Koncepce veřejné nabíjecí sítě v Praze podle PRE

Nejvíce elektrifikovaných aut se prodá v Praze – nejenže je tu největší kupní síla, ale především v hustém městském provozu všechny elektromobily i plug-in hybridy nejlépe fungují (o výhodách volného parkování ve všech zónách ani nemluvě). Praha se tak stává centrem elektromobility v Česku, a slouží zároveň jako Petriho miska, v níž se vyvíjí a testuje koncepce veřejné nabíjecí sítě, která se následně rozšíří do celé republiky. Největší podíl práce na rozvoji pražské nabíjecí infrastruktury odvádí Pražská energetika (PRE), právě k nim jsme si tak šli pro odpovědi na otázky, které nás všechny trápí: Jak rychle se rozvíjí veřejná dobíjecí infrastruktura? Jak bezpečně nabíjet doma? A hlavně jak budeme v budoucnu nabíjet, když nemáme dům s garáží a zásuvkou?

„Předpokládáme, že i v budoucnu bude většina nabíjení probíhat v domácím prostředí – tedy v rodinných domech s garáží, kam je elektřina již zavedena,“ otevírá celé komplexní téma dobíjení elektromobilů Pavel Lux, který je v PRE zodpovědný PR, Marketing & Media. Pokud máte garáž, stačí vám zjednodušeně řečeno už jen patřičně dimenzovaný jistič (a nemusí to být hned ten nejvýkonnější) a wallbox a můžete začít pohodlně, a hlavně bezpečně dobíjet. „Pokud nechcete vyhořet, je lepší svěřit vše profíkům, kteří provedou revizi vedení a wallbox odborně nainstalují. Když se na to vrhnete neodborně jako hobby bastler, riziko požáru je poměrně vysoké. Rychlovarnou konvici byste si přeci taky nedělali sami,“ trefně doplňuje Vojtěch Fried, vedoucí oddělení Elektromobilita a Smart City.

Stává se však trendem, že i nově stavěné bytové domy počítají s instalací dobíjecích bodů. „Developeři už dnes ve svých plánech na výstavbu počítají s určitým počtem parkovacích míst, kam může být zavedena elektřina pro potřeby dobíjení. V ceně parkovacího stání je to jen marginální částka,“ uvádí Lux. Elektřina lze zavést i zpětně, ale samozřejmě s podstatně vyššími náklady. Lokálním potřebám pro odběr energie se pak přizpůsobuje místní elektrická síť (například rozšířením stávající rozvodny nebo rovnou stavbou nové, stejně jako se tomu děje v případě výstavby nových kancelářských domů), aby nehrozilo nebezpečí výpadku v důsledku přetížení sítě.

Dalším blízkým tématem je dobíjení firemní – některé společnosti už budují u svých sídel dobíjecí body pro své zaměstnance (ať už pro elektrovozy z firemní flotily nebo pro soukromá auta). „Příkladem může být jedna nejmenovaná banka, která po postupném navyšování od nás má 52 wallboxů a k tomu řídicí software, který dokáže chytře rozdělovat výkon mezi jednotlivé přípojky,“ zmiňuje Lux.

Boom elektroaut už ve skutečnosti začal a rozvoj veřejné dobíjecí sítě na to pružně reaguje, nabíjecí stanice rychle rostou – a to se týká všech provozovatelů. Národní plán výstavby páteřní sítě 500 rychlodobíjecích stanic je v plném proudu, vedle toho utěšeně běží i řada dalších, čistě komerčních projektů. Nové nabíjecí stanice rostou u obchodních domů nebo restaurací, na čerpacích stanicích u hlavních tahů, v rámci dopravních terminálů či administrativních komplexů. PRE jich v Praze a na dalších místech po republice provozuje k dnešnímu dni již 215, další se otevírají s každým dalším týdnem.

Většina lidí se u elektromobilů obává omezeného dojezdu, ale evropský průměrný denní nájezd je kolem 40 kilometrů, takže určitě nehrozí, že budete u nabíječky trávit každý volný večer. „Obyčejná Škoda Citigo-e iV má oficiální dojezd 252 kilometrů, ale v městském provozu s ním najedete víc – já mám osobní rekord 303 km. V reálu tak budete nabíjet jednou, maximálně dvakrát za týden, což je u výkonné DC rychlonabíječky otázka půl hodiny až hodiny,“ vysvětluje na vlastním příkladu Lux.

Pro delší cesty vám pak bude stačit krátká zastávka u rychlonabíječky, abyste nabili energii na poslední porci kilometrů – nejvýkonnější elektromobily zvládnou z rychlonabíječek dobít 100 kilometrů dojezdu za pouhých pár minut. Což je zvlášť pohodlné v Česku, které přejedete za půlden.

Mobilní aplikace pro nabíjení v rámci sítě stanic PRE přináší možnost intuitivního vyhledávání dobíjecích stanic PREpoint na pravidelně aktualizované mapě s detailními informacemi o příslušné stanici včetně její dostupnosti (do budoucna i s možností rezervace). Aplikace rovněž zobrazuje novinky o odstávkách či poruchách a další důležité informace ze segmentu elektromobility. Je dostupná v Google Play i v Apple Store.

Rostoucí počet rychlonabíječek na parkovištích u obchodních domů a v dalších exponovaných lokalitách jste nemohli přehlédnout. Jenže rozsah budování veřejné dobíjecí infrastruktury je daleko širší. „Realizujeme program Metropolitní síť připravený PRE ve spolupráci s pražským magistrátem a jednotlivými městskými částmi. Jeho cílem je výstavba 441 dobíjecích stanic v období let 2020–2022,“ uvádí Lux. Konkrétně jde o:

Právě poslední dva projekty jsou nejzajímavější a v českém prostředí unikátní. „Dobíjení není jen o rychlodobíjení,“ vysvětluje Vojtěch Fried. „Důležité je pomalé rezidenční dobíjení – tedy přes noc u domů. Nakonec ani dnes nejezdíte pořád k benzince a nakupovat, přitom u domu přes noc auta jen nečinně stojí, takže se to přímo nabízí. Pomalé nabíjení je navíc šetrnější k baterii vozu i k dobíjecí infrastruktuře. Naše představa je proto taková, že v budoucnu bude 2/3 sítě tvořit pomalé dobíjení a pouze třetina bude rychlé dobíjení.“

Přístupovým bodem tak mohou být právě trafostanice, kterých je po Praze až 4 000. Ty v sídlištích a dalších obydlených oblastech mohou být poměrně snadno osazeny wallboxy určenými k veřejnému nabíjení. Elegantní řešení! V současné době jich PRE takto provozuje 57, v budoucnu vznikne dalších 43 nabíjecích stanic.

Pro místa v běžné zástavbě je připraveno další elegantní řešení prostřednictvím lamp pouličního osvětlení – ty na rozdíl od dobíjecích stanic nepřekážejí chodcům a elektřina už k nim stejně vede, takže není takový problém upravit je pro potřeby dobíjení. „Na Vinohradech máme pilotních 13 EV-ready lamp, které jsou připraveny pro osazení dobíjecím zařízením. Na rozdíl od běžných lamp do nich jde proud celých 24 hodin a mají vyšší příkon,“ popisuje detaily řešení Lux.

Fried k tomu dodává: „Tento projekt je součástí komplexního řešení nabíjecí infrastruktury v celé Praze, které magistrát hlavního města Prahy připravuje ve spolupráci s distributorem energie PREdistribuce a firmou Technologie Praha, která spravuje městské osvětlení. Mělo by ve finále jít zhruba o 3 000 dobíjecích míst.“

Díky těmto projektům by tak i lidé z paneláků na pražských sídlištích měli mít v budoucnu kde dobíjet, aniž by se tam draze a zdlouhavě musela stavět velká rychlodobíjecí stanice.

Je jisté, že vývoj elektromobilů před sebou má ještě dlouhou cestu, ale už nyní jde o poměrně konkurenceschopný produkt s řadou praktických výhod. A pochopitelně i nevýhodami – všichni dobře vědí, že to není dokonalé řešení pro budoucnost, ale v tuto chvíli je to to nejlepší, co máme.

„Nepropagujeme elektromobilitu jen kvůli byznysu, ale proto, že jí prostě věříme,“ přiznává Lux. „V naší firemní flotile máme skoro 80 elektrovozů. Nedávno jsme nakoupili 35 kusů nových Citigo-e iV (dalších 19 ještě letos dorazí) a hned se staly nejvyužívanějším služebním vozem, protože se s ním příjemně jezdí a bez problémů s nimi zadarmo zaparkujete v centru Prahy. Už ale také víme, že dokážeme šetřit peníze. Servisní i provozní náklady jsou zde výrazně nižší.“

Kromě řidičských a ekonomických výhod jsou tu samozřejmě také ekologické přínosy. Elektromobily nejsou stoprocentně čisté, ale rozhodně jsou efektivnější než auta se spalovacími motory a také úspěšně přenášejí ekologickou zátěž mimo aglomerace. „Tím, že nevypouštějí lokální emise, se zlepšuje kvalita ovzduší v širších centrech měst, a lidem se tak bude snáz dýchat. PRE také veškerou energii do všech dobíjecích stanic nakupuje z obnovitelných zdrojů,“ uzavírá téma Lux.

Dobrá zpráva je, že nabíjecí infrastruktura má před poptávkou ze strany majitelů elektromobilů mírný náskok – nabíjecích stanic roste po republice více, než kolik přibývá elektromobilů. Takže určitě nehrozí, že byste při koupi auta do zásuvky nenašli místo, kde byste ho mohli nabít.