Jerry Seinfeld – Na kafíčko jedině v Porsche

Jerry dnes slaví 66. narozeniny, a já si díky tomu vzpomněl na nekonečný seriál „o ničem“, jak v dobovém tisku skvělý sitcom „Show Jerryho Seinfelda“ otitulkovali. „Seinfeld“ byl zkrátka nejúspěšnějším americkým sitkomem před příchodem Přátel a není pochyb o tom, že tvůrcům vydělal velmi hezké peníze.

Seinfeld měl možná jen štěstí, ale daleko spíš i množství talentu. Je skutečně geniálním komikem, který umí přilákat davy diváků. Jeho tématem je každodenní, možná bychom řekli nudný život, ale právě proto si v jeho vtipech každý to své najde. Dobrý vtip je zkrátka takový, jaký nepotřebuje dodatečná vysvětlení ani žádnou vatu jako vycpávku a cílí jasně a nekompromisně. Jak sám Jerry říká, dobrý vtip je takový Volkswagen Brouk. Jednoduchý, ale skvělý. Nic víc dodat netřeba.

Jerry Seinfeld vyrůstal v Brooklynu a jeho první zážitky s autíčky přišly už v dětském věku. Zatímco my jsme u nás nejčastěji montovali různé pojízdné káry z podvozků starých kočárků nalezených na půdách, případně drandili v plastové Tatře T138, Jerryho fascinoval plechový šlapací traktůrek sousedovic dětí. Každý den si ho chodil od dětí půjčovat, až prý sousedka přišla za jeho rodiči a přemlouvala je, aby mu také jeden vlastní koupili.

V jednom rozhovoru Seinfeld vypráví, že už na něm seděl v momentě, kdy táta přivezl traktůrek jejich kombíkem značky Rambler a otevřel kufr. Ani ho nestihl vyndat ven z auta. Rodiče si pamatovali, že na traktoru po chodnících Brooklynu ojezdil dvě sady pryžových obručí na plechových kolech. A ty obruče byly z vážně tvrdé a odolné gumy.

V šestnácti udělal řidičák hned napoprvé a zanedlouho poté se mu už začalo dařit rozesmávat publikum svými stand-upy na Manhattanu. A koupil si své první auto. Vzpomíná, že byl tehdy vášnivým čtenářem časopisu Road & Track, a tak už dobře věděl o tom, jak má správná pokroková technika vypadat. Nebyly to tuhé nápravy, rámová konstrukce a těžká kardanová hřídel, komponenty tak obvyklé pro americké automobily počátku sedmdesátých let.

Koupil Fiat 128 L, který měl pod kapotou napříč subtilní jedenáctistovku OHC, vpředu vzpěry McPherson a samonosnou karoserii. Psal se rok 1973 a Jerry Seinfeld byl fascinován pokrokovou technikou i neobvyklými konstrukčními řešeními. Po Fiatu si koupil Saab a kamarádům na nechápavé dotazy vždy s úsměvem odpověděl, že Saab je tak trochu BMW, ale pro lidi, kterým to pálí… Typický Seinfeld!

O Jerrym Seinfeldovi se obecně ví, že je jeho zamilovanou značkou Porsche. A nikdy mu nešlo o nějakou prestiž, anebo že by se svými auty rád předváděl, takto si z něj jen občas utahují jeho vlastní děti. Syn mu vždycky rád říkával. „Tati, prosím tě, přijeď mě dneska vyzvednout ke škole jako normální člověk v tom stejném autě jako včera.“

Seinfeld je zkrátka benzinová hlava a aut se nedokáže nabažit. Ostatně něco mi to silně připomíná. První Porsche koupil v Santa Monice desátého ledna 1988. Dodnes si to pamatuje, a to auto stále má. Vlastně možná ne to konkrétní, ale stejný typ.

Bylo to černé Porsche 911 Carrera 3.2 už s vylepšenou převodovkou Getrag G50 a stalo se přesně tím osudovým autem, které ho ke značce se znakem města Stuttgartu pevně přikovalo. Jerry byl vůbec značkami na kapotách a maskách chladičů aut fascinovaný a vidí v nich symboly, které byste ani sami rozhodně nenašli. Třeba o znaku Alfa Romeo tvrdí, že je nejhezčí na světě, ale současně i přímo brutální. „U které jiné automobilky byste našli v logu hada požírajícího malé dítě?“, dodává s pusou od ucha k uchu. Schválně se na logo Alfa Romeo zblízka podívejte, budete se smát stejně jako já, ono „dítě“ v tlamě hada totiž vážně najdete. Chce to jen mít představivost.

