-2A (zkratka znamenala Civilian Jeep – civilní Jeep) se objevil hned v roce 1945. Stejně jako vojenská verze i nový civilní exemplář projel všude, jen se už lakoval i do jiných barev než typické zelené. Spoléhal na silný motor a tuhé nápravy, pořád se ale snažil být lehký. Nástupce CJ-3A dostal ještě robustnější zadní nápravu, aby vzrostla nosnost, verze 3B zase silnější motor Hurricane. V roce 1953, kdy byl uveden, koupila Willys společnost Kaiser-Frazer.

Rok 1955 znamenal uvedení modelu CJ-5 s typickými zaoblenými blatníky, většími rozměry a také lepším komfortem pro cestující. Rok nato přišla na trh verze CJ-6 s větším nákladovým prostorem. Od roku 1965 dostaly Jeepy konečně také šestiválcové motory s dvojnásobným výkonem, od roku 1978 se přidaly i motory AMC V8. V modelové nabídce byl i pick-up, kombík Willys Wagon a později i velký Wagoneer s možností automatické převodovky a nakonec později i slavný Cherokee. Tradiční řada CJ se dostala do centra pozornosti v roce 1976, kdy se ukázal nový CJ-7. Ten mohl mít i odnímatelný hardtop, dost lidí si zase sundávalo dveře. Poptávka byla obrovská, a tak musel novému typu uvolnit místo ve výrobě i letitý CJ-5.

Pojďme se přenést přes oceán zpět do Británie, která je na tom v poválečné situaci celkem bídně. Země se musí vzpamatovat ze škod, protože, i když přes ni nepřešla fronta, německé bombardování těžce poničilo zdejší průmysl. Konstruktér automobilky Rover Maurice Wilks si uvědomuje, jak jsou na tom těžce třeba zemědělci, a přemýšlí proto nad autem, které by jim pomáhalo pracovat na poli, kde by zastoupilo traktor, a současně mohlo posloužit i jako osobák, protože na obojí tito lidé zkrátka nemají.

Jenže to znamenalo postavit auto, které je schopné v terénu, jako jsou ty Jeepy, co do země dorazily z Ameriky, a které pár farmářů už stejně místo nedostatkových traktorů používá. A tak bere klacek a na pláži do písku kreslí návrh prvního anglického Jeepu, který by si v Británii vyráběli sami a v dílně následně vytváří první prototyp nazvaný kvůli schopnosti jezdit i v terénu Land Rover. Přezdívá se mu Centre steer, protože měl tehdy ještě volant uprostřed. Karoserie je ze slitiny na výrobu letadel přinýtovaná na rám podvozku a natřená na zeleno, aby se zbytky z letecké výroby zužitkovaly. Když se na prototypu vychytaly nedostatky a řízení se kvůli nepraktičnosti přesunulo klasicky do strany, byla v Solihullu v roce 1948 zahájena výroba první série, tradiční továrna v Coventry byla totiž zničená.

Na rozdíl od Jeepu měl Land Rover dveře, rezerva byla na kapotě, ale čelní okno se také dalo sklápět. O rok později se prodává i prodloužená sedmimístná verze Station Wagon. V roce 1952 se objevil silnější dvoulitr, později verze s prodlouženým rozvorem. Další modernizace v roce 1958 bývá označována jako Series II a v roce 1971 pak dorazila Series III a otřískaný ale nesmrtelný Land Rover se postupně stává inventářem v africké divočině.

Od roku 1978 byl Land Rover konečně samostatnou značkou v rámci koncernu British Leyland. Pod jeho vedení se objevují v roce 1983 nové verze označené čísly podle délky rozvoru Ninety (90) a One Ten (110). Modernější karoserie s plochou maskou a jednodílným čelním sklem už vlastně vypadá jako Defender, ale na jméno si zatím musí počkat.

