Hlavní obsah

Kdysi slavný český závodní okruh znovu ožil a my byli u toho

Foto: Veronika Špundová

Czechring má své roky slávy patrně za sebou, ale přesto zde tradice závodění naštěstí neumírá

Poslední srpnový víkend byl ve znamení závodění, a to nejen tím, že se konala jubilejní 50. Barumka. Rychlá kola se točila rovněž v Bělé pod Bezdězem nebo na hradeckém Czechringu, který po více než rok trvající pauze znovu ožil. Toho jsme využili a rozvášnili v rámci volných jízd našeho motorového parťáka z dílen německého Volkswagenu. Jdou tedy Golf GTI a technický okruh k sobě?

Článek

Poslední prázdninový víkend se fanoušci motorsportu rozhodně nenudili, jelikož Zlín a okolí ovládl jubilejní 50. ročník Barum Rally, kde se vzduchem linula nejen vůně spáleného paliva či gum, ale také karambolů. Šlo o rally se vším všudy, kde opět zvítězil Jan Kopecký, avšak nebyl to jediný republikový motoristický počin.

Foto: Veronika Špundová

Víkendovou závodní seanci měli nejen profíci ve Zlíně, ale také amatéři v Bělé nebo Hradci

V Bělé pod Bezdězem, kde jsme nedávno získali zlatý pohár s Pumou ST, se konal amatérský počin Czech Rallye Cup lákající na okruhové řádění. Mimo toho se svého vyžití dočkali taktéž fanoušci veteránů, jelikož například v Třeboni proběhla výstava Veteráni na zámku spojená s ukázkou historických vozidel. Zároveň se konalo dostaveníčko amerických vozů nazvané Hradecká V8. Mimo klasických mustangů, camar, ramek a chargerů zde byly k vidění rovněž veterány nebo velmi zajímavé mašiny včetně SUV limuzíny, masivního Fordu F-650 s dieselovým motorem 7,2 litru, karavanu Airstream a několika dalších obyťnáků.

Nás však zlákal autodrom Czechring, tedy místo, které ještě před několika lety bujelo slávou a kam se sjížděli špičkoví piloti z celé republiky. Rovněž je tomu více než rok, co se zde konala nějaká oficiální jezdecká událost…

Foto: Veronika Špundová

Czechring po dlouhé pauze znovu oficiálně otevřel své brány veřejnosti

Snahy o zachování této motoristické tradice se však nevzdává komunitní spolek RallyHK, který sem tam vybojuje úspěšné povolení k pořádání závodů, načež vznikne jedna z vrcholových událostí roku v rámci amatérské rally. Jak to na akci vypadalo a co o trati soudí samotní jezdci? To jsme osobně zjišťovali na místě v doprovodu splašeného Golfu GTI Clubsport.

I přes silnou konkurenci v podobě dalších automobilových akcí se na Czechringu sešlo téměř 50 závodníků v různých autech – od starých felicií přes caterham až po Opel Adam R2 či Mitsubishi Lancer Evo. Tedy bylo na co koukat, zvláště potom na všelijaké domácí zlepšováky typu výfuk vyvedený z kapoty.

Foto: Veronika Špundová

K vidění byl automobilový mix, a to od felicií přes caterham až po upravené závoďáky

Akce byla koncipována i jako rodinná sešlost doplněná o charitativní sbírku. Největší zájem budila samozřejmě auta – některá krásná, jiná hlučná, další svou stavbou výjimečná. Samotné rally se neslo v duchu klasických měřených kol, ovšem s tím rozdílem, že zároveň startovaly dva vozy, přičemž každý z nich jel svoji vlastní oddělenou stopu. Diváci tak mohli sledovat nepřímé souboje bez hluchých míst na trati. Zkrátka pořád se někde něco dělo.

Foto: Veronika Špundová

Díky duálnímu okruhu se na trati pořád něco dělo

Nejatraktivnější částí byl přejezd přes most, kde se několik závodníků odvážilo dupnout na plyn a vzletět. Kdo svět amatér rally zná, jistě mu není cizí jméno Miloš Feigl (Evo IX). Tenhle chlapík prakticky vždy dělá show, a díky svému nadupanému lanceru dokáže předmětný úsek doslova přeplachtit. A rozhodně nebyl jediný, kdo si ten den zpíval „I believe I can fly“.

