Článek
„Může to vypadat jako bláznovství kráčet přímo do první linie… Ale jen ti, kteří jsou odhodláni, mohou dosáhnout výjimečných věcí. Lidé říkají, že jsem blázen. Já říkám: Děkuji!“ napsala Jessi Combs na svůj instagram. O tři dny později, na den přesně před rokem, zemřela při pokusu pokořit ženský rychlostní rekord. Před pár týdny byla in memoriam zapsána do Guinessovy knihy rekordů jako nejrychlejší řidička světa.
Všude, kam tato věčně rozesmátá blondýnka s ostře řezanými rysy, svítivě bílými zuby a testováním přišla, jí bylo plno. Prvně jsem si jí všiml, když si ji pozval Jay Leno do svého pořadu a posadil ji do Bugatti Chiron. Okamžitě mi totiž připomněla Sabine Schmitz, kterou znají všichni, kteří vědí, co je Nürburgring, nebo alespoň koukali na Top Gear. V té době už se o Jessi mluvilo jako o nejrychlejší ženě světa, protože v říjnu 2013 zvládla atakovat hranici 700 km/h. „Je to vzrušující. A je to obrovská výzva,“ řekla tehdy v rozhovoru pro americký Motor Trend. „Samozřejmě, že bych se někdy ráda stala nejrychlejší závodnicí všech dob, ale je otázkou, zda se mi to povede.“
V Americe ji znali skoro všichni fanoušci rychlosti, protože uměla nejen řídit, ale taky jí to slušelo na kameře a rozuměla autům o poznání víc, než byste čekali. A když říkáme, že uměla řídit, tak to myslíme vážně. Bavila ji nejen rychlost jako taková, ale hlavně offroadové závodění, kterému se věnovala od roku 2011 a ve kterém brala i několik velkých vítězství.
Je s podivem, že se vousatý rekord z roku 1976 povedlo pokořit až po víc než čtyřiceti letech
Jenže offroad závodění je jedna věc a rychlostí rekordy věc druhá. Od té doby, kdy Jessi Combs ochutnala jízdu v rychlostním speciálu po solném jezeře, neprahla prý po ničem jiném, než zlomit absolutní ženský rekord, který v roce 1976 stanovila americká kaskadérka Kitty O'Neil. Té se v roce 1976 povedlo rozjet proudový speciál 824,9 km/h (průměr ze dvou jízd) a Jessi moc dobře věděla, že s trochou snahy by to mohlo klapnout.
Její příležitost přišla v srpnu loňského roku, když mohla konečně opět sednout do speciálu s předlouhým jménem North American Eagle Supersonic Speed Challenger, což vlastně nebylo nic jiného, než překapotovaný stíhací bombardér Lockheed F-104A, který měnil pravidla v dobách studené války. Tohle monstrum s proudovým motorem zpomalovaly dvě sady padáků a vysokorychlostní vzduchové brzdy, které byly originální výbavou z letadla.
Televizní moderátorka, závodnice a tak trochu dobrodruh
Jestli vás zajímá víc, tak mi dovolte jeden odstavec. Letadlo Lockheed F-104A s výrobním číslem 56-0763 sloužilo od 29. srpna 1957 do roku 1970 na Edwardsově letecké základně a po vyřazení z běžného provozu se z něj stal testovací speciál Lockheedu. Když se pak letoun dostal do rukou lidem z týmu North American Eagle, bylo jasné, že ho čeká nový život. Kromě toho, že mu vymysleli úplně nový podvozek a odmontovali křídla, tak mu taky zvýšili výkon na finálních 52 tisíc koní a povedlo se jim snížit hmotnost na 5 900 kg.
V červnu 2004 se North American Eagle Supersonic Speed Challenger poprvé rozjel při zkušební jízdě, ale než dostal certifikaci, aby se mohl oficiálně pokusit o nějaký ten rekord, musel absolvovat dalších dvaadvacet jízd v rychlosti až 400 mil za hodinu, tedy cca 640 km/h. První rekord padl 9. října 2013, kdy se Jessi Combs stala nejrychlejší ženou v autě, co má čtyři kola (Kitty O'Neil řídila raketovou tříkolku), když na poušti Alvord dosáhla průměrné rychlosti 632 km/h a maximální rychlosti 709 km/h).
O šest let vývoje a shánění peněz později dostala Jessi šanci stát se nejrychlejší ženou všech dob. Jak už zaznělo, k dosažení oficiálního zápisu do Guinessovy knihy rekordů je nutné absolvovat dvě jízdy, pokaždé v jiném směru, které se následně průměrují. Během první jízdy jela Jessi Combs rychlostí 830,7 km/h a při té druhé dosáhla dokonce 851 km/h. Jenže pak se to stalo…
Jen chvíli po dosažení obrovské rychlosti, ještě než Jessi začala brzdit, totiž speciál narazil předním kolem na neurčitý předmět (pravděpodobně na kámen) a Supersonic Speed Challenger osudně havaroval. Vyšetřování nehody ukázalo, že na nehodu nemělo vliv žádné lidské selhání a že řidička zemřela okamžitě při nehodě. Speciál totiž vzápětí zachvátily plameny.
Trvalo dlouhých deset měsíců, než byl Jessi Combs rekord uznán. Stala se nejrychlejší ženou in memoriam. Její přítel, Terry Madden, pak napsal: „Dokázala to. Rozhodli jsme se žít na hraně a užili jsme si každou minutu. Jen mi nikdy nenapadlo, že by jeden z nás mohl padnout.“