Po černé 911 přišla nová Carrera 4 typu 964 a postupně se Jerry Seinfeld infikoval virem Porsche a objevil i modely mimo legendární devět set jedenáctku. Jak je fascinovaný technikou, chápe Porsche přesně jako vyjádření odvahy a touhy dělat věci jinak, stavět auta odlišně než ostatní a jít svou cestou. A to se mu líbí. Žádné sportovní Porsche nemá vpředu velkou masku chladiče, aby přes ní pomalu nebyla vidět silnice před vámi, ale rovnou daleký horizont.

Porsche je jiné. Příď se před vašima nohama svažuje a člověk dobře vidí na silnici před sebou. A přední nápravu nezatěžuje žádný těžký ingot nazývající se motor! A to je právě ta věc klasických vozů značky Porsche. Řízení je lehké, vyvážené, citlivé a naprosto perfektní. A tak je tomu už od prvních prototypů vzniklých v korutanském Gmündu, jen pár let po druhé světové válce.

Seinfeld také jedno z nejstarších vyrobených Porsche 356 vlastní, vlastně exemplářů tohoto typu má ve skutečnosti docela slušné množství. Porsche 356 se stal jeho oblíbeným modelem se svou osobitou a aerodynamicky propracovanou karoserií a minimalistickým sportovním vzhledem. Přestože svým výkonem na americké svalnaté osmiválcové káry ve své době 356 nestačila, nehraje to příliš roli. Seinfelda hrubé výkony v přímce nezajímaly.

Tím, jak Show Jerryho Seinfelda generovala víc a víc zisku, měl peníze i chuť kupovat další úžasná auta. Taky se kolem něho rádi slétávali kurátoři z oblasti umění a zkoušeli ho přemlouvat do investic směrem, kterému nerozuměl. Vždycky říkával, že umění je sice krásné, ale nevidí v něm tu kolikrát až absurdně vysokou finanční hodnotu. A samozřejmě to myslel z půlky žertem. Jenže když bylo někde na prodej zajímavé Porsche, byla to úplně jiná písnička.

Nejstarší 911, ještě výrobní číslo pro Porsche 901 (před nuceným přejmenováním na 911 kvůli ochranným známkám firmy Peugeot na trojciferná označení s nulou uprostřed), má v současnosti zrenovováno přímo Porsche muzeum. Ale jiné auto pocházející také z roku 1964 se našlo před lety v žalostném stavu odpočívat kdesi v Kalifornii mezi kaktusy a suchými křovinami. A zakoupil ho právě Jerry Seinfeld za závratných 400 tisíc dolarů a na důkladnou renovaci v hodnotě dalších 250 tisíc Porsche poslal přímo do automobilky do Stuttgartu.

Nejraději má auta tak jak jsou. Občas se leckdo diví, proč svůj omšelý Speedster nenechá profesionálně přelakovat, ale nad tím se Jerry Seinfeld jen pousměje. Na autě je důležitý jeho příběh, charakter předchozího majitele, který se promítl v individualizaci auta, a když je tento příběh hezký, celé auto je o poznání zajímavější a atraktivnější. Závodní ambice nemá a ani nikdy neměl. Nechtěl nikdy být tím chlápkem, co po čtyřicítce začne předstírat, jak dohání v mládí promarněnou kariéru úspěšného pilota Formule 1.

Je to v zásadě obyčejný chlapík, má rád auta a ocení ono unikátně dobré řízení automobilů Porsche. Dokáže o nich s kamarády diskutovat celé hodiny. Jay Leno je jeho dlouholetý kámoš, prezidenta Barracka Obamu svezl na kafe v Corvette Stingray z šedesátého třetího, té nejkrásnější s rozděleným zadním oknem. Co víc si přát.

V rozhovorech působí skromně, ale stejně se vždy lišácky pousměje a praví něco v tom smyslu, že bez peněz a slávy by to vlastně bylo o dost horší. Jeho aktuální třípatrová garáž s nákladními výtahy na Manhattanu, kde skladuje dobře přes stovku úžasných aut, by mohla vyprávět. Přejme Jerrymu Seinfeldovi mnoho zdraví, štěstí a energie pro bavení publika do dalších dlouhých let.