Konečně: Špičkový Gordon Murray T.50s oficiálně!

Je tedy dost možné, že nadšence numerologie jsme trochu zklamali, nicméně o to nadšenější budou fanoušci motorsportu. 22. února 1949 se totiž nenarodil nikdo jiný než Nicolaus Andreas Lauda, přezdívaný Niki. Možná tedy nepřekvapí, že celý oficiální název vozu zní „Gordon Murray Automotive T.50s Niki Lauda“.

Niki Lauda byl totiž vůbec prvním závodníkem, který dokázal ve Velké ceně Formule 1 vyhrát s neblaze proslulým „větrákovým autem“, které tehdy pro stáj Brabham navrhnul právě Murray.

Vývoj silniční GMA T.50 a okruhové T.50s probíhal paralelně, takže základní architektura je pochopitelně stejná, ale v určitých (a klíčových) drobnostech se jejich se jejich cesty rozcházejí. „Silnička“ se vyrobí v počtu rovných sto kusů, všech pětadvacet kusů okruhové varianty se začne vyrábět v lednu 2023 hned poté.

Jelikož nás tu všechny nepochybně zajímají technická data a čísla, tak to nebudeme protahovat. Začněme hmotností, neboť právě ta je v dnešním automobilovém světě nejvíce šokující, a dle filozofie Murrayho také klíčová – 852 kilogramů! Jak toho dosáhli se můžeme jen domnívat, je to však o plných 134 kilogramů méně než u již tak dost atletické silniční T.50.

Je evidentní, že s takovou hmotností by vůz jel docela slušně i v případě, že byste do něj nacpali motor ze sekačky. Ale ne – jak víme z minulosti, typ T.50 pohání špičkový 3,9l atmosférický dvanáctiválec. Silniční verze disponuje výkonem 654 koňských sil, u okruhové T50s to je dokonce 725 koní. Jedno je tedy jisté – to auto poletí jako střela! Na závěr si jen připomeňme, že strojovna vyvinutá ve spolupráci s vyhlášenou společností Cosworth točí až omračujících 12 100 otáček!

Tohle monstrum živící se vysokooktanovým benzinem si pomáhá ještě náporovým sáním na střeše, které ve vysokých rychlostech umí ještě nějaké ty koníky přidat, a v podstatě nahrazuje přeplňování turbem či kompresorem. Oproti silniční verzi je tu však ještě zakázkový výfukový systém z Inconelu se ztenčenými stěnami, tento neskutečně lehký a tepelně velmi odolný materiál se využívá například ve Formuli 1. Nové jsou také hlavy válců a vačkové hřídele, to vše je pak spojeno se závodní šestistupňovou převodovkou od firmy X-Trac s řazením pádly pod volantem. Silniční T.50 má potom klasický manuál.

„Podle mě už to dnes lépe udělat nejde,“ prohlásil sebevědomě duchovní otec projektu Gordon Murray, který mluví o tom, že se jedná o řízení ve své nejčistší podobě. „T.50s Niki Lauda nabídne doslova útrobní propojení mezi řidičem, vozem a tratí, a to na takové úrovni, jak se to dnes už nevidí.“

Poměrně překvapivě jsou všechny panely karoserie unikátní pro výhradně okruhovou T.50s a jsou vyrobeny z nové generace extrémně lehkého karbonu, odlehčena byla také okna. Podvozkové díly jako pružiny, tlumiče či zadní stabilizátor byly vylepšeny pro lepší fungování auta při extrémní okruhové zátěži. Světlá výška byla snížena vpředu na 87 mm, vzadu potom na 116 mm.

Výše uvedená věta, že auto lidově řečeno „poletí jako střela“ je samozřejmě značně nadnesená. Ve skutečnosti totiž auto bude na asfaltu sedět jako přisáté – a to doslova. K původnímu větráku o průměru 400 milimetrů, který má i silniční verze, tu přibude mnohem větší zadní difuzor a nové „Delta křídlo“, jehož středová část není rovná, ale špičatá, a při pohledu shora tak profil křídla připomíná písmeno řecké abecedy delta. Má to snižovat odpor vzduchu a optimalizovat přítlačnou sílu.

Když už je řeč o přítlačné síle – celkově dokáže vůz vyvinout přítlak až 1 500 kg, takže ano, teoreticky by mohlo jezdit hlavou dolů. To samozřejmě nezaručují pouze aerodynamické prvky v zadní části vozu, byť tu mají většinový podíl.

Pro aerodynamickou vyváženost mezi přední a zadní nápravou tu jsou vpředu ještě prvky jako prodloužený přední spoiler, NACA otvory v přední kapotě a jakési vertikální „lišty“ okolo předních kol, které pomáhají zvyšovat přítlak na přední nápravě a pomáhají směřovat vzduch k bočním otvorům, které vedou vzduch k sacímu potrubí. Jak můžeme vidět, do lišt před předními koly jsou ještě integrována malá přítlačná křidélka.

I okruhová T.50 si potom ponechala centrální pozici řidiče, nicméně oproti silniční T.50 je T.50s Niki Lauda ve skutečnosti pouze dvoumístná. Důvod je prostý – místo po řidičově pravici tu zabírá hasicí přístroj a vertikální ovládací panel.

„Živě to auto vidím, jak jede po libovolné trati, přičemž člověk sedí přímo uprostřed dění a za ním ta řvoucí, neutlumená V12 – řidičský zážitek bude opravdu něco výjimečného. Poměr výkonu a hmotnosti odpovídá závodnímu prototypu pro Le Mans, takže nabídne přímo spalující rychlost, ovšem díky takto nízké hmotnosti bude měnit směr jako vůz Formule 1,“ neskrývá nadšení Gordon Murray.

Až jedna z pětadvaceti T.50s vyrazí poprvé na trať, věřte, že to bude pořádný zážitek. Každý ze zákazníků dostane služby i servis ušité přímo na míru včetně takzvaného Trackspeed Package, který zahrnuje technickou podporu továrny a veškeré vybavení potřebné pro provoz auta na trati, včetně tankovacího zařízení. Každé GMA T.50s Niki Lauda bude stát 3,1 milionu liber, tedy 93 milionů korun bez daně. Nedá se však pochybovat o tom, že všechny si najdou své majitele, protože tohle auto bude dost možná nejdokonalejší okruhová zbraň této dekády – a možná i pár dalších.