Článek
Reliant Robin je legrační britské vozítko, které má o kolečko méně. Začalo se vyrábět v roce 1973 jako náhrada typu Regal a jeho dlouhá kariéra skončila až v roce 2002. Maličkatý motor vpředu (původně sedmsetpadesátka, později osmsetpadesátka OHV) poháněl dvě zadní kola, zatímco jedno přední se staralo o zatáčení. Karoserie byla z laminátu, takže se mu přezdívalo „Plastové Prase“.
Původně bylo autíčko u zákazníků celkem úspěšné, čemuž vděčilo i díky povedenému designu. Také cena byla přijatelná, byť ne úplně nízká. Auto stálo jako nové 800 liber, což je dnes zhruba 8 400 liber (cca čtvrt milionu korun). Spotřeba se vešla do 3,5 litru na každých 100 kilometrů jízdy. Přitom ale vážilo jen 450 kilogramů a dokázalo jet přes 130 km/h, takže nebylo až tak pomalé. Registrovalo a pojišťovalo se jako motorka, což znamenalo další finanční úsporu.
V roce 1982 se přestala vyrábět první série, kterou nahradil typ Rialto, ale od roku 1989 byl Robin zpět s novou karoserií, většími koly (z originálního Mini) a vylepšeným interiérem. Třetí verze se objevila v roce 1999 a poznáte ji podle světel z Opelu Corsa. Poslední kusy ale měly už poměrně luxusní výbavu a také plaketku s pořadovým číslem na palubce, už to byla zkrátka stylovka za deset tisíc liber.
Současně ale byl Reliant vždy terčem vtipů, hlavně v komediálním seriálu Mr. Bean, který se svým Mini ubohé tříkolky přetlačoval. Často tam byla ukázána i jejich tendence se převrátit při ostřejší jízdě. Právě kvůli tomu byl Reliant často terčem kritiky a dokonce vyhrál i několik žebříčků o nejnebezpečnější auto na světě. To převracení pak proslavil hlavně Jeremy Clarkson v Top Gearu. To následně demonstrovali i takoví mistři volantu, jako byl Ken Block nebo testovací jezdec Stig. Později ale všichni potvrdili, že Relianty byly upravené, aby se převracely mnohem snadněji, takže tato výtka padá.
Bylo by snadné se Reliantu smát, ale ve své době byl zajímavou odpovědí na několik problémů automobilové dopravy (především na všudypřítomnou ropnou krizi). Bohužel se později ukázalo, že spíš než odpovědí, byl slepou uličkou a dnes za podobné peníze můžete mít plnohodnotné malé osobní auto. Kdo ale ví, zda by se automobilky snažily vyrábět auta jako Škoda Citigo nebo Toyota Aygo, kdyby kdysi nebylo tohoto malého anglického pokusu.