Článek
První generace technicky příbuzných modelů Hyundai i30 a Kia Ceed ukázaly, že zavedené evropské značky musí brát Korejce vážně. S druhou generací se tak Kia snažila uhladit detaily a posunout model konkurující Focusu a Golfu (a také Octavii) do hodnotnější kategorie trhu.
Značka také láká na stále unikátní sedmiletou záruku s limitem 150 000 km, takže ještě lze narazit na auta, která jsou sice na trhu ojetin, ale záruka se na ně stále vztahuje (i když její platnost před koupí vždy ověřte, bylo tam několik omezení). Od toho si Kia slibovala hlavně to, že zlepší zůstatkovou hodnotu vozů na trhu a zvýší jejich atraktivitu.
A svým způsobem se to daří, i když slušné hodnotě ojetých vozů Kia nyní pomáhá i opravdu spolehlivá technika. Značka zkrátka musela tu záruku něčím podpořit a nedovolila si kvalitu periferií oholit na naprosté minimum, což třeba koncern Volkswagen (ale i Mercedes nebo BMW) místy až přehání. Takže zatímco v novém bavoráku máte po 40 000 km už druhé vstřikovače, Kia má po 300 000 km zpravidla ještě původní.
Ceny se docela drží
Na test jsme si v Auto ESA půjčili Kiu Ceed ve verzi kombi SW. Auto z roku 2013 mělo pod kapotou diesel 1.6 CRDI o výkonu 94 kW a šestistupňovou manuální převodovku. Za velmi slušně vybavený vůz s nájezdem necelých 129 000 km chtěl prodejce v době testu 190 000 Kč.
Kombíky SW s motorem 1.6 CRDI patří mezi nejžádanější ojetiny. Pokud je vůz ještě v záruce, bude si velice dobře držet cenu. Výhodou je i poměrně nízká rizikovost
Na inzertním portálu Sauto.cz je nyní v nabídce zhruba 300 Ceedů druhé generace. Ceny začínají u 120 000 Kč. Poměr kombíků a hatchbacků je vyrovnaný, mírnou převahu mají benzinové motorizace. U kombíků je ale častější nafta. Kdo by chtěl automat, moc ne výběr nemá a prodává se aktuálně jen pár kusů.
Rozpočet 200 000 Kč by měl zaručit slušně vybavený naftový kombík, případně kus se skromnou výbavou, ale poměrně nízkým nájezdem. Tříletý Ceed s dieselem a v kombíku bude stát kolem 270 000 Kč. Na verzi s automatem potřebujete minimálně 240 tisíc korun.
Technická příbuznost s i30 se projevuje i při jízdě a obě auta se chovají dost podobně. Hračky jako nastavitelný účinek posilovače jsou spíše zbytečnosti. Kdo si ale na jízdním projevu potrpí, možná ocení zadní nezávislé zavěšení, většina konkurentů s výjimkou Focusu má vzadu už u základních motorizací vlečenou nápravu.
Ceed je ale spíše klidný a pohodlný, než aby řidiče bavil. Nejezdí špatně a na kvalitních pneumatikách a s podvozkem v dobrém stavu umí být velmi rychlý, ale tohle auto má nejraději, když se usadíte na dálnici u 130 km/h na tempomat. Jestli chcete vymetat okresky, kupte si ojetý Ford Focus.
Ceed špatně nejezdí, a díky nezávislému zavěšení vzadu mu na rozbité silnici neustřeluje zadek. Ale nejlépe se cítí na dálnici a při ustáleném tempu
Mně osobně více sedí řešení interiéru Kia než to u i30, ale asi hlavním důvodem je to nepříjemné modré podsvícení Hyundai, zatímcio Kia má pro mě příjemnější oranžové a bílé, které jde navíc dost ztlumit. Ve standardu je pak přípojka na USB a rádio nemá problémy přechroustat různé hudební formáty. Automatická klimatizace ale není standard, spousta základních verzí ji nemá.
