Článek
V posledních letech bychom si pod pojmem „sporťák od Mercedesu“ vybavili nejspíš nízký vůz s velkým osmiválcem a křídlovými dveřmi, který odkazuje na legendu z padesátých let. Nebo možná ten sytě zelený, s menším, avšak paradoxně silnějším osmiválcem, který je dokonalou zbraní do takzvaného Zeleného pekla.
Obojí by dávalo smysl. Když se potom řekne „rotační motor“, vybaví se všem dvě slova – Mazda a nespolehlivost. Jenže historie ukázala, že wankely (jak se rotačním motorům podle jejich vynálezce Felixe Wankela říká) umí být i překvapivě spolehlivý. Tato technologie přitom není výsadou pouze Mazdy, s rotačními motory experimentovali také ve Stuttgartu. Ano, tento futuristický koncept jménem Mercedes-Benz C111 poháněl zpočátku rotační motor. A byť by mu to nejspíš nikdo nehádal, tak dnes tento oranžový zázrak slaví půl století od vzniku.
Mercedes-Benz C111 měl změnit svět, nakonec však „jen“ překonal rychlostní rekord a byl uložen do muzea. Pro posílení image značky však zafungoval skvěle
Je to tak, C111 se původně představila na ženevském autosalonu v roce 1970 – i když ve skutečnosti by mu člověk hádal tak o deset let méně, že? Jen pro upřesnění, tady se bavíme o verzi C111/ II. První verze s římskou jedničkou za lomítkem vznikla o rok dříve. Jenže kromě futurističtějšího designu se novější C111/ II lišil v několika aspektech – obě verze sice měly pod kapotou wankel, ovšem C111/ II měla o jeden rotor navíc, díky čemuž jednotka podávala na 70. léta skvělý výkon 350 koní. Oproti předchůdci to byl nárůst o 70 koňských sil.
Dalším zásadním rozdílem byla zásadně zlepšená aerodynamika, zároveň však překvapivě došlo ke zlepšení výhledu z vozu. C111/ II tedy nebyla zcela prvním Mercedesem, kterému zpíval pod kapotou Wankelův rotační motor – šlo ale o úplně první projekt Mercedesu, jehož design byl navrhován na počítači.
Překvapivé potom je, že od wankelu v Mercedesu přešli k naftovým pětiválcům – nejdříve v následujícím C111/ IID a poté v C111/ III, který pokořil světový rekord na rychlostním oválu Nardo s průměrnou rychlostí 252 km/h.
Už na konci roku 1970 byl potom definitivně čtyřrotorový (!) rotační motor nahrazen poměrně konvenčním a osvědčeným 3,5l V8 z produkčních mercedesů. Je sice pravda, že ve výsledku tedy naftové verze byly ikoničtější (a pravda, také spolehlivější), ale verze s wankelem byly skvělé pro image, neboť dodaly značce jakýsi punc futurističnosti.
Škoda – kdoví, kam až to s vývojem mohli dotáhnout, kdyby se myšlenky drželi…