Článek
Legendární závodní pilot Sir Stirling Moss se v závodním autě zásadně nepoutal, protože měl pocit, že je v případě nehody bezpečnější vyletět ven z auta, než v něm zůstat uvězněný a riskovat uhoření zaživa. Jenže to bylo v padesátých letech, kdy byl sex bezpečný a závody nebezpečné. Dnes už podobná výmluva neuspěje – bezpečnostní pásy spolu s dalšími bezpečnostními prvky mnohonásobně zvýšily šanci na přežití pro posádky moderních aut v případě havárie, jak názorně ukazuje video srovnávající relativně nové auto se svým historickým předchůdcem.
Auta prostě zpočátku nebyla stavěna tak, aby odolávala haváriím. Bezpečnost neprodávala, takže na ni automobilky většinou zvysoka kašlaly. Jenže s rostoucím počtem aut na silnicích, rostoucím počtem havárií a rostoucím podílem vážných a smrtelných nehod se bezpečnost stala tématem číslo jedna, což se odráželo v rozvoji bezpečnostních prvků. Začátky byly však skutečně trnité a cesta k bezpečným autům je doslova lemována mrtvolami.
Ve jménu zvyšování bezpečnosti se rozličným testům podrobovali živí dobrovolníci, bylo ale zjevné, že je třeba zajít až za hranu lidských možností. A byla to právě těla mrtvých, která vědcům o vlivu havárií na lidské tělo řekla nejvíc – ať už to bylo při studiu skutečných havárií nebo pokusných testech s lidskými těly věnovanými pro vědecké účely. Postupně se však přešlo na testovací figuríny. Jejich počátky lze vystopovat v době těsně poválečné, kdy se využívaly k testování leteckých bezpečnostních systémů. Na začátku sedmdesátých let se pak zrodil pravý crash test dummy, testovací figurína plná měřicích zařízení, jak ji známe dnes. Na přelomu 70. a 80. let byly také standardizovány první nárazové testy nových aut (NCAP), které bdí nad dodržováním bezpečnostních standardů silničních aut dodnes.
Základem bezpečnosti posádky jsou však zapnuté bezpečnostní pásy, které zamezí lidskému tělu v pohybu a střetu s částmi interiéru a karoserie, nebo dokonce vylétnutí z kabiny. Dvoubodový pás byl patentován na začátku dvacátého století, švédský vynálezce Nils Bohlin mu dal definitivní podobu, jakou známe dnes – tříbodového samonavíjecího pásu. Volvo ho zařadilo do standardní výbavy již v roce 1959, ostatní značky se připojovaly jen velmi pomalu a váhavě, až jim to musela v 70. letech nařídit legislativa. Dnes už jej všichni bereme jako standard a jeho přínos je nezpochybnitelný. Přesto se stále najdou lidé, kteří se cíleně nepoutají.
Těžko říci, co přesně je k tomu vede, ale stačí vidět jediné video nárazové zkoušky a pochopíte, jaká je to hloupost. Deformační zóny se postarají o zmírnění energie nárazu, jenže je to právě bezpečnostní pás ve spojení s airbagy, co posádce umožní přežít havárii při minimalizovaných zraněních. Takhle vypadá ideální funkce bezpečnostních systémů (pás + airbagy) při havárii:
Pohyb těla je zbrzděný, hlavu řidiče bezpečně zastaví nafouknutý airbag. Pokud se však řidič nepřipoutá, i havárie v nízké rychlosti může mít vážné následky – hlava řidiče naráží do volantu anebo čelního skla, hrudník do středu volantu, kolena a kyčle do palubní desky. Že pásy nejsou potřeba, když máte airbag? Kdepak, právě bezpečnostní pás udrží tělo v optimální pozici pro správnou funkci airbagu. Podívejte se, jak obrovský rozdíl je v dopadu nárazu na připoutanou a nepřipoutanou posádku:
Jak jste si snad také všimli, poutání má nesmírný význam i u členů posádky sedících na zadních sedadlech. Pokud jste dosud měli pocit, že se na zadních sedadlech poutat nemusíte, že tam vám nic nehrozí a zabrzdí vás přední sedačka, měli byste se připravit na pořádný šok:
Sedadlo vás vážně nezastaví, přistanete rovnou na zádech řidiče/spolujezdce, a pokud ti přežili první náraz, pasažér letící ze zadní řady je spolehlivě dorazí. Stačí jediný nezodpovědný pasažér v autě a může ohrozit život všech ostatních na palubě. Když už tedy nemyslíte na své vlastní bezpečí, myslete alespoň na vaše nejbližší, kteří sedí před vámi – skutečně jim můžete vážně ublížit.
Poutání dětí naštěstí většina rodičů nepodceňuje, pro jistotu se však raději podívejme, co se může nepřipoutanému dítěti při havárii stát, abyste měli před očima i odstrašující případ:
Jasně, děti jsou za jízdy připoutané jen velmi nerady a dávají to často hlasitě najevo, to však nemění nic na tom, že i jim může pás v případě nehody zachránit zdraví i život.
A konečně si raději ještě připomeňme, proč je důležité zavazadla a další předměty pečlivě uložit do kufru a dalších příhodných odkládacích prostor, aby se nemohly volně pohybovat po interiéru – v případě nehody se z nich totiž stanou projektily letící napříč interiérem a ohrožující zdraví celé posádky. Totéž platí i pro domácí mazlíčky, které je vhodné také připoutat bezpečnostním pásem nebo v přepravce uložit do kufru – ublížíte jim tak méně, než jak mohou ublížit v případě nehody oni vám.
Doufám, že vás předchozí záběry dostatečně vyděsily – protože následky nehod jsou mimořádně děsivé, a to i ve směšně malých rychlostech. Doufám také, že vám tento článek pomohl pochopit, jak důležité je používání bezpečnostních pásů. Můžete mít velké a bytelné auto naládované jízdními asistenty a plné airbagů, ale bez použití bezpečnostních pásů máte mnohem menší šanci na přežití než s nimi – a to platí nejen pro řidiče a spolujezdce, ale pro každého člena posádky. A pokud snad máte přehnaně vysoké sebevědomí a myslíte si, že jste bezchybný a věčně pozorný řidič, dovolím si vás jen upozornit, že tu osudovou chybu může udělat někdo méně bezchybný a dostat vás tak do nepříjemné situace. Ze srdce vám přeji, aby se vám nikdy žádná havárie nepřihodila, ale je dobré být připravený. Bezpečnost především.