Na praktičnost si asi nikdo stěžovat nebude a zejména ve verzi SW je Ceed dostatečně prostorný, aby oslovil i rodiny, které pokukují po Octavii v kombíku. Na rozdíl od Octavie ale Ceed nikdy nebyl ve verzi s pohonem všech kol a vrcholem byl jen motor 1,6 l. Jak si ale hned ukážeme, technika je dostatečná a hlavně spolehlivá.
Benziny nejsou žádný zázrak
Naprostým základem byla benzinová atmosférická čtrnáctistovka MPI, která se dodávala hlavně do základních verzí, svého času s cenou pod 300 000 Kč. Jejích 100 koní a 137 Nm stačí na mezivesnický či příměstský provoz, ale verze prodávaná do června 2015 už dost majitelů potrápila rozpadem malého katalyzátoru (provoz na špatný benzin se studeným motorem, motor si pomáhá velkým obohacením směsi) a spotřebou oleje. Lepší je až pozdější verze, kterou poznáte podle snížení objemu z 1 396 na 1 368 cm3. Pokud má tedy Ceed v techničáku objem 1 368 cm3, už není třeba se ho bát.
Je škoda, že Kia Ceed nemohla mít nějaký slušný benzinový motor. S přimhouřením oka lze doporučit jen atmosférickou 1.6 GDI a ta s naloženým autem moc nepohne, nebo pak bere 8,5 litru, když chcete, aby jela
Dynamicky zajímavější je atmosférická šestnáctistovka GDI s přímým vstřikem, ale ta zpočátku trpěla na hromadění karbonu na ventilech a pístech, jak se čeští důchodci bojí šlápnout na plyn a odmítají tankovat aditivovanou stovku. Kdo motor pravidelně venčil s plynem na podlaze v levém dálničním pruhu, neřešil spotřebu a měl firemní kartu ke značkové pumpě, tomu vydržely sací kanály čisté.
Pro atmosférické motory 1.4 MPI a 1.6 GDI platil servisní interval na 30 000 km nebo jeden rok, takže služební auta z operáků s většími nájezdy dala malé čtyřlitrové olejové náplni pořádně zabrat. Soukromníci ale obvykle víc než 20 000 km za rok nenajedou, i když to je také pro olej už hodně. Měňte po roce nebo maximálně 15 000 km, klidně i dříve (u 1.6 GDI klidně po 10 000 km). A tankujte aditivovaný benzin, ideálně s vyšším oktanovým číslem. Fakt to těmhle motorům dělá dobře.
Ergonomicky je vše v pořádku. Uvnitř to působí spíše německy než asijsky. Z pohledu lidí zvyklých na volkswageny je to dobrá zpráva
Motory 1.0 a 1.6 T-GDI jsou ještě zatím docela nové a za těch pět let na trhu není k dispozici dostatečný vzorek informací, ze kterých by šlo vyvozovat, zda tyto jednotky trpí na nějaký vážný systémový problém. Spíše počítejte s klasikou přímovstřikových přeplňovaných jednotek: zanesenými sacími ventily a kanály karbonem a rovněž zrychlenou degradací oleje.
To vše může vést k nadměrnému opotřebení motoru, zvýšené spotřebě oleje, samozápalům a pak ke zničení motoru. Ale pokud jezdíte včas pro nový olej (nejpozději po roce nebo po 15 000 km) a tankujete kvalitní aditivovaný benzin, ideálně s vyšším oktanovým číslem, není důvod, aby tyto jednotky nevydržely.
Vzadu je místa dost (pokud si tedy řidič nepoloží sedačku jak u zubaře). Stejně tak je zcela dostatečný i kufr. Praktičnosti nelze nic vytýkat
Věci jako turbodmychadla či vysokotlaké palivové pumpy u vozů Hyundai a Kia systémově nezlobí, takže úplně zakázat tyhle motory nemůžeme, ale spíše si dejte pozor na auta z operativních leasingů, která naběhala za rok vysoké porce, pravděpodobně na špatný benzin (do auta na operák bude těžko někdo dobrovolně tankovat aditivovanou stovku).
Pro motor 1.0 T-GDI je předepsána výměna oleje po 15 000 km nebo jednom roce (ve ztížených podmínkách po 7 500 km nebo 6 měsících), což snad vozy na operativní leasingy dodržely. Těch 3,9 litru oleje zdegraduje v malém turbomotoru poměrně rychle. Jednotka 1.6 T-GDI má stejný interval (pro ztížené podmínky 5 000 km nebo 3 měsíce) a 4,6 litru oleje.
Nejlepší malý diesel je tady
Z benzinových motorů v Ceedu ale obecně lidé moc nadšení nejsou. Naproti tomu nabídka dieselů představuje jednu z nejlepších možností na trhu ojetin v této kategorii. Lepší malý diesel budete jinde hledat těžko.
Tohle je asi nejlepší malý diesel na současném trhu. Jistě, úplně bez rizika není, ale v porovnání s konkurencí představuje asi nejbezpečnější koupi. Skvělý je s klasickým automatem
Menší motor 1.4 CRDI ujde, ale na Ceeda dynamicky moc nestačí. Provozními náklady a spotřebou se pak od lepší a hlavně silnější šestnáctistovky vůbec neliší, takže pokud si to můžete dovolit, hledejte raději motor 1.6 CRDI. Jede slušně, nekazí se a s manuálem umí jezdit za pět litrů.
Olejová náplň 5,7 litru v obou motorech překvapivě dobře snáší natahování výměn na 30 000 km nebo dva roky, ale i tak bychom se raději přiklonili ke zkrácení na rok, maximálně 20 000 km (raději ale 15 000 km, pokud jezdíte často krátké trasy, či naopak po dálnicích neustále s plynem na podlaze).
Bazarovka jezdila prakticky jen v režimu město/dálnice. Ale denní průměr šlo s přehledem udržet u pěti litrů na 100 km. Verze s automatem bude brát tak o litr víc
Vstřikování tady nezlobí, filtry pevných částic vydrží přes 300 000 km a jen někdy odejde oxidační katalyzátor okolo 200 000 km, který se bohužel musí měnit v celku s DPF. A to do toho zahučíte tak za padesát tisíc plus práce. Jestli ale jezdíte hodně, možná to za to riziko stojí. Periferie jsou totiž jinak spolehlivé a na rozdíl od jiných dieselů vám nezkolabují rozvody nebo vám motor po 120 000 km nevyndá ventil do válce, jak to umí koncernová tédéíčka. Výhodou je i obyčejný pevný setrvačník.
Naprosto skvělý je tenhle motor se starší verzí měničového automatu (verze 94 kW do června 2015), se kterým sice bude jezdit tak za 6,5 litru, ale lepší rodinné auto s malým dieselem a automatem fakt nenajdete. Podmínkou je ale péče, takže pokud budete měnit olej v motoru každý rok a v převodovce jednou za 60 000 km nebo po třech letech, najede tahle Kia klidně půl milionu km, spíše i víc.
O dvouspojkové skříni 7DCT se ještě nestačilo rozšířit dost strašidelných historek, které kolují o malém koncernovém DSG. Servisy říkají, že takové potíže s dvouspojkovým automatem Kia/Hyundai nejsou, ovšem v nějaké starší ojetině to prostě bude drahé riziko.
Kvalita zpracování je slušná a krom pátých dveří a nešťastné plechové nádrže tahle Kia nerezne. Proto raději auto prověřte pořádně zespodu. I málo jetý kus, pokud stál pravidelně venku v mokré trávě, může být zespodu už nepěkně okyslý. Podvozek je ale bytelný, elektronika nezlobí a celkově se jedná o opravdu slušné a kvalitní auto. Obvykle se řeší jen spotřební věci jako brzdy a občas nějaké hučící ložisko. Tlumiče vydrží hodně přes 200 000 km.
Celkové hodnocení: Kia Ceed 1.6 CRDI
Druhá generace modelu Kia Ceed patří mezi nejlepší a hlavně nejspolehlivější auta ve své kategorii na trhu. Navíc můžete mít štěstí a ještě sehnat auto v tovární záruce, i když musíte ověřit, jestli stále platí. Asi bychom si dovedli představit lepší auta s benzinovými motory, ale jestli nutně potřebujete či chcete diesel, nic lepšího a spolehlivějšího zřejmě nenajdete. Pokud se budete starat, tohle auto vydrží ještě opravdu dlouho.