Jeep tedy bylo slavné jméno a modely CJ se prodávaly dobře, přesto značka sáhla ke změně a v roce 1987 uvedla model Wrangler první generace YJ, který nabízel více komfortu. Karoserie sice model CJ výrazně připomínala, ale technika měla blíž k Cherokee XJ. Z něj mělo auto i typické hranaté světlomety, které další generace už nepodědily. Pro AMC ale byl tento model už nad jejich síly, a tak rok po uvedení automobilku prodává Chrysleru.

V roce 1993 se objevuje asi nejslavnější role Wrangleru, když jej ve filmu Jurský Park prohání hladový T-Rex. Mezi roky 1997 až 2006 se vyráběla druhá generace TJ s velmi podobným designem a stále i se sklápěcím čelním sklem a odnímatelnými dveřmi, jen se vrátila kulatá světla typická již pro původní modely Willys CJ. Přitom ale pod podobným vzhledem byla většinou zcela nová technika a uvnitř i mnohem lepší interiér. Od roku 2003 se nabízel i vrchol výbavy Wrangler Rubicon, o rok později prodloužený Wrangler Unlimited. Od roku 2007 se vyráběla třetí generace JK a zase zlepšila snad vše myslitelné.

V Británii jsme se rozloučili v roce 1990, kdy se pracovní řada off-roadu doplňující pohodlný Range Rover (na trhu od roku 1970) a rodinný Discovery (od roku 1989) přejmenovala na jednotné jméno Defender a číselně se označovaly jen jejich varianty rozvoru (90, 110 a 130). Auto střídá různé motorizace, benzinové i turbodiesely (vrcholem je určitě pětilitrový vidlicový osmiválec) a daří se mu prodejně bez ohledu na to, jak je na tom britský automobilový průmysl jako celek.

Land Rover několikrát mění majitele, chvíli je pod BMW. Chvíli zase pod Fordem, ale ať už vedení automobilky mluví jakýmkoliv jazykem, nikdo si netroufne oblíbený a zatím nenahraditelný model zaříznout. Defender zkrátka funguje a pořád slouží jako pracant hasičům, vojákům (třeba i našim), safari parkům, záchranářům, ale dá se s ním i závodit (na Rallye Dakar je upravuje společnost Bowler) nebo jej přestavět na stylovku do nepohody. Svůj Defender má na skotském sídle i britská královna a je to jedno z mála aut, které sama řídí.

Poslední generace Jeepu Wrangler s označením JL se vyrábí od roku 2018 a nový vlastník celého koncernu, italský Fiat, je na ikonu své americké značky právem hrdý. Také Land Rover si uvědomuje, jak jméno Defender zavazuje a že je v podstatě synonymem této automobilky. Už od roku 2010 se vyvíjel nástupce, ale první koncept DC100 fanoušci tak zkritizovali, že automobilka vše zahodila a začala na ně pracovat znovu.

V roce 2016 se tak Defender na chvíli odporoučel bez nástupce. Toho jsme se dočkali až na sklonku minulého roku, a i když svého předchůdce trochu připomíná, je to prostě moderní pojetí klasiky. Zatím si budeme muset počkat, jestli bude slavit úspěch jako novodobé Mini a Fiat 500, nebo půjde o propadák.

Mám teď těžký úkol rozhodnout. Chtěl bych je v garáži oba, Defender 90 v khaki odstínu s plaketkou Camel Trophy s nášlapnými plechy, rezervou na kapotě a se zahrádkou na střeše, kam se po žebříku šplháte pro kanystry a nářadí… Asi bych měl stejně ještě o fous radši první Wrangler, ideální otevřené auto na léto a současně čtyřkolku na zimu, kterou bych si polepil podle oblíbeného filmu. Ostatně ceny Jeepu pravidelně kontroluji a mám i něco, čemu by se dalo říkat plán.

O fous je u mne tedy vítěz Jeep, za pravdu mi dává i statistika celosvětových prodejů a také fakt, že slovo džíp je u nás synonymem pro jakýkoliv off-road, stejně jako všem vysavačům říkáme lux. Vlastně ale tento souboj nemá poražené. Obě ikony žijí dál ve svých nových generacích a obě mají početný tábor fanoušků a svou kariéru na pár let zajištěnou.