Článek
Jedna věc se týkala celého automobilového světa – šlo o novou Corvette C8 s motorem vzadu uprostřed, kterou představil Chevrolet. Ta druhá byla potom lokální „Garážová“ a šlo o srovnání starého a nového BMW řady 8, které napsal Honza Majurník.
Tradice nespočívá jen v umístění motoru
Začnu s tou Corvette, která si – přesně jako úplně každé auto, zaměřené na milovníky aut a řízení – vysloužila s vlnou nadšení a vlídného přijetí také vlnu toho správného petrolheadského „hejtu“. Co se nelíbilo tentokrát? No samozřejmě, že změna koncepce, kdy Chevrolet vzal osmiválec umístěný vpředu uprostřed a přehodil jej za posádku do pozice „vzadu uprostřed“. A proč se to nelíbilo? Protože podle některých jedinců je teď Corvetta „moc jako Ferrari“.
Úžasný vůz, drtící věhlasná Ferrari při zachování třetinové ceny? Kdepak, podle bandy petrolheadů hlavně porušování tradic
Představte si ten myšlenkový pochod, který musel proběhnout hlavou šéfkonstruktérů Chevroletu. Desítky let pilujete svůj „supersport dělnické třídy“ do stavu, kdy je schopen ukázat věhlasným italským hřebcům (a býkům) záda, a přitom stojí třetinu. Nakonec se dostanete do stádia, kdy Corvette balancuje na samém limitu koncepce s motorem vpředu a pohonem zadních kol, takže od ní prostě nejde chtít víc. I tuhle překážku ale překlenete a celou Corvette postavíte znovu od základu, tentokrát s motorem tam, kde dává celému autu maximum potenciálu. Přitom se vám pořád daří zachovat cenu, která je v rámci kategorie až pohádkově nízká. A výsledek? Od bandy chytrolínů na internetu se dočtete, že se nedržíte tradice a že je vaše auto až moc Ferrari. Já být konstruktérem, asi bych se šel po tomhle střelit do nohy.
Nová generace Corvette žádné tradice neporušuje. Její tradicí je prohánět stále zrychlující evropské supersporty zvučných značek a nemůže být pochyb o tom, že to dělá dobře – ba dokonce lépe než kdykoliv předtím.
Co by se stalo, kdybychom měli v roce 1989 sociální sítě?
Teď k té druhé události a sice k našemu článku, kde byla porovnávána stará bavorácká osmička E31 s její dlouho očekávanou druhou generací. Verdikt je předvídatelný, leč pro staromilce nepřekousnutelný. Stará 850i – jakkoliv se jedná o impozantní stroj s obrovským duchem, je vlastně docela nudný grand-tourer s plavným charakterem, který byl sice vrcholem svojí éry, ovšem s odstupem času se na svého brilantního nástupce kouká už jen z dálky. Hnus, hrůza, skandál – jak si vůbec může někdo dovolit napsat o staré osmičce, modle všech benzinových milovníků, cokoliv špatného! Vždyť to auto je přece krásné, dokonalé a tolik inovativní!
A copak nová osmička není?
Úžasná, univerzální, rychlá, elegantní a přitom majestátní? Kdepak, podle bandy petrolheadů se nemůže rovnat se starou osmičkou
Hned jak jsem dočetl všechny ty zlostné komentáře pod článkem i na facebooku, začala se mi v hlavě rodit modelová situace. Přesuňme se teď do alternativní minulosti roku 1989, konkrétně do doby autosalonu ve Frankfurtu, kdy BMW poprvé s velkou pompou ukázalo zbrusu nové BMW řady 8. A předpokládejme, že máme všechny sociální sítě a možnosti komentovat věci tak, jak je máme dnes. Dovedete si vůbec představit, jaký šílený kartáč by nová řada 8 dostala od petrolheadů na internetu?
Do roku 1989 platila za největší kupé z Mnichova řada 6 generace E24 – přenádherné kupé ještě se „žraločí“ přídí. A teď svět místo něj dostává řadu 8, která si veze proboha mrkačky! Úplně vidím internetové bojovníky, jak se v komentářích zběsile ohání tradicemi, vynáší stará BMW do nebes a brečí nad tím, že „už to není, co to bývalo“. A pak jsou tu další věci. Osmička je těžká a ohromně, místy až děsivě přetechnizovaná. Pokročilé řízení osmiválcových a dvanáctiválcových motorů se sofistikovanými řídicími jednotkami, do té doby neviděná elektronická komfortní výbava nebo třeba první bezrámová okna, která po zavření dveří sama zajedou pod vnější lištu. Při výčtu těchto detailů si petrolheadi rvou vlasy hrůzou a představují si, jak se to všechno podělá a nepůjde to opravit.
Dnes se na ní pějí oslavné ódy - je totiž stará. Kdyby však v době jejího uvedení existoval internet a na něm petrolheadi, všichni by hromadně vyskočili z virtuálního okna
Stará osmička byla ve své době prostě úžasná, krásná, silná, revoluční a inovativní. Úplně stejně jako ta nová dnes. Jenomže zatímco ta stará má status absolutní modly a legendy, tu novou petrolheadi poplivali, protože už k tomu měli mocný nástroj internetových komentářů. A na tu starou se neplive, ta je přece skvělá, protože je stará.
Není divu, že právě v současné době vznikl ten vtip: „Víte, která generace trojkového bavoráku je nejlepší? No přece ta předchozí…“