Článek
Dosud byla modelová řada 350 OHC složená ze tří modelů – základní verze bez dalšího přídomku je klasický naháč, filozoficky navazující na původní dvoudobou Jawu 350. Pak je tu 350 OHC Scrambler – retro s terénním nádechem, které se vyznačuje třeba číselnou tabulkou, prachovkami vidlic, řídítky s hrazdou nebo nádrží, kterou v Týnci vyrábí pomocí originálních kopyt na Kývačku.
Třetím modelem je pak kapotovaný „café racer“ 350 OHC Special, který v době svého uvedení strhnul velkou pozornost na svůj parádní design, inspirovaný šedesátými lety. Konkrétně pak závodním čtyřválcem 350/673, za jehož řídítka usednul mimo jiné František Šťastný – legendární jezdec českého silničního závodění.
Právě ze Specialu vychází i nový model – „obnažený“ derivát 350 OHC Special ST (Special Touring). Parametry i „výbava“ jsou stejné. Je tu tužší zadní kyvná vidlice s hranatým profilem, hliníkové stupačky, zadní kotoučová brzda a větší přední brzda nebo jednomístné sedlo zakončené aerodynamickým „bobkem“.
Special ST se pak od dosavadního Specialu liší tím, že postrádá právě onu laminátovou přední kapotáž, kterou pro Jawu dodává česká firma Motoforza. Místo ní je tu klasické kulaté světlo uchycené v držácích, které si v Týnci vyrábí sami – jejich barvu je možné zvolit mezi červenou a černou. Řídítka jsou namontována pod trochu jiným úhlem, aby sportovní pozice nebyla tolik v předklonu a „na ruce“ jako u kapotovaného Speciala. Zrcátka v koncích řídítek pak nahradila klasická, umístěná na stopkách a maličké blinkry schované v kapotáži byly vyměněny za klasické, uchycené kolem předního světlometu. Na přání ovšem lze dostat i „polokapotáž“ – tedy takového Speciala, jenž je vybaven pouze vrchním dílem kapotáže.
Většina zákazníků si ale 350 OHC Special ST koupí v úplně nahaté verzi. Je totiž určen hlavně těm, kteří vyznávají závoďácký styl „café raceru“ v jeho nejčistší formě s malým kulatým světlem a zcela bez kapot. Tedy tak, jak tenhle styl původně vznikl v poválečné Anglii, kde rebelující omladina zbavovala stávající motorky všeho nadbytečného, aby s nimi pak závodila kolem kaváren – právě odtud pochází termín „café racer“.
„Historicky se nezávodilo jenom na kapotovaných motorkách, ale i na motorkách bez kapot. Spousta zahraničních výrobců nabízí nekapotované café racery a i přímo v historii Jawy lze nalézt závodní motorky, na nichž kapoty nebyly – koneckonců jezdil na nich i František Šťastný. Proto jsme se pro ucelení naší modelové řady rozhodli tuto variantu nabídnout,“ říká obchodní manažer týnecké Jawy Jiří Kraft.
Vše ostatní pak Special i Special ST sdílí. Stejný je rám, ale i motor, tedy vzduchem chlazený jednoválec o objemu 397 kubických centimetrů. Jedná se o čínskou verzi motoru, který se prapůvodně objevil v Hondách již v osmdesátých letech a s různými obměnami přežil až do dnešních dní. Shineray ho Jawě dodává s výkonem 27 koní a točivým momentem 31 Nm.
A jak je to s cenami? Koupí Specialu ST bez kapotáže pár tisícovek ušetříte. 350 OHC Special s laminátovými kapotami stojí i nadále 119 900 korun, ST bez kapot (nebo jenom s vrchní polokapotáží) pak vychází na 116 900 korun. A pro úplnost – 350 OHC Scrambler vychází na 109 900 korun a základní 350 OHC na 99 900 korun.
Jak se to má s „Indií“
Když už jsem v Jawě řešil novou podobu 350 OHC, nemohl jsem se samozřejmě nezeptat na to, jak se prodává dlouho očekávaná „Indická Jawa“ a kdy se dočkáme dalších motorek z dílen Mahindry – jmenovitě Peraku. Modelu 300 CL, který jde koupit už teď za 149 850 korun, se už stihlo za loňský podzim a začátek letošního roku prodat v Česku a na Slovensku kolem 260 kusů.
Perak s trochu jiným rámem a vyšším výkonem by měl dorazit do Česka v průběhu nadcházejících měsíců, aby mohl odstartovat homologační proces. Začátek prodeje je potom naplánován na začátek příštího roku.