Článek
Dnes jsou sedačky pro děti dokonce přikázány zákonem o provozu na pozemních komunikacích č. 361/2000 Sb. Ten říká, že řidič nesmí přepravovat ve vozidle, které není vybaveno zádržným bezpečnostním systémem, dítě mladší tří let a na sedadle vedle sebe dítě menší než 150 cm. Zákon je ale poměrně složitě definován, takže nejlépe poslouží následující poučka. Pokud v autě povezete dítě menší než 150 cm, jehož hmotnost nepřevyšuje 36 kilogramů, musíte vždy použít dětskou autosedačku. Jakmile dítko povyroste, ale ještě si nejste dostatečně jisti, že mu zapnutý bezpečnostní pás nebude překážet, vždy zvolte bezpečnostní podsedák.
Stejně jako u sedaček, i u podsedáků je lepší si připlatit. Ty levné, polystyrenové jsou potažené obyčejným kusem umělého materiálu a moc nevydrží. Na cestu od babičky na nádraží možná stačí, ale na delší cesty jistě ne. Se sedačkami už je to složitější a dnes si jejich problematiku trochu osvětlíme.
Následující video německého ADAC vám ukáže, jak vypadají testy dětských autosedaček. Vzhledem k tomu, že jde o německou instituci, je i video v němčině.
Pohodlí, ale taky bezpečí
Dětskou sedačku kupujete kvůli bezpečnosti svého dítěte, ale pozor dejte i na jeho pohodlí a taky na materiály, ze kterých je sedačka vyrobená. Jakmile totiž dítku nebude v sedačce příjemně a pohodlně, bude rozmrzelé a zkazí celou cestu vám i sobě. Materiály pak jsou důležité jak co do praktičnosti, tak znovu co do pohodlí. Luxusní materiály jako třeba broušená kůže (ano, i takové dětské sedačky existují) jsou sice velmi hezké, ale čokoládu nebo banán z nich budete dostávat jen těžko. Na druhou stranu v umělých materiálech bude dítěti horko, čímž se znovu dostáváme k té případné rozmrzelosti, o kterou nikdo nestojí.
Před nákupem dětské sedačky byste měli vědět, že se rozdělují do čtyř jednoduchých skupin.
Kategorie 0 je určena pro děti od 0 do 13 kilogramů a od narození do cca 1 roku. Většinou jde o tzv. vajíčka, do kterých se novorozenec umisťuje vždy proti směru jízdy na sedadlo spolujezdce. V takovém případě ale nikdy nezapomeňte deaktivovat airbag.
Kategorie I je určena pro děti o hmotnosti 9-18 kilogramů a od 1 roku do cca 4 let. V tomto případě je možné umístit sedačku ve směru jízdy, ale vždy tak, jak radí výrobce.
Kategorie II je určena pro děti od 15 do 25 kilogramů a od zhruba 4 do 7 let.
Kategorie III je pak určena těm nejstarším dětem od cca 6 do 12 let, výšky 150 centimetrů a s hmotností mezi 22 až 36 kilogramy.
Umístit dětskou sedačku můžete několika různými způsoby, ale vždy se striktně držte rad výrobce. Ideální je, pokud vaše auto má tzv. systém Isofix, díky němuž je správné uchycení dětské sedačky hračka. Jde o systém s normovanými upevňovacími body, které jsou součástí každého vozidla od roku 2006. Díky tomu se dětská sedačka stane pevnou součástí auta, což zvyšuje bezpečnost dítěte při nárazu. Pokud máte možnost ukotvit do auta sedačku pomocí tohoto systému, je to vždy lepší volba než sedačku připevnit jen bezpečnostním pásem. Zhruba 70 % dětských sedaček jištěných jen pásem jsou v autě ukotveny špatně a v případě nárazu sedačka nemusí fungovat!
Jak vybrat tu správnou?
Výběr správné a ideální dětské sedačky vlastně není nic složitého, ale udělejte si na něj dostatek času. V prvé řadě můžeme doporučit, abyste si přečetli testy společností, jako je třeba německý ADAC (obdoba našeho ÚAMK). Tyto nezávislé instituce věnují testům nejen dětských sedaček velkou péči a zohledňují opravdu všechny proměnné od materiálů či výsledků z bezpečnostních testů.
Poraďte se doma! Jakkoliv chcete své dítě na cestách mít v bezpečí, možná nevíte, že ten drobeček je alergický na nějaký materiál, který může být obsažen v čalounění. Když už si pro sedačku půjdete do obchodu, vždy vezměte dítě s sebou. Ty vetší vám pak rovnou řeknou, jestli se jim sedí dobře a někde je něco netlačí. U těch menších musíte spoléhat na své zkušenosti, ale při prvním umístění třeba miminka do vajíčka můžete hned vyzkoušet, jak je taková manipulace složitá. Nechcete přece dítě do auta poutat 20 minut.
Nebojte se utratit i víc peněz. Možná v prodejně vedle sebe uvidíte dvě dětské sedačky, které jsou si podobné jako vejce vejci. Jenomže jedna je i o polovinu levnější. Kterou vybrat? Je pravda, že si u všeho často připlácíme jen za značku, ale levnější sedačky mohou být vyrobené z levnějších materiálů. V případě nárazu pak sedačka může popraskat a dítě nemusí správně ochránit.
A co nákup z druhé ruky? Pokud máte nabídku od blízkých příbuzných, u kterých je jistota, že je sedačka v naprostém pořádku, můžete to zkusit. Pamatujte ale, že použitá sedačka je nějakým způsobem „vysezená“ a vašemu dítku nemusí vyhovovat. V případě nákupu od cizích pak nevíte, jestli sedačka není po nehodě nebo jen pádu na zem a zda pod čalouněním není poškozená. Za těch pár korun úspor ale život vašeho potomka přece nestojí.