Hlavní obsah

Lancia Delta Martini: Speciální edice legendy na prodej!

Foto: bringatrailer.com

Lancia Delta Integrale? Výtečně. A omezená 400kusová edice Martini 5? Mamma mia!

Občas se stane, že výrobci postaví nějaký vůz za jedním jediným účelem – aby vyhrával závody. Vzhledem k předpisům a homologaci je mnohdy nutné vyrobit také určitý počet silničních verzí závoďáku – a zhruba takhle nějak se ve zkratce zrodila Lancia Delta Integrale. No, a když se „náhodou“ stane, že takovýto ikonický závoďák vyhraje automobilce pět titulů mistra světa v řadě, vznikne potom něco jako tento konkrétní kus – Lancia Delta Integrale Martini 5 Evoluzione, edice omezená na pouhých 400 kusů. A nyní je k mání!

Článek

Dnes by to jen málokdo řekl, ale v osmdesátých a devadesátých letech Lancia zažívala opravdu úžasná léta. Lancia je dodnes jednou z nejúspěšnějších značek v mistrovství světa rallye všech dob – podařilo se jí zvítězit celkem desetkrát! Jen pro pořádek – šestkrát se zadařilo s Deltou, třikrát se Stratosem a jednou s typem 037.

Foto: bringatrailer.com

Lancia Delta Integrale Martini 5 #376/ 400

Tento konkrétní kus z roku 1992 je jeden z pouhých čtyř set vyrobených Delt Integrale, které vznikly v edici „Martini 5“, když se Lancii podařilo zvítězit v Poháru konstruktérů popáté v řadě. Vůz pohání dvoulitrový přeplňovaný řadový čtyřválec, který přes starý dobrý manuální pětikvalt pohání všechna čtyři kola. Zajímavé je, že úplně první majitel této Delty byl až z Japonska. Auto poté strávilo nějaký čas ve Španělsku a následně bylo převezeno do USA, kde je momentálně k prodeji. Nicméně stále je k němu kompletní dokumentace, a to jak ve španělštině, tak i v japonštině.

Edice Martini 5 byla založena na verzi Delta Integrale Evo I, takže jsou tu mohutné hranaté blatníky s výdechy po stranách i v kapotě. Nesmí chybět rychlé pruhy odkazující na tehdejšího továrního sponzora Martini. Na zádi je potom kontrastní nastavitelný spojler. Auto jezdí na původních, a z dnešního pohledu vlastně možná překvapivě malých, 15palcových ráfcích s rozměrem pneumatik 205/50 na všech čtyřech kolech.

Foto: bringatrailer.com

Malá kola mají mimořádně ikonický design

V interiéru pak dle očekávání najdeme sportovní sedadla, ale ne jen tak ledajaká – tahle dělala vyhlášená firma Recaro. Jsou potažena umělým semišem s červenými kontrastními pruhy a pro případ potřeby jsou v opěradlech i otvory pro opravdové závodní čtyřbodové pásy. Když člověk usedne za volant, nejde přehlédnout upomínková plaketa za kulisou řadicí páky. Před ní je pak dobové stereo Clarion – a vy už asi hádáte správně, že přípojku na chytrý telefon bychom tu hledali marně, neboť přehrává pouze kazety.

Skrz tříramenný volant na nás potom hledí klasické budíky Delty Integrale – rychloměr cejchovaný do 240 km/h, otáčkoměr do šesti a půl tisíce a pro malé i velké kluky to nejlepší, ukazatel tlaku turbodmychadla.

Foto: bringatrailer.com

Přístrojový panel byl sice strohý, ale podal všechny důležité informace – tlak turba, tlak oleje atd.

Tachometr ukazuje na ta léta nájezd poměrně skromných 21 tisíc kilometrů, ovšem na investiční auto to není vlastně až tak málo – zdá se, že nejde o tzv. „garážovou královnu“, a to je dobře.

Auto prošlo koncem roku 2019 velkým servisem. Byly nainstalovány nové úchyty motoru, došlo i na nové rozvody, vodní pumpu a hadice, sací potrubí a ukostření baterie. Renovací prošla také kulisa řazení, která už za ta léta byla trochu „unavená“.

Pokud se ve veteránech příliš neorientujete nebo vás na naše stránky přilákal spíš název „Martini“ než „Delta Integrale“, tak vězte, že pro sběratele má tento vůz poměrně velkou hodnotu, a že prozatímní nabídka v online aukci ve výši 112 tisíc dolarů (2,46 milionu Kč) může bez problému ještě vzrůst – bude záviset hlavně na odvaze zájemců a současném majiteli, jakou si stanovil „rezervu“, tedy cenu, od které je ochoten vůz prodat.

Ne, není nejrychlejší na světě. Vlastně nebylo nejrychlejší ani ve své době. Ale má velmi bohatý rodokmen a něco, co se dnes už vidí jen velmi zřídka – má duši, má atmosféru, má takový ten „Faktor X“, něco, co se na autě nedá popsat a nedá se změřit, to člověk musí zažít. Stačí půlhodinová jízda a člověk se cítí jako v pravém závoďáku na rallye. Auta, jako je Delta, jsou velmi bezprostřední, s minimem odhlučnění, skrz řadicí páku vám motor vibruje přímo v pravém zápěstí. Jde zkrátka o přímé propojení člověka a stroje.

Ne, před diskotékou s ním asi zrovna dvakrát nezabodujete, protože pro osazenstvo nejspíš půjde jen o „nějaké staré auto“. Ani s ním netrhnete nový rekord na Nürburgringu. Ale něco nám říká, že na silnici za bílého dne posbíráte více zdvižených palců než v kdejakém uřvaném a vulgárním supersportu.

Načítám