Kei cars – kapesní autíčka z Japonska

Pojem kei car se dá volně přeložit jako lehké auto. Samostatná automobilová třída má řadu specifik, která se postupně rozvíjela. Vše začalo v červnu roku 1949 – tehdy mohlo být kei auto dlouhé nejvýše 2 800 milimetrů, široké 1 000 milimetrů a 2 000 milimetrů vysoké. Objem čtyřdobého spalovacího motoru mohl být nejvýše 0,15 litru a u dvoudobého motoru jen 0,1 litru. Tomu říkáme skutečný „downsizing“.

V roce 1950 mohla délka vzrůst na 3 000 milimetrů a šíře na 1 300 milimetrů, přičemž výška zůstala zachovaná – 2 000 milimetrů. U čtyřdobých spalovacích agregátů se objem směl zvětšit na 0,3 litru a u dvoudobých spalovacích motorů na 0,2 litru. Rok 1955 znamenal změnu předpisů pouze pro motory – čtyřdobý spalovací motor mohl mít nejvyšší objem 0,36 litru, zatímco u dvoudobého vzrostl na 0,24 litru.

Od roku 1976 mohl mít kei vůz maximální délku 3 200 milimetrů, šíři 1 400 milimetrů a výšku tradičních 2 000 milimetrů. Nejvyšší objem motoru se pak sjednotil na 0,55 litru. V roce 1990 mohla kapesní auta vyrůst do délky nejvýše 3 300 milimetrů, ovšem šířka a výška zůstala zachovaná podle předchozích předpisů z roku 1976. Podstatnou změnou bylo povolení k navýšení objemu motoru na 0,66 litru, ovšem s omezením výkonu na maximálně 47 kW, tedy přesně 63,9 koně – což zaokrouhlujeme na 64 koní.

Poslední změna se udála v říjnu roku 1998. Nejvyšší povolená délka opět vzrostla – tentokrát na 3 400 milimetrů, šíře na 1 480 milimetrů a výška zůstala stále stejná – 2 000 milimetrů. Předpisy pro motorizace také neprošly změnami, proto si v originálním kei caru užijete maximálně 660 kubických centimetrů a výkon 64 koní.

A co za nákup kei auta dostanete? Japonské úřady nabízejí zajímavé daňové úlevy, slevy na poplatky, pojištění nebo hodně rozmanité možnosti parkování. Svými rozměry se vozy vejdou do těsných uliček, projedou úzkými pruhy a odstavíte je klidně do „stojanu na kola“. Kei cars jsou rozličná auta všeho druhu. V podstatě si v této třídě můžete koupit rodinný vůz, sporťák, off-road nebo jiný užitkový automobil. Kapesní auta můžete potkat i v různých pracovních mutacích – od dodávky po popelářský vůz. Podívejte se sami na výběr z několika kategorií.

Honda S660 je ryzím zástupcem sportovních kupé, protože má motor o objemu 0,66 litru se dvěma vačkovými hřídelemi umístěný hned za řidičem. O řazení se stará buď šestirychlostní manuální převodovka nebo v Japonsku populární variátor CVT, který navíc nabídne možnost řazení pádly pod volantem. Zavěšení obou náprav je nezávislé a brzdové kotouče mají průměr 260 milimetrů. Vpředu vůz obouvá 15palcové pneumatiky o rozměru 165/55 a vzadu mají své místo 16palcové s rozměry 195/45.

Suzuki Spacia Gear je všestranným MPV, které Japonci smrskli do legálních rozměrů kei auta. Variabilní a vysoce modulární vůz se prodává ve verzi s pohonem dvou nebo všech čtyř kol, ale také v hybridní verzi s turbem. Sedadla jsou sklopná, k autu se nabízí nespočet praktických doplňků a příslušenství, takže z něho můžete mít outdoorového drsňáka, přepravník pro psy nebo kamaráda k výletům za sluncem. Díky všem aspektům má hybridní provedení homologovanou spotřebu necelé 4 litry na sto ujetých kilometrů.

Toyota Pixis Truck je malým nákladním autem, které se nabízí se dvěma typy motorů (výkon 46 a 53 koní, točivý moment 60 Nm), pohonů (4 x 2 a 4 x 4) a dvěma převodovkami (automatická i manuální). Jelikož jde o užitkový vůz, sází japonská Toyota na přepravní parametry. Nízkou nákladovou hranu 660 milimetrů doplňuje užitečná délka valníku až 2 030 milimetrů. Abyste měli představu – vůz efektivně pojme až 40 kanystrů s objemem 20 litrů. Maximální užitečné zatížení je pak homologované na 350 kilogramů.

Hledáte pohodlné japonské mini auto pro každý den? Automobilka Subaru jedno takové nabízí. Jmenuje se Pleo Plus a jak bývá u výrobce se širokým portfoliem čtyřkolek zvykem, i tento vůz se prodává s pohonem všech kol. Motor auta má jednu technickou zvláštnost, a to vodou chlazený EGR ventil. I když je Subaru Pleo Plus malé, nejde o žádný odfláknutý kus typu Tesla Model 3.

Karoserie kei auta je lehká, pevná a má nízký aerodynamický odpor. Ani s výbavou na tom není japonský prcek nijak špatně – nabídne například diodové světlomety nebo navigační systém. S nejekonomičtější verzí jste schopni se dostat na spotřebu pod tři litry na sto kilometrů, což je velmi slušné.

Víte, jak si Japonci představují dokonalé kei SUV? Podívejte se na Mitsubishi Ek Cross a pochopíte. Ano, Japonsko má hodně odlišnou kulturu, pokud ji budeme srovnávat s tou naší. Tahle krabice od bot jde v současném designovém jazyku automobilky Mitsubishi, takže vypadá téměř jako crossover Eclipse Cross, který narazil v rychlosti 150 kilometrů za hodinu do zdi – z obou stran.

Na druhou stranu je auto neskutečně variabilní, nabídne mnoho přihrádek na různé předměty a kupu bezpečnostních systémů. Jak bývá u SUV zvykem, nechybí tu ani možnost pohonu 4 x 4. Aby byl vůz v provozu čistější, přitakává spalovacímu agregátu ještě elektromotor s výkonem 2,7 koně. Zní to sice legračně, ale spotřeba paliva na sto ujetých kilometrů jen těsně převýší hodnotu tří litrů – u nejekonomičtější verze.

A co si myslíte o autech do kapsy vy? Měly by se tyto vozy prodávat i u nás? Vidíte v nich přínos? Dejte nám to vědět prostřednictvím naší ankety!