Článek
Když se Lancia v sedmdesátých letech rozhodla, že vyhraje titul v rally, šla na to úplně jinak, než kdokoliv před ní. Místo toho, aby upravovala nějaké dobré existující auto, jak to do té doby dělala s elegantním kupé Fulvia HF, rozhodla se postavit auto přímo stvořené pro jediný účel.
Stratos jako takový byl konceptem od Bertoneho, který se představil v roce 1970. Byl klínovitý na podvozku Fulvie a vysoký jen 86 cm. Koncept měl jen tak naznačovat budocnost automobilky, která tou dobou řešila reálné problémy. V rally totiž Fulvia dostávala na frak od silného Porsche 911, sesterského Fiatu 124 Abarth a fantastického Alpine A110. Sportovní ředitel Cesare Fiori vycítil příležitost, jak s konkurencí zatočit, stačilo vymyslet, jaký motor doprostřed Stratosu dát.
Když chcete konkurovat Porsche, tak vás jako první napadne Ferrari. Cesare to měl stejně a sehnal dva sériové vozy Dino 246 GT, vzal je na Col de Turini a nechal testování na továrních jezdcích Sandro Munarim a Raffaelu Pintovi. Výsledkem byly časy blížící se těm, kterých dosahovaly malé mrštné alpinky. Když by se motor dal do speciálního soutěžního auta, bylo by auto rázem konkurenceschopné.
Tak začal vývoj, na jehož konci z Bertoneho konceptu zbylo jen jméno. Každý milimetr Stratosu byl stavěn tak, aby fungoval při soutěži. Všem bylo fuk, jak bude auto vypadat, hlavně když bude funkční. V tlustých dveřích bylo místo na odkládání přileb, přední i zadní kapoty byly sundavací, aby se mechanici snadno dostali k dílům a servis probíhal co nejrychleji. Když byly všechny poznatky hotové, byl povolán Gianpaolo Dallara (ano, stojí za Lamborghini Miura a Espada) aby auto přeci jen mělo nějakou eleganci a aerodynamiku. První start se odehrál v roce 1972.
Původní prototyp byl kratší a bez spojlerů. Šestiválec Ferrari s pětistupňovou převodovkou byl umístěný napříč hned za sedadly. Trakce a jízdní vlastnosti byly nepřekonatelné. Podvozek tvořily dva pevné ocelové nosníky, karoserii nesl trubkový rám. Původní výkon 240 koní byl v roce 1974 zvýšen na 300 koní. Když se aplikovalo vstřikování, dostal se výkon na 330 koní, v národním šampionátu Lancia testovala i přeplňování.
První starty znamenaly odstoupení pro problémy se zavěšením. Munari ale dokázal vyhrát Firestone 1973 a skončit druhý na Targa Florio. Tou dobou Lancia vyráběla povinnou sérii 492 kusů pro homologaci ve skupině 4, plánovala to dotáhnout až na 1000 aut, aby soutěžila ve skupině 3, ale zákazníky si auto při ropné krizi hledalo jen těžko. První oficiální start s homologací, tedy Sanremo 1974 Munari opět vyhrál. Tehdy v barvách cigaret Marlboro, na konci roku, slavila značka první titul. Ten pak obhájila ještě 2x v barvách letecké společnosti Alitalia.
V roce 1977 reagoval Fiat na úspěchy Lancie tím, že by měl převzít žezlo on a nasadil speciál 131 Abarth. Stratosy zamířily k soukromníkům, dobré výsledky ale získávaly ještě další 4 roky. Francouz Bernard Darniche získal se Stratosem 4 výhry v mistrovství světa, poslední až v roce 1981, tedy rok před koncem homologace. Tou dobou už se automobilka chystala na návrat do skupiny B se speciálem 037.