Kia Stonic 1,0 T-GDI: Co přináší navíc?

Ale kdepak, není to všechno jen show na oko bez reálné výhody. Pár centimetrů světlé výšky navíc znamená, že si neodřete nárazník při parkování u obrubníku a snadno překonáte tramvajové pásy a podobné terénní překážky (což je ve městě neocenitelné), vyšší řidičská pozice pak usnadňuje nasedání a přináší lepší přehled za volantem (což je neocenitelné všude).

Model Stonic byl navržen přesně v tomto duchu – Kia vzala model Rio, trochu ho zvýšila, dala mu víc funky design a bylo to. Vnější rozměry jsou tak prakticky stejné (včetně zcela shodného rozvoru), uvnitř je Stonic o chloupeček prostornější (především kufr je o 32 litrů větší, o 180 l při sklopených zadních sedačkách). Pořád se tedy řadí spíše k menším autům, kde by se i malá rodina musela dost uskromnit.

Kabina je také prakticky stejná jako v Riu, to znamená přehledné rozložení, dobrá ergonomie a tvrdé plasty. Dojem vynahrazuje široká nabídka výbavy, která v této třídě stále není tak obvyklá – bezklíčový přístup, 7palcový dotykový infotainment s navigací, bezdrátové dobíjení telefonu, parkovací kamera, vyhřívaná sedadla i volant a sofistikované jízdní asistenty jako nouzové brzdění, udržování jízdy v pruhu nebo automatické přepínání dálkových světel. Totéž samozřejmě naleznete i v Riu…

Shoduje se i nabídka motorů, která čítá pouze benzinové jednotky. Začíná se s atmosférickými čtyřválci 1,25 l (84 koní) a 1,4 l (100 k) – ten silnější je za příplatek rozumných 20 tisíc určitě lepší volbou, v případě potřeby ho navíc můžete mít i s měničovým šestistupňovým automatem (za dalších 30 tisíc). Vrcholem je pak přeplňovaný litrový tříválec s výkonem 120 koní (za dalších 30 tisíc navrch) a hlavně masitějším a snadno dostupným točivým momentem, který dopřeje Stonicu solidní dynamiku ve městě i mimo něj, aniž byste na plynovém pedálu museli stát jako na rýči.

Když ho ale podržíte pod krkem, hezky u toho chraptivě vrčí jako správná půlka šestiválce. Stonic navíc předvádí solidní jistotu v zatáčkách, které zvládá projíždět bez větších náklonů a jakéhokoliv jiného dramatu. Tužší podvozek však přináší na městských površích s kostkami, retardéry a mimoúrovňovými kanály taky dost natřásání. Inu, něco za něco…

Při běžné jízdě ale působí Stonic docela relaxovaně a pohodlně. Motor většinou jen tiše vrní a na každých sto kilometrů spolkne jen nějakých šesti litrů. Atmosféru klidu pak dotváří příplatkový sedmistupňový dvouspojkový automat (plus 40 tisíc), který většinou řadí hladce a neznatelně. Při manévrování v nízkých rychlostech však umí být také docela nervózní a občas motor vytáčí skoro až zbytečně, což doprovází tradiční chraplák tříválce (zvlášť za studena).

Upřímně, dost bychom přemýšleli, jestli za tuhle kombinaci (nejlepší motor, automat, nejlepší výbava) chtěli vysolit přes půl milionu korun – za ty peníze není tak neprůstřelná, jak bychom očekávali. Daleko větší smysl dává skromnější kombinace 1,4 + manuál + střední výbava Exclusive, která se vejde pod hranici 400 tisíc korun, což je velmi konkurenceschopná cenovka.

Pokud ale chcete šetřit, dělejte to pořádně – technicky prakticky shodné Rio vás bude stát o 60-80 tisíc méně, takže si dobře rozmyslete, jestli by vám přeci jen nestačil normální hatchback. Je sice méně cool a sedíte o pár centimetrů níž, ale práci odvede stejně dobrou a laciněji.

A pokud chcete rozhazovat za drahou motorizaci a prostopášnou výbavu, podívejte se raději nejdřív do ceníku modelu Ceed, kde nejspíš najdete daleko zajímavější nabídku za větší a propracovanější kus auta. Stonic je sice povedené auto, které vás nebude ničím štvát, ale v rámci nabídky Kia nepřináší oproti konvenčním sourozencům kromě výraznějšího designu nijak zásadní výhody. Ostatně jako většina podobných crossoverů…

Testované provedení stálo pořídíte za ceníkových 504 980 Kč, ale jde skutečně o vrcholné provedení. Ceník Stonicu začíná na 339 980 Kč a rozumné auto pořídíte zhruba za 400 tisíc korun.