Když nastala (od)polední pauza, málokdo odešel do stánku pro něco na zub. Dle plánu se totiž otevřely cirka hodinu trvající volné jízdy plné exhibice. Co to znamenalo? Zadokolky svištěly bokem, závodníci úmyslně jezdili tak, aby z jejich výfuků šlehaly plameny a nenudili se ani matky, otcové i děti, kteří postupně nasedávali na místa spolujezdců do závodních speciálů a v rámci bezplatného programu se nechali svézt… No kdo by v tu chvíli pomyslel na jídlo nebo pivo? Takřka nikdo.

Foto: Veronika Špundová

Miloš Feigl je známý showman, který takřka nezná strach

Rovněž my nepospíchali ke krmítku, nýbrž pro Volkswagen Golf GTI Clubsport. Jeho test, v němž kolega Jánský podrobně vylíčil své dojmy, jsme vám už přinesli, ale co okruh? To zbylo na mě…

Volné jízdy jsou skvělé v tom, že nemusíte jet neustále úplně naplno. Přece jen se bavíme o menší show, kdy si lidé rádi prohlédnou (a poslechnou) techniku v pohybu. U Golfu nás zajímalo především chování elektronické stabilizace v režimu Sport, tedy to, jak moc nám do řízení na dráze budou počítače zasahovat. Přece jen jsme před rokem na ringu drtili Hyundai i30 N, jehož ESC občas zasahovalo až přespříliš.

Foto: Veronika Špundová

Volkswagen Golf GTI Clubsport je sice autem pro každý den, nicméně okruhů se neštítí

Golf pozitivně překvapil. Zejména po zdolání retardéru umístěného u jedné z táhlejších zatáček, kdy se zadní pneumatiky vozu zásluhou vlhké trati příjemně utrhnuly, přičemž elektronika na moment dovolila jízdu ladným smykem. Rovněž práce brzd byla špičková, stejně jako chování automatické převodovky ve sportovním módu, která – a to mi udělalo fakt radost – uměle necukala při každém přeřazení.

Na voze je cítit, jak dobře je odladěná přední náprava zvládající nápor 300 koňských sil a 400 Nm krouťáku. Žádné kopání, skákání, vrčení, klepání nebo jiné pazvuky – přívaly síly pneumatiky pobírají a bez zbytečného prokluzu je přenáší na silnici. Byť jsem nedávno jezdil s vrcholovou R řadou s pohonem 4x4, tak stejně nemůžu napsat, že by šlo o nějak výrazně zábavnější auto. Naopak (a upřímně) bych vám doporučil spíše Golf GTI Clubsport než nejostřejší R.

Foto: Veronika Špundová

Rovných 300 koní na přední kola zvládá GTI s ladností profesionálního tanečníka

Po nějakých pěti až šesti ostrých kolech však bylo na brzdách znát, že potřebují pauzu. Golf, byť jde o GTI, je primárně určen k běžnému provozování, tedy nebavíme se o závodním náčiní. Je to přesně ten typ vozu, co vás komfortně doveze pro rohlíky a umožní nějaké to motoristické vyžití na klikaté okresce či zabezpečené dráze.

Zatímco se chladily brzdy, krátce jsme vyzpovídali jednoho z talentů české amatérské rallye scény – Dominika Nwelatiho. 27letý jezdec sedlá primárně závodní Opel Adam R2 s atmosférickým motorem o objemu 1,6 litru. Z povídání vyplynulo, že Czechring je pro něj dobře čitelný a snadno zapamatovatelný, proto zde sviští takřka k limitům vozu. Přestože jde o technickou trať, nevidí v ní určitý stereotyp typu jízda rovně, retardér, jízda rovně.

Foto: Veronika Špundová

Dominik Nwelati se Czechringu nebojí, proto zde jezdí takřka naplno

Šířka trati není podle Nwelatiho nijak přehnaná, takže se zde jezdci nemusí tolik soustředit na ideální stopu, ale spíše na odhad vzdálenosti, rychlosti a brzdění, což zajisté nahání drahocenné sekundy. Dominik také patří k těm pilotům, kteří v rámci exhibice pro diváky na mostě sešlápnou plyn a vzlétnou.

Tak to byl náš automobilový víkend a co vy? Co jste dělali a na jaké motoristické akce se chystáte? Neváhejte a napište nám do komentářů pod tento článek vaše tipy na budoucí události, výstavy či závody.

Reklama

